Vinaři

Víno zásadně nedegustuji do naprostého bezvědomí, věštbám kozy nevěřím a na Pálavu už bez tlumočníka nikdy nepojedu. To jsou v zásadě důvody, proč jsem s návštěvou u Vinařů tak dlouho váhal, ale pak zvítězila zvědavost. Co je to vlastně za seriál, kterému se smějí paneláky v mém okolí tak, až se jim prohýbají plastová okna a přitom ho moudří csfďané hromadně hází do odpadu? Za mne je to tedy neskutečně pohodový seriál a tudíž se přidávám na stranu sprostého lidu, který je natolik předvídavý, že v komediálním seriálu vysílaném na Primě nehledá ani psychologickou hloubku, ani zásadní generační výpověď a už vůbec ne filmařskou kreativitu. Nic takového tam prostě není. Tohle je pouze sranda a na to, že dle česko-pálavského slovníku nejsou všechny dialogy zcela pregnantní, se dá lehce zapomenout při sexu. A já su Hřebec. (17.01.2015)

neberte mě špatně, mám Prahu rád stejně jako všechny ostatní kouty ČR a řevnivost mezi Moravou a Prahou mi přijde srandovní. ale dívat se, jak Pražáci neumí hrát Moraváky, to opravdu nemám zapotřebí. při jejich letmých a velmi směšných pokusech o dialekt, krvácím z uší. pusťte si radši Galuškovo Slovácko sa nesúdí, ze kterého vtip a temperament stříká proudem a ne tuhle sterilní nic neříkající pitominu, která se vlastně kromě moravských reálií nijak nevymyká současné ubohé české seriálové tvorbě. (01.09.2014)

Zápletky psané v poklusu na koleně, vztahy mezi postavami na úrovni dětského hašteření na pískovišti a dialogy, které tahají za uši. A pak ještě sledovanost, která děsí. V prvních Bobulích byla atmosféra a vlastně i jakási přirozenost, tady je toho strašně málo. Zkomolené jihomoravské nářečí kritizovat nehodlám, je to asi stejné, jako když se novináři smáli nad primitivností seriálu Redakce nebo policajti nad jakoukoliv detektivní látkou na pokračování. Tohle je křeč na druhou. (08.09.2014)

Je k neuvěření, kam se český seriál může propadnout. Až do vinného sklípku, respektive tvůrčího sklepa. Nevěřím, že se na tohle dívá 2 miliony diváků. Absolutně nemám ponětí, co o tomhle psát, a jak to popsat. Chápej, je to něco nepopsatelného ve smyslu seriálového dna, kdy výsledný produkt by měl být spálen na hranici pro výstrahu. Zůstal jsem v němém úžasu, když jsem poprvé spatřil tu ani ne amatérsky natočenou příšernost, protože to bych amatéry urazil. Dan Wlodarczyk s kolegou Vojtěchem Moravcem nemají ani setinu ze základů řemeslné režie a neobjevil jsem jediný záběr nebo scénu, o které bych prohlásil, že byla průměrně dobrá, a ne odpadově obludná. Vynechme dialekt, který míchá a sráží dohromady všechno možné od jihočeských řek a rybníků, přes klasickou pražštinu až po moravskou "hégrovinu", vynechám pravděpodobně i fakt, že vinaři zřejmě nezapíjí víno kořalkou, a pominout lze i to, že vtipy jsou podávané sterilně a zasmát se jim může jenom dement, co pravidelně sjíždí všechny české a rádoby vtipné seriály. Pan František Filip by se divil a pan Jaroslav Dudek by žasnul, jaké to mají následovníky, kteří jsou nemohoucní ve vypravěčském stylu, práce s herci jim nic neříká, a místo nějaké vkusné a kvalitní zápletky, nabídnou záběry na vinici kamerou vypůjčenou od štábu TN. V současnosti to nejhorší, co jsem kdy v televizi v oblasti seriálové tvorby viděl. Odpad z hroznového vína, je proti tomu produkt hodný k dalšímu zpracování. Mé hodnocení: 0% (17.09.2014)

Po prvním dílu jsem nabyl pocit, že jistí pražští (a nejenom pražští) herci s kolektivem všech možných spolutvůrců dostali opět chuť na moravské víno (pokud možno zdarma) v nějakém tom sklípku u vinaře, který se rád pochlubí nezvyklou, atraktivní návštěvou filmařského štábu. Inu, když je v pozadí nějaký ten osobní zájem, kvalita obvykle pokulhává. To byl pravděpodobně případ i Bobulí. Nádherné letecké záběry mého rodného kraje ve kterém žiji nic nezmění na mém hodnocení. Odbytý scénář zaměřený především na jednoduchého diváka, přitroublé dialogy a samozřejmě, jak jinak, natvrdlí poldové (jako v Kameňáku). Sledování dalších dílů přenechám "novákům" , "primákům" a všem dalším gumákům. Už dávno, dávno se netočí v moravském kraji o moravském kraji stejně dobré filmy, jako kdysi např. Náš dědek Josef či všechna ta bouřlivá a zralá vína s Vladimírem Menšíkem. Všechny ty filmy (když pominu tu nešťastnou socialistickou ideu) ukázaly ve smutku i s humorem tu naši pravou vinařskou Moravu. To co vidíte v seriálu "Vinaři" je obyčejná komerce, která nemá nic společného s kvalitním filmařským uměním. (01.09.2014)