Král Artuš: Legenda o meči

Řečeno bez servítku, nemohu si pomoci, ale nechci moc srovnávat nesrovnatelné, ale při srovnání s Excaliburem, což je obdoba, vychází britský film mnohem lépe. Prostě zážitek, který zanechá v člověku trvalou stopu. Zatímco Král Artuš: Legenda o meči je zkrátka film, po jehož zhlédnutí vyjdu z kina a druhý den nevím, že jsem ten film vůbec viděl. (03.09.2017)

║Rozpočet $175miliónov║Tržby USA $39,175,066║Tržby Celosvetovo $148,675,066 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $7,834,276║ Tržby za predaj DVD v USA $9,521,551║ Už jeden komerčný prešľap s Arthurom tu bol. História sa opakuje a ani na druhý krát táto legenda nepovstala. Aj keď film ako fantasy nie je zlý. Práve naopak, na to ako odrádzala ukážka k filmu to dokáže v celku príjemne upútať. Má to slušný náboj, aj vďaka dobrému prestrihu scén a doprovodnej hudbe, má to proste svoju dynamiku. Troška je škoda, že sa občas Guy Ritchie nechá uniesť a robí tam zbytočné dejové výtrty a niektoré komické vsuvky nemusia zapasovať. Záver je troška zle urvaný, tam sa veru ešte mohol vyhrať. /videl v kine: 75%/ (14.06.2017)

Velký fantasy nářez, který artušovskou legendu sice ctí, ale zároveň si s ní dělá naprosto cokoliv, co se mu právě zlíbí. Přidává do ní obludy, Artuše ukazuje jako gangstera z Londýna (totiž z Londinia), díky Ritchieho režii a skvělé Pembertonově hudbě je nesmírně našlapaný a stylový, díky hercům po čertech sympatický... A především je také dost vtipný, což upoutávky bohužel bůhvíproč zamlčely. Neříkejte, že jste od Guye Ritchieho čekali obyčejný film. (15.05.2017)

RocknRolla Artuš vs. U.N.C.L.E. Vortigern. Jeden by si myslel, že pojmout nejslavnější anglickou legendu jako naspeedovanou gangsterku z londýnského podsvětí nemůže fungovat a taky že jo. Výsledkem je sebestředný, jako by z herní konzole vypadnuvší cool bordel o králi z bordelu, co musí pochopit, že nejlepší je to obouruč, opěvovaný soundtrack je z velké části mimo, montáže scén co je a co bylo, bude nebo možná bude, zavání samoúčelnou manýrou. Nejsmutnější je, že Ritchie, kdysi originální fenomén okrádaný ze všech stran, se nakonec sám stal zlodějem (namátkou seznam vykradených: Jackson, Snyder, Kurzel, Dante´s Inferno, strejda gauner Law dokonce mluví do ouška jak pan Světlý). Strašně bych si přál, aby Guy zase nahodil řemen, ale tudy cesta nevede.. (04.07.2017)

Krátká verze komentáře pro generaci mileniálů s poruchou pozornosti: KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI je - méně odborně napsáno než následující řádky - nedostatkům navzdory totální námrd a nejlepší dark fantasy od BARBARA CONANA. Dlouhá verze komentáře: Tento v zahraničí komerční i kritický fail je především dokladem toho, že Guy Ritchie je rozjížděč franšíz, které nikdy nedorazí do cíle (SHERLOCK skončil po dvou dílech, KRYCÍ JMÉNO U.N.C.L.E. vzhledem k propadu v kinech zatím u prvního). A stvrzením, že tento tarantinovský epigon (spolu)píše a režíruje esteticky úchvatná díla, která mají společné zpřítomňování samotného procesu poskytování otázek a odpovědí na úrovni vyprávění a stylu. Poetiku má jednotnou, ozvláštňující je akorát zasazení do na oko jiných žánrových (dark fantasy) a historických (artušovské legendy) tradic. LEGENDA O MEČI přitom efektivně kombinuje poetiku (zpřítomňování narace) se zvolenou tradicí (hra s legendami usazenými kolem kulatého stolu), protože legendy byly vytvářeny, šířeny a proměňovány hlavně ústně._____ Ve filmu tak může být řada montážních sekvencí vycházejících z rozpravy postav, která má podobu jednou flashforwardů (záblesků budoucího dění), jindy flashbacků (vzpomínek na budoucnost), onde zase flashsidewayů (mentálních projekcí možných věcí příští), támhle zase nespolehlivých pasáží, případně kombinace několika časových rovin a vizí či představ, protože proč ne. I ve zvukové stopě je slyšet cockney nářečí a v hudební staroanglické balady či zesilující dechy, které nejsou součástí světa příběhu atd. Jasně, má to své nedostatky. (Vyprávění založené na zpětném vyplňování mezer z výpustkového úvodu je místy ubíjející. Stavění toho povědomého z cameloťáckých legend do nového kontextu je zase odvislé od znalosti předchozích zpracování od Bressona přes Boormana či Pythony až po uctivější hollywoodské verze. Není to pro mimetické mimoně a mimoňky, protože tohle na rozdíl od podobně neuctivého Scottova ROBINA HOODA nelze interpretovat jako reflexi soudobé situace v Anglii.) Neva, místy jsem fapoval nemálo, i když nejsem cílovka (= chlapci, jimž ještě nesestoupila varlata). (17.05.2017)