Logan: Wolverine

Viac, než dôstojné rozlúčenie Jackmana s Wolverinovou postavou. Čistá a skvelá demonštrácia toho, že hodnotné komixové filmy nie sú o dvoch hodinách efektov, ale o obsahu vo forme zdeleného príbehu a myšlienok. Čím viac sa žáner zbaví digitálneho sajrajtu, tým ľudskejšie filmy môžu vzniknúť. Logan je jedným z nich, po dhlšej dobe. Je mi smutno. 17 rokov stačí na to, aby Vám určité veci prirástli k srdcu. Aj preto nie za 5. (03.03.2017)

Co nám tvůrci slíbili, to jsme dostali. Wolverine je víc než důstojné loučení Hugha Jackmana s jeho nejslavnější rolí a konečně film, po jakém fandové volali celá léta. Drsné akční scény, ve kterých se nehraje moc na pěknou choreografii, ale vítězí extrémní fyzická převaha a zvířecí zuřivost, jsou hodně fajn, filmový Logan je však spíš drama než akční film. A zatraceně dobré. Tvůrci totiž pochopili, že tu avizovanou „dospělost“ nedělají headshoty a usekané nohy, ale postavy a jejich chování. Logan ještě nikdy nebyl takhle zlomený a zároveň zajímavý, z pohledu na to, co se stalo z profesora Xaviera, vám taky nebude ani trochu do smíchu a mrňavá Dafne Keen je herecký objev z ranku Haleyho Joela Osmenta. K tomu si přičtěte skvěle fungující hudbu, westernovou atmosféru a extrémně našlapané finále a vyjde vám z toho jedna z nejzajímavějších comicsovek vůbec, která si zaslouží stát po boku Temného rytíře. Před pár lety bychom v podobný film ani nedoufali. (15.05.2017)

Dospelácky akčný biják, ktorý pracuje s postavami a emóciami ako v epickej dráme. V realistický lokalitách nabitých atmosférou, s akciou ako od Jamesa Camerona, a s najlepšie fungujúcou, ultra temnou Beltramiho hudbou ever (na samotný posluch to ale nebude). Plus k tomu jeden soundtrackový šláger z Tarantinovho Djanga. Komiksovkám dávam 5 hviezd raz za pár rokov. (01.03.2017)

Jackman nekecal. Logan je famózní rozlučka s ikonickým superhrdinou, který konečně využívá drápy na maximum a nechává za sebou neuvěřitelnou spoušť. Tohle by samo o sobě možná bylo dost. James Mangold ale brutální akcí jen ředí westernový epos, jenž si precizně hraje s dynamikou Profesor X – Wolverine – X-23 (!!!) a nedrží se zpátky v žádném směru. Ano, je to přesně ten adamantiový biják, na který čekáme 17 let. Pokud tedy máte chuť na hutné drama, v němž se ze sebe všichni vydávají maximum, kino je naprostou povinností! (9/10) (01.03.2017)

To je zase ale v aleji nablito! Podle velkohubého cákání zdejších entit na všechny strany by jeden řekl, že jde pomalu na homixovou událost tisíciletí. Ano, je to dospělé, vyspělé, syrové a místy i surové, ale až příliš často to i vypadá, jako by naturalisticky akčního Mangolda skopl ze stoličky Refn ve snaze unudit navnaděného diváka xmrti nepřiměřeně dlouhým a unylým artovým cestofilmem, a táhne se to jako tchýnin chrchel. Něco jako honění s nezataženými adamantiovými drapáky. Zpočátku příjemné, ale když už se trochu rozohníte a začnete si to užívat, pořežete si, kurva, stehno. Velkým plusem je samozřejmě konečně homix, který není primárně určen pro náctileté retardy, jenž se však ve snaze o ýbrsofistikovaný scénář sem tam urval z žánrového řetězu a změnil se v umělecky otravné existenciální lkaní obstarožního rosomáka nad tím, jak už ta regenerace, dopiče, není tím, čím bývala. Každopádně kornatějící Australané vypadají asi všichni stejně, tudíž Džekmen zahrál toho Gibsna perfektně, záporák je dostatečně slizce záporný, adamantiová řezničina uspokojivě brutální a potěšil i terminální heavyend. Mít to místo půl třetí hodiny tak devadesát minut bez všech těch přiblblých poct starým, nudným a kýčovitým zápaďákům a neustálého sahání artovým hnědopichům do rozkroku, odpovídalo by to možná místní stádové masturbaci. (06.03.2017)