The Defenders

V podstatě jediné dvě série, ze kterých jsem byl vyloženě nadšený byly od Daredevila. Ostatní 3 hrdinové a jejich seriály mi přišli takové nemastné neslané, i když jsem se někdy bavil více, než ostatní. Jejich týmovka bohužel pokračuje v trendu. Tedy nebylo to špatné, ale mohlo to být lepší. Sigourney Weaver ne úplně využitá a osudovost, na kterou se to snaží hrát nefunguje. 6/10 a Punisher fakt nesmí zklamat, jelikož ten by mne mrzel více, než právě Jessica Jones, Luke Cage, Iron Fist a The Defenders dohromady. (20.08.2017)

Konečně k nám dorazila týmovka Defenders. Netflix pro ni už dva roky postupně připravoval půdu. Rozjezd je pomalejší, ale po pár dílech se to rozjede. Naše oblíbené postavy jsou konečně pohromadě a mohou se společně postavit Ruce. Hlavní záporačku tu představuje Sigourney Weaver. Děj navazuje tam, kde minulé seriály skončily. Konečně se dozvídáme, o co vlastně Ruce jde. Od chvíle, kdy se všechny postavy potkají už to jen graduje. Akce je dost povedená a sní i bojové scény. Naši hrdinové musí překonat vzájemnou nevraživost a nedůvěru a táhnout společně za jeden provaz. Postupně se do děje zapojují o vedlejší postavy. Velkou roli zde hraje i Elektra. Ne všichni bohužel dostanou dostatečný prostor. Seriál má sice jen 8 dílů, ale to bohatě stačí. Uvidíme, co si pro nás Netflix připraví příště. "On jede na lithiu?" :D (20.08.2017)

The Defenders nebaví tolik jako Daredevil, ani aspoň částečně jako Jessica Jones. Krkolomně budovaný origin, jehož příběh by se dal vměstnat do dvouhodinového pilotu, je roztažený na osm epizod, kde se hodně strategicky diskutuje, málo bojuje a velké dechberoucí finále se odehraje někde uprostřed. Tahle banda z "Pekelný kuchyně" si zaslouží pořádný příběh, tak snad příště. (19.08.2017)

Přesto to, co by jeden čekal. Jenže až tak od závěru třetí epizody a do té doby pouze v náznacích. Problém není ani tak to, že zpočátku si každý z členů hraje na svém vlastním písečku, jako spíše to, že veškeré ty linie působí jako vyloženě nadbytečné čtrnácté a patnácté díly jejich samostatných uzavřených třináctidílných sérií a nikoli jako regulérní pokračování jejich osudů. A navíc platí, že kvalitou ty jednotlivé segmenty přesně odpovídají kvalitě sérií jejich protagonistů. Takže Murdock s Jessicou jsou kvalitativně někde zcela jinde než Luke (tam to aspoň stojí na Colterově charismatu a Misty) či vyloženě otravný Danny Rand. Ovšem jakmile se přeci jen dají dohromady, tak i ten Iron Fist rázem funguje. Jede se ve stylu předurčeném předchozími "díly"; tedy dobrá fyzická kaskadérská akce uvnitř skladišť, přímočarý zbytečně okecávaný průběh, solidní záporačky (jakkoli Sigourney nemá takřka prostor čili si musí vystačit čistě se zlověstným mhouřením očím) nebo ne zcela konzistentní mix "realistického" přístupu ke komiksu s tím přepáleným. Je to dobré i zábavné, ne že ne, ale chtě nechtě to působí jako solidní jednorázový speciál pro fanoušky spíše než regulérní vyústění několikaletého budování, ke kterému veškeré dosavadní řady směřovaly; zvlášť když jakžtakž osudové je to jen pro jednu z postav a mystikou opředená nadnárodní überzločinecká po staletí budovaná organizace se ukáže být schopnostmi nechtěně směšným ekvivalentem zlotřilého oddílu Kobra Kai z Karate Kida. (21.08.2017)

Překvapivě pomalé, ale jistojistě se tu pomalu v jednotlivých originech budované nitky ohledně Ruky začínají propojovat, stejně jako hlavní hrdinové. S nimi nemám absolutně žádný problém, všichni jsou zajímaví a všichni mají notně odlišný charakter a názory. Královsky mě bavilo sledovat, jak je ruka scénáristova pomalu všechny vede k sobě. Jakmile se konečně dají do kupy, je to jízda. Jízda s jedním ale. Finále. To je takové nemastné, neslané a z mystické organizace idioty dělající. Škoda, že scénář místy pokulhává a nejvíce se to projeví právě ve chvílích, kdy měl seriál vrcholit. Díky tomu zůstává jakási pachuť, kterou nepřebije ani sympatické obsazení, ani supr souboje a dokonce ani parádní soundtrack s luxusní úvodní znělkou v čele. Bylo to dobré, ale mohlo to být ještě výrazně lepší. (21.01.2019)