The Defenders

První sezóna Daredevila byla slušná (ta druhá už bohužel povážlivě skřípala), Luke Cage a Jessica Jones taky celkem fajn, Iron Fist mě pro nezájem kompletně minul a vzhledem k tomu, že ta Železná Pěst šaškuje i tady, dávám po téhle mdlé minisérii Defenderům vale. Není to ale nic překvapivého, tyhle týmovky jsou většinou jen sbírkou naleštěných obchodních značek servírovaných pod jednou ulepenou frančízou (viz Avengers, Justice League a podobné voloviny), tedy nic, z čeho bych si vyloženě sedal na zadek. Chci zase sólovku s Daredevilem, ve které mu Kingpin sevře koule tak, že z toho ten slepý právník bude mluvit fistulí, případně s Bullseyem, který mu odkrouhne Karen, Elektru i toho tlustýho sidekicka… to by teprve byla podívaná dle mého gusta. (21.12.2017)

Nemůžu se zbavit lehkého zklamání, ale prvně začnu oprávněnou chválou. Na postavy, chemii mezi nimi a provázanost projektů by si měl MARVEL pořídit patent. Pomalejší rozjezd mi nevadil, ale nečekal jsem, že se seriál odváže až v posledním díle a nabídne minimum dechberoucích scén, když se jedná o týmovku a vrchol seriálové snahy. Šetří se i zvraty a fanouškovskými pomrknutími. Dialogy měly větší zastoupení než akce, ale jelikož si postavy měly co říct, tak mi to nevadilo. A snad se budou příští sólové seriály ohlížet dopředu, když se podařilo v rámci mezí vypořádat s minulostí a s organizací Hand, ale upřímně tomu nevěřím. (Netflix) (19.08.2017)

Přesto to, co by jeden čekal. Jenže až tak od závěru třetí epizody a do té doby pouze v náznacích. Problém není ani tak to, že zpočátku si každý z členů hraje na svém vlastním písečku, jako spíše to, že veškeré ty linie působí jako vyloženě nadbytečné čtrnácté a patnácté díly jejich samostatných uzavřených třináctidílných sérií a nikoli jako regulérní pokračování jejich osudů. A navíc platí, že kvalitou ty jednotlivé segmenty přesně odpovídají kvalitě sérií jejich protagonistů. Takže Murdock s Jessicou jsou kvalitativně někde zcela jinde než Luke (tam to aspoň stojí na Colterově charismatu a Misty) či vyloženě otravný Danny Rand. Ovšem jakmile se přeci jen dají dohromady, tak i ten Iron Fist rázem funguje. Jede se ve stylu předurčeném předchozími "díly"; tedy dobrá fyzická kaskadérská akce uvnitř skladišť, přímočarý zbytečně okecávaný průběh, solidní záporačky (jakkoli Sigourney nemá takřka prostor čili si musí vystačit čistě se zlověstným mhouřením očím) nebo ne zcela konzistentní mix "realistického" přístupu ke komiksu s tím přepáleným. Je to dobré i zábavné, ne že ne, ale chtě nechtě to působí jako solidní jednorázový speciál pro fanoušky spíše než regulérní vyústění několikaletého budování, ke kterému veškeré dosavadní řady směřovaly; zvlášť když jakžtakž osudové je to jen pro jednu z postav a mystikou opředená nadnárodní überzločinecká po staletí budovaná organizace se ukáže být schopnostmi nechtěně směšným ekvivalentem zlotřilého oddílu Kobra Kai z Karate Kida. (21.08.2017)

Překvapivě pomalé, ale jistojistě se tu pomalu v jednotlivých originech budované nitky ohledně Ruky začínají propojovat, stejně jako hlavní hrdinové. S nimi nemám absolutně žádný problém, všichni jsou zajímaví a všichni mají notně odlišný charakter a názory. Královsky mě bavilo sledovat, jak je ruka scénáristova pomalu všechny vede k sobě. Jakmile se konečně dají do kupy, je to jízda. Jízda s jedním ale. Finále. To je takové nemastné, neslané a z mystické organizace idioty dělající. Škoda, že scénář místy pokulhává a nejvíce se to projeví právě ve chvílích, kdy měl seriál vrcholit. Díky tomu zůstává jakási pachuť, kterou nepřebije ani sympatické obsazení, ani supr souboje a dokonce ani parádní soundtrack s luxusní úvodní znělkou v čele. Bylo to dobré, ale mohlo to být ještě výrazně lepší. (21.01.2019)

"You think the four of you can save New York? You can’t even save yourselves." Zo všetkých seriálov, ktoré patria do Defenders ságy som zatiaľ videl iba prvé dve série Daredevila a donieslo sa ku mne, že táto miniséria vlastne dorozpráva druhú kapitolu Diabla z Hell’s Kitchen a následne na ňu tretia séria tohto seriálu aj nadväzuje. A tým pádom som aj očakával, že sa to aj naďalej ponesie na takej istej úrovni ako druhá séria Daredevila, ale zostal som sklamaný... Namiesto ôsmich epizód, ktoré sú plné šialene dlhých a (poväčšine) nikam nevedúcich rozhovorov mohla mať táto miniséria iba 5 častí s trochu rýchlejším tempom a hneď by moje hodnotenie išlo aspoň o jednu hviezdu vyššie. Dokonca tomu nepomohlo ani to, že všetci štyria hrdinovia sú naozaj sympatickí (hlavne Krysten Ritter je v úlohe Jessicy Jones omnoho sympatickejšia ako v roli Jane Margolis v BREAKING BAD, teda aspoň odtiaľ si ju pamätám ja), Daredevil je excelentný ako vždy a o zvyšných dvoch hrdinoch (Luke Cage a Iron Fist) som doteraz počul iba veľmi málo... Potom tu máme ešte Sigourney Weaver, ktorej prítomnosť ma veľmi potešila (keď som jej meno videl v úvodných titulkoch, skoro som odpadol 😮), ale každou ďalšou epizódou mi jej postava prišla stále viac a viac zbytočná, takže si myslím, že tvorcovia ju mohli využiť oveľa lepšie... No, a v neposlednom rade mi tu chýbal hlavne Punisher, ale keď si to spätne zoberiem, tak dospejem k tomu, že vlastne spravil dobre, keď sa v tejto minisérii neukázal, potom by to už nebolo o Defenders, ale iba o ňom, pretože by všetkých zatienil alebo rozmlátil 😁... V konečnom dôsledku nemôžem dať tejto minisérii viac ako 6,5/10, pretože som jednoducho čakal viac, ale možno je moje sklamanie spôsobené iba tým, že som nebol dostatočne zoznámený s ostatnými Defendermi, naozaj neviem... Ale aj napriek tomu je to solídna oddychovka, ktorá neohromí, ale ani neurazí... "The thing about war is, it only works if both sides believe they’re the good guys." (27.12.2022)