Vinyl
Pilot
Obsahy(1)
New York, 1973. Prezident nahrávací společnosti American Century Records, Richie Finestra, a jeho partneři se chystají prodat krachující firmu vydavatelství German Polygram. Po dramatické schůzce je však jasné, že je prodej ohrožen. Na cestě domů do města Greenwich v Connecticutu Richie neplánovaně narazí na Lestera Grimese, hudebníka, s nímž sdílí velmi komplikovanou minulost. Zatížen myšlenkami na něj se poté vrací do kanceláře, kde se dozvídá o dalším problému: Frank "Buck" Rogers, pompézní majitel řetězce rozhlasových stanic, oznamuje, že bude bojkotovat American Century kvůli údajnému urážlivému chování jednoho z interpretů firmy.
Richie reaguje na krizi tím, že přikáže jeho kreativnímu řediteli najít nové umělce. Na tuto výzvu ale zareaguje asistentka vydavatelství a přivede punkovou kapelu The Nasty Bits. Richie mezitím žádá o pomoc nezávislého propagačního zástupce, drsného Joeho Corsa, aby mu pomohl se situací kolem Bucka Rogerse, která ale nakonec skončí velmi špatně. Pod návalem neblahých okolností Richie tak těžce vykolejí ze svého života a znovu propadne svým neřestem, které se u něj projeví těžkou agresí – zdemoluje ve svém domě obývací pokoj a ohrozí vztah se svou ženou Devonou a jejich dvěma dětmi. Poté se Richie ocitne pod vlivem kokainu v dolní části Manhattanu, kde ho skupina mladých lidí vtáhne do klubu Mercer Art Center, což ho nasměřuje na novou, neočekávánou dráhu. (HBO Europe)
(více)Recenze (25)
Dramatický rozjezd s nechronologických vyprávěním. Snad to nebude skákat ve dvou či třech časových rovinách často. Jinak uvidíme, co bude dál, ale od Micka Jaggera čekám, že tam dá reálné zkušenosti z tohoto prostředí. Robert Plant jako epizodní postava. ()
Dobová atmosféra je nepopiratelná a sála z každého záběru. Bobby Cannavale mě pojetím své hlavní role taky příjemně překvapil, ale hodina čtyřicet osm je na pilot přece jen moc. Chápu, že to byl asi záměr, aby se divák pořádně sžil s většinou postav, ale na druhou stranu pomalejší tempo může někoho odradit a druhý díl už si nikdy nepustí. Každopádně srdce každého hudebního fandy zaplesá. Pilot 75% ()
Budu opisovat od jednoho ze zdejších komentářů, ale tu větu považuji za výstižnou: " Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos." ()
Návrat Scorsese do let začátků své režijní kariéry, kdy světu vládl beat. A drogy. A sex. To vše a mnoho dalších popkulturních odkazů (Deep Throat) je zde obsaženo ve vrchovatém množství a natočeno režijním stylem, který, pokud jste viděli pár jiných Scorseseho snímků, nepřekvapí, inu, starého vlka novému nenaučíš. Což rozhodně není na škodu, Scorsese stále umí, věk na jeho talent nemá pražádný vliv a musím jen doufat, že se jen tak neodebere do režijního důchodu. Bohužel mi zde, stejně jako u jeho předchozích snímků, chybí něco, po čemž bych si řekl: „Páni, už se nemůžu dočkat, až se na to podívám znovu.“ Těším se však na další díl. 80 %. ()
já prostě nemám ráda násilí a ubližování druhým, obzvlášť nevinným ... tady to má navíc podobu alá sicilská mafie, naprosto souhlasím s kobejn ... to jsem u hudební branže nečekala a ruší mě to ... proto pilot musím trošku rozchodit, než se vrhnu na další díl ... zajímá mě kvůli atmošce a muzice ... ta sebedestrukce je skličující ... klobouk dolů před všema, kdo se z těch sr***k vyhrabal (maje na mysli koks a jiné dobroty k snídani i druhé večeři) a makal v muzice dál .... no a kromě toho mělo to spád, furt se něco dělo ... a ty songy v pozadí, to já zase ráda ... i když Robert Plant je prostě jenom jeden, tahle imitace byla mi úsměvná ... Bobby Cannavale hraje výborně, myslím ... uvidíme dál ()