Jessica Jones

1. série za 90%. Pilot mě úplně nepřesvědčil, ale pak už se to naštěstí rozjelo a Jessica mě chytla víc než třeba Daredevil, kterého jsem ještě vlastně ani nedokoukal. JJ není dokonalá (toho opakovaného zatýkání a útěků padoucha bylo fakt trošku moc), ale má sympatické postavy, nečekané zvraty a působivou atmosféru. A ani u jednoho dílu jsem se nenudil. Jako třešnička na dortu pak působí návrat Rosario Dawson v posledním díle. (24.11.2015)

Druhá marvelácká štace na Netflixu. Tentokrát s příměsí komiksů Alias, o kterém stále nevím vůbec nic a vlastně i o Jessice jsem toho věděl pramálo. Opět se potvrdilo, že jestli něco opravdu Marvel umí, tak jsou to castingy (počínaje nevšedně všední Krysten Ritter z Breaking Bad v servaných kalhotách) a co neumí - záporáci. Tedy až na produkci Netflixu, jelikož David Tennant je naprosto božský a to nejsem fanoušek Dc. Who. 13. dílná série látce v první sezóně ještě nevadila a ačkoliv i tam občas bylo cítit natahování děje až do závěrové skvělé epizody, i tak se jednalo o vrchol seriálové tvorby v trošku drsnějším duchu, než jsme u Marvelu zvyklí, vlastně o hodně. Místy jsem byl opravdu zhnusen, když jsem sledoval, co tvůrci předvádějí jenom proto, že mají R rating a protože můžou, chtělo by to více přirozenosti a opodstatnění. Co se pamatuji, tak v DD bylo násilí dávkováno rozumněji. Díky bohu nebyl nastřelen žádný cliffhanger, takže v tomto směru spokojenost. Sice stále visí otázka, zda-li se Krysten Ritter v této roli ještě někdy dočkáme, téměř jistě to ale nebude ve čtvrté řadě.. ...75%..nějaké Twisty a nejlepší momenty!. Luke Cage ve žlutém! (10.01.2016)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Po psychologické stránce propracované a rozhodně ani zdaleka ne tak dětsky barevné, jako filmy z MCU. Spíše než Marvel Jessica Jones připomíná příběhy z Gotham City. Temný, špinavý New York plný kriminálníků a jednoho psychopata, který má schopnost ovládat lidi s takovou šikovností, že je pro ostatní prakticky neviditelný a nezastavitelný. Ale máme tu Jessicu Jones, která má však do klasického superhrdiny hodně daleko. Ačkoli je Krysten Ritter je jako žena dost nesympatická, tahle role ji dost sedí a v roli Jessicy působí rozhodně tak, jak by její postava působit měla. Po filmařské stránce je to klasický vysoký Netflix standard, avšak problém vidím především ve scénáři. Obsahově je totiž ústřední děj maximálně tak na 5-6 epizod a zbytek je nekončící vata, kterou zachraňuje především výborný David Tennant. Hodnocení série 3/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- S druhou řadou mám vlastně prakticky stejný problém, jako s tou první. Je to próóstě neskůůůtééčně roztahané. V první sérii byl alespoň Killgrave coby luxusní záporák, druhá série nemá ani to. Ale zase mi po psychologické stránce přišla o něco propracovanější a Jessica mi nebyla tolik protivná. Trish, to už ovšem jiný příběh. Stále je to filmařské stránce nadstandard a má to řadu dobrých momentů, zejména co se jednotlivých postav týče a tradičně kvalitní herectví, ale zápletka je na 13dílnou sérii hodně banální a obsahově je to díky tomu dost prázdné. Hodnocení série 3/5 --- TŘETÍ SÉRIE --- Jako finále celých Defenders to moc nefunguje, asi kvůli tomu nenadálému zrušení. Ale jako finále seriálu to na mě naopak zafungovalo výborně. Opět jsme se nevyhnuli vatě, ale oproti předchozí sérii mi to nepřišlo tolik za vlasy přitažené. Celá zápletka působí uvěřitelněji, než ta s crazy mamkou, a je hezky vidět, jak sem celý děj od začátku, byť třeba jen po náznacích a malých krůčcích směřoval. Otravná bloncka Patsy se touhle sérii u mě naprosto vykoupila. Důstojný konec, Defenders mi budou chybět a škoda, že nedostali ještě jednu závěrečnou týmovou jízdu. Hodnocení série 4/5 (17.06.2016)

Ajajajajaj.. Tak tohle bylo nečekané překvápko... I když mě Daredevil bavil víceméně královsky, nečekal jsem od Jessicy vlastně nic moc. A ona je nakonec snad lepší než zmíněný kolega z pekelné kuchyně. Pravda Daredevil je mnohem lepší ve rvačkách (a akci vůbec), ale Jessica v temných koutech a zaplivaných uličkách New Yorku rozehrává syrové, špinavé, psychologické drama o kontrole, nadvládě, závislosti, chorobné posedlosti a břemenech traumat na zádech každého z nás.. Tohle fakt není komiksová zábavička na odlehčenou a narážky upozorňující, že jsme ve stejném univerzu jako paňáci z Avengers působí až absurdně. Kdepák Hi-Tech Stark- Jessica má mobil co má baterku v hajzlu a případy googlí přes noťas od Aceru. A když se umírá tak je to hnusný, šinavý a nejspíš i smradlavý. Žádná hvězdopruhová, hrdinská pompa se nekoná. Dveře kanclu jsou pořád vysklené (no dobře-po defenderech už snad ne), flaška chlastu je stále v pohotovosti a osobní démoni stále v patách... Postavy jsou funkční. Chemie mezi nimi probíhá na několika úrovních v několika směrech...Ritterová je tak divná až je vlastně sexy. Tenant je parádní záporák. Civilní a právě proto děsivý. Colter je sympaťák...atd...... Jedinou výtku bych měl k poslední třetině série, kdy se děj jakoby lehce zacyklil.. ale to je víceméně malá a možná subjektivní muška na jinak kulervoucím a silném seriálu... Fakt respekt a přeju Jessice ať si udrží tuhle laťku i v další sérii. Edit: Druhá série si laťku s přehledem udržela a Jessica Jones se tak v mých očích stává asi nejsmysluplnějším Marveláckým projektem vůbec. Je to dospělé, nečernobílé, uvažující v několika rovinách, dojemné i vtipné..lidské....... Teď jsem zvědavý s čím se vytasí druhá řada Luka Cage. EDIT 2: Třetí série už působí poněkud vyčerpaně.. Některé stálé postavy mě už vyloženě vytáčely. Velký zlom v ději se snaží pracovat s emočním poutem diváka k postavě kterou ale celé tři série vnímá jen jako protivný, rušivý element. Celé se to zakončí tak nějak do ztracena.. Přitom zajímavé motivy tam určitě jsou.. (02.09.2017)

1. série - 90% - Psychologickou propracovaností snad ještě dál než Daredevil. Stačilo pár epizod a o všech postavách, i těch sebevedlejších, jsem věděl tolik, že by na to jiné seriály potřebovaly minimálně dvě sezóny. Jedinečný počin, který se svou podstatou zásadně vymyká všem superhrdinským zvyklostem, ale z Jessicy Jones dělají dvě vztahové dynamiky. Tou překvapivě silnější a emocionálnější je girl power mezi Jess a Trish, pouto, které je dost možná nejuvěřitelnějším a životně nejpotřebnějším komiksovým přátelstvím všech dob. Tou druhou je pak samozřejmě toxická síla mezi Jessicou a Kilgravem, pnutí, které hlavní postavu z velké části definuje. Právě tam ale směřuje moje jediná obava. I v rámci úspěchu Netflixem budovaného vesmíru je plánovaná druhá série zapotřebí, ale její nezbytností si díky příběhu o překonávání limitů vlastního já a odpouštění jiným i sobě samé nejsem jistý ani trochu. Jako samostatný příběh rozhodně za pět, takhle na poslední chvíli cukám zpátky a počkám, co přinesou věci příští. 2. série - 85% - Zatímco ostatní Defenders mají svoje typické prostředí nebo rozpoložení a Daredevil válčí s morálními dilematy, Luke s těmi sociálními a takový Iron Fist zase s mystickými, Jessica stále nejvíc bojuje sama se sebou. Právě ona nepotřebuje kulisu New Yorku, nepotřebuje, aby jí protivníka dělal Kilgrave, nepotřebuje vlastně nic a díky tomu je tak nejsamostatnějším počinem Marvel-Netflix aliance i nejzajímavějším a nejsilnějším charakterem. Sám jsem byl v šoku z toho, že celá sezóna si vystačí i s absencí dlouhodobého záporáka, protože nově příchozí buď jen nenápadně přihrávají (Pryce) nebo antagonisty nejsou (Alisa). Překvapivě nejnenáviděnější postavou druhé sezóny je tak jednoznačně Trish. Ne kvůli zpěvu oblíbeného megahitu It's Patsyyy, ani kvůli rozporuplným vztahovým rozhodnutím, ale kvůli spoustě činů, které působí, jak kdyby dělala naschvály svým blízkým, Jessice i sama sobě. Právě kvůli ní je zážitek tentokrát o malý krůček slabší, ale už to, že dokáže seriál i bez vy-víte-koho držet krok s napětím nacpanou první třináctkou epizod, je pochvalou samo o sobě. 3. série - 80% - Nepřekvapivě pořád velmi teskné, na správných místech až bolestivě pravdivé a v první řadě vypovídající o tom, že někdy ti nejpalčivější vnitřní démoni vystupují na povrch ve společnosti zdánlivě banálních problémů. Poslední sezóna bloudění titulní hrdinky je zdaleka nejcivilnější a ačkoli žádnou dlouhodobou linku celého Defenders univerza nerozvíjí a o svých souputnících hovoří jen velmi sporadicky, líbí se mi, že právě konec je jaksepatří melancholický. Opět s Jessicou, jejíž nejlepší kamarádka je buď lahev dobrého pití nebo nevlastní sestra, se kterou je víc starostí než radostí. Čistě komiksových prvků se tentokrát vyskytuje naprosté minimum, což je snad ten důvod, proč si to rozlučka od kritiků i diváků docela slízla. Já si ale budu ten posměšný úšklebek Krysten Ritter pamatovat s patřičnou vděčností. (29.02.2016)