Daredevil

Po neslaném, nemastném Constantinovi z dílny konkurenční NBC přichází Netflix se svou vlastní komixovou adaptací, podle mého podstatně zdařilejší. Daredevil nikdy pořádně nevykročil ze stínu svých slavnějších marvelovských bratránků (Spiderman, Avengers, X-men a spol.), v čemž mu rozhodně nijak nepomohlo filmové zpracování s Benem Affleckem. Pro stanici jako Netflix, která se nebojí složitějších, sociálně-politických témat, se však jeví jako ta ideální volba. Slepý Matt Murdock totiž kromě superhrdinsky citlivých smyslů disponuje i superlidsky pevným etickým kodexem a citem pro morálku a právě na tomhle poli se odehrává nejzajímavější drama seriálu. Nepřítel je jasný - zkorumpovaný systém, ovládaný zločineckým syndikátem v čele s tajemným Kingpinem. Méně zřejmý už je ale způsob jak s ním bojovat a to, kam až v tomhle boji může jedinec zajít. Za úspěchem seriálu tak podle mě stojí hlavně kvalitní psaní (Drew Goddard), a teprve poté charismatické výkony Charlieho Coxe (Daredevil) a Vincenta D'Onofria (Kingpin), svižná režie a vynikající choreografie soubojů. V nejlepších chvílích se seriálu daří filosoficko-společenské komentáře, za které by se nemusel stydět legendární The Wire, v těch slabších občas koketuje s patosem a melodramatem - v naprosté většině stopáže však baví a překvapuje. Nebýt mírně pomalejšího a očekávatelného konce, šel bych na pět, takhle: 80% (21.04.2015)

V mých dřívějších dnech, tedy dnech nevědomosti, jsem bláhově litoval všechny zrakově postižené, obzvláště ty, co pro samé oči nevidí, pravidelně přispíval Světlušce a převáděl slepce přes chodníky až na silnici. Nyní však již vím, že mi lhali! Jsou to čichoví vlčáci, křížení s netopýry a americkou odposlechovou družicí. Prachy však budu raději sypat i nadále, jinak to ze mě ti kungfušaolini beztak vymlátí. Jasná mafie, frajerské brejličky, švihácká hůlka, drsné způsoby, protože když se jim neklidíte z cesty, tak vám tou stylovou valaškou během chvilky přinejmenším omlátí kotníky, v horším případě vypíchnou oko. Eh - tyhle komickové omalovánky mě vážně umí rozhodit. Každý z nás ví, že kdyby se náhle nedejbože transformoval do krtka, sotva se dokáže bez nehody byť jen posadit do tureckého sedu, ale tohle Amíky vážně netrápí. Nadělali sjůprhýrou z kdejaké absurdní figurky, jako je nerdík hryznutý pokoutníkem nebo mimino spadlé z Kryplonu, proč tedy ne z oslepeného chlapce. Ok, ser to pes. Samotný seriál je v oboru podobných pitomostí hvězdou. Až na jednu - dvě epizody, které se vlekly jako noha mrtvičkáře, jde o solidně nabušenou jízdu. A nejhezčí na tom je, že ústřední záporák svým otylým šarmem přebije celou tu grupu Dušínů. Za Fiska vyndavám na čtverku. (19.10.2015)

1. řada: Takhle (vyloženě) brutální odpověď asi filmovej MARVEL od Netflixu nečekal, ale právě tohle je na celém televizním Daredevilovi to výborné. Do druhé sezóny prosím méně kecání o získávání moci a více Charlieho Coxe, a budu maximálně spokojený. Skvělý cliffhangery a nejlepší seriálová znělka od... True Detective? Jo, asi jo. 2. SEZÓNA: Zkazky o seriálovém upgradu po vzoru comicsového Temného rytíře nelhaly, je to nehorázná pecka. Naprostá nutnost vidět, ta promyšlenost a napětí berou dech. (21.04.2015)

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)