Muž na laně

Nechci na The Walk moc plivat, věděl jsem už před projekcí, že mě něco takovýho nebude bavit. JG-L mě nesral jen v 50/50, a to jen pro to, že byla velká pravděpodobnost, že na konci zaklepe bačkorama. Budu smířlivější. I přes lacinou ždímačku 9/11 se Zemeckisovi, který evidentně neví z keré do keré, daří upocené kouzlit dobrou atmosféru, což je spolu s nadhledem na NYC jediná zapamatovatelná skutečnost. Skutečnost jako skutečnost je mi ukradená, ale těch 123 minut mělo být v ideálním případě 83 minut. Dá sa, nic pro mě ale. 65% (02.02.2016)

Muže na laně jsem dosti odkládal a pustil si jej až ve chvíli, kdy - dalo by se říci - došla bída na chudáky a já neměl v hledáčku jiný snímek. A dojmy? Nelitoval jsem. Sice v některých pasážích je film nudnější a odvést svoji pozornost od sledování není právě složité, avšak jako ukázka cesty za svým snem a touze po překonávání sama sebe, je Zemeckisův počin vskutku povedený. Jakožto pocta "zesnulým" dvojčatům je Muž na laně jedinečný. Ocenit je třeba nejen herecký výkon Josepha Gordon-Levitta, ale též zdařilé triky. (26.08.2016)

Technicky velmi dobře zvládnutá pohádka pro dospělé. Nelze doufat v nějaké překvapivé zvraty, když divák předem ví, jak to dopadne. Ale v co doufat lze, když má film být o partě Francouzů, kteří šli za bláznivým snem, že to bude mít šarm a nadhled. Ani jedno se nekonalo. Bez uzardění lze pochválit pouze triky, samotný přechod po laně byl skvěle udělán. Ale to je asi tak vše. (28.05.2019)

|75%| Docela solidní podívaná. Příběh to má prostý, ale sledování hlavního hrdiny toužící po doslova nesplnitelném snu, to bylo dost zajímavé a i zábavné. Celkově je to film i snad výjimečný, je to nadlehčené a diváka to nezačne ani na minutku nudit. Samozřejmě to v mých očích až tak velká pecka není, ale i tak mi toto netradiční dílko sedlo a mohu jej vřele doporučit snad všem filmovým divákům. Hlavní hrdina Levitt to zvládl na výbornou, i zbytek herců bylo v pohodě. Hudba rovněž solidní. Nejlepší bylo ale přeci jen to finále. To jsem chvílemi snad ani nedýchal. Přišlo mi to až neuvěřitelné, ale o to nejde. Nemám, co bych k tomu dodával, ještě se k tomu minimálně jednou vrátím. (10.03.2016)

"Ptáte se mě, proč jsem to udělal? Inu, hnala mě přeci vpřed ta nezkrotná touha všech artistů překonávat hranice lidských možností! Jo, a taky jsem jeblý exhibicionistický pičus!" Robert Zeměpis zase po pár letech přilezl s opravdu fantasticky natočenou a skvěle zrežírovanou … kýčovitou forestžumpoidní rektobolnou klauniádou s androgynní Kateřinou Macháčkovou, která tam ke konci chvilku čurákuje na laně mezi nejoblíbenějšími přistávacími plochami Talibanu. Připadal jsem si, jakoby se mě někdo snažil přežrat cukrovou vatou, přičemž mě u toho nutil držet cizí penis a hladit kočky. Ačkoliv je závěrečná čtvrtina vskutku spektakulární a ten slizký cigánský homožonglér hraje opravdu dobře, absolutně to nepřebije první devadesátiminutovku, po které dávivě poblijete manéž, v hubě vám zůstane pachuť, jako byste zrovna někde v Zátiší se slunečnicemi a ovocem přeblafli troubícího jelena, máte ukrutný břichabol, levou ruku zasviněnou ráfkovým tvarohem a pravou plnou kočičí srsti, na kterou jste alergičtí. Rád bych věděl, jestli by se o něm taky psaly Harlekýny a točily patetické sračky, kdyby se ten Největší z Prakokotů tehdy rozmajznul o Menhetn a přibral sebou pár kravaťáků, zrovna mířících do kanclu přehřívat hypotéky. Ale patrně ano, Bean Ládinek jich už taky pár má. (15.12.2015)