Reklama

Reklama

Příběh se odehrává v Anglii na počátku 20. století. Maud Wattsová už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji. Boj za volební právo žen a jejich zrovnoprávnění s muži bude v Británii pokračovat ještě další dvě desetiletí. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (73)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Když se zbohatlická kráva jednou začala nudit u vyšívání, napadlo ji zviditelnit se na hřadu a zburcovat pár vypatlaných kundích socek, aby začaly dělat v Londýně trochu bordel. Socek, které neměly absolutně ánung, co je to volit a natož právo, a pokud ano, bylo jim to naprosto u prdele, než jim soudružka předsedkyně Punkharstová vysvětlila, že pak budou mít i právo nosit kalhoty, chcát ve stoje a neholit si kníra. Nyní se toho chytla nějaká tendenční, krutě nemrdaná velepiča, kterou z důvodů ponižovaní kvokajícího pohlaví asi nevzali jako hornici, slévačku nebo kamioňačku, tudíž musela jen podřadně feministicky režírovat, a splácala z historicky zanedbatelných, nepodstatných trampot těch supraštětek a „přeukrutné mačistické šikany“ pradlen hotovou Maryčku Magdónovou kombinovanou s fučikiádou, u níž si umaštěné kníraté mužatky budou dozajista chlupatou rukou nadšeně třít své nedotčené slimáky. Byl jsem nesmírně dojat, když jsem se dozvěděl, jak hrdinně a odhodlaně se anglické soudružky zasadily o proces, který ve většině civilizovaných zemí proběhl zcela přirozeně a bez násilí. Proces, díky kterému si na nás dnes mohou vyskakovat, kopat uhlí, tavit železo, jezdit s náklaďákem, hystericky po nás ječet a brát nám všechny peníze. No, doufejme, že nám sem teď ta partička syrských sufražetů dotáhne trochu toho islámského pokroku a po krvavých bojích znovu dosáhneme toho, aby ty štěrbiny zase držely hubu u plotny. ()

Reklama

Ryuuhei 

všechny recenze uživatele

Počátek 20. století byla pro ženy zjevně dost nepříznivá doba. Líbilo se mi, jakým stylem film vykreslil tuto úzkost a odhodlání několika osob se této skutečnosti postavit i za cenu toho, že tím ztratí v podstatě všechno. Ano, zahrnovalo to i poměrně dost teroristické činy, ale nezbývalo moc možností. Systém byl neúprosný, za každým úsudkem krokem hrozilo vězení. Těžko odhadnout, jak by bez těchto událostí vypadal svět dnes. Možná by ženy volebního práva dostály později, možná taky nikdy... Kdo ví! Snímek v každém případě strhující a úzkostný tak, jak měl správně být. ()

Streeper 

všechny recenze uživatele

Velký filmový zážitek, který mi přiblížil život žen, když ještě byli podceňované a neexistovala rovnoprávnost. Neměla jsem ani nejmenší zdání, že se za těch dob něco takového dělo. V celé kinematografii nějaký takový snímek chyběl a mrzí mě, že si nevysloužil daleko více pozornosti, protože by si jí zasloužil. Carey Mulligan byla zatraceně dobrá ve své roli, takže marně přemýšlím, kam se poděli nějaké její nominace, protože by si je zasloužila. Trošku mě mrzí, že se ke konci filmu nedozvíme, co se stalo třeba s Emmeline Pankhurst, kterou hrála Meryl Streep a která pro sufražetky měla významnou roli, stejně tak se nedozvíme nic o zbytku postav, což je trošku škoda. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Toto boli skutočné ženy, ktoré mali dôvod za niečo bojovať. V dobe, ktorá sa zdala nezmeniteľná, v krajine, ktorá trvala na svojich tradíciách, sa najskôr hrstka a potom tisíce tisícov žien postavili a bojovali sa svoje práva. Bili ich, zatýkali, ponižovali, vylučovali zo spoločnosti, ale oni sa nevzdávali. Objektívne dve ale jednu pridám za to obsadenie a prevedenie. 3 z 5 ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu vystupují skutečné postavy. Emmeline Pankhurst (Meryl Streep) - 1858 - 1928, zakladatelka hnutí za ženské volební právo, po smrti manžela založila v roce 1903 organizaci WSPU (Women's Social and Political Union), po radikalizaci hnutí byla několikrát uvězněna. Emily Wilding Davison (Natalie Press) - 1872 - 1913, militantní bojovnice WSPU, mnohokrát zatčená a napadená policií. Zemřela v roce 1913 po zraněních, která utrpěla na dostizích, když vběhla na závodiště pod kopyta koně, kterého vlastnil král Jiří V. Pravděpodobně svým činem chtěla upoutat pozornost a narušit závod, ale nechtěla spáchat sebevraždu. (bllm)
  • Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)
  • Maud Watts (Carey Mulligan) je fiktivní postava, která je však založena na několika skutečných ženách, které se určitou měrou podíleli na prosazení politickách práv pro ženy. (jezurka42)

Související novinky

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

UK/UH aneb „zimní filmová škola“ opět láká

17.11.2016

Letos se čtyřdenní přehlídka (24. – 27. listopadu 2016) v Uherském Hradišti zaměří na postkoloniální britský film a britské filmové novinky. Kromě dvou hlavních témat připravuje kino Hvězda poutavý… (více)

Reklama

Reklama