Ve službách krále

Z rytířských rolí a filmů Jeana Maraisa je tahle role a film tím slabším, na co lze narazit. I tak je to ale sympatické. Výborná výprava, překrásné exteriéry (i interiéry), vymakané bojové scény a pěkný příběh, ačkoliv samozřejmě trochu předvídatelný (ale koho to sakra zajímá?). Tenhle film jsem si vážně užil a to nejenom díky všemu výše zmíněnemu, ale samozřejmě také parádní atmosféře a hereckým výkonům, ze kterých bych vypíchnul Guye Delorma, jehož ksicht znám již od dětství, ale jak se jmenuje, mně vůbec nezajímalo. 70%. (04.05.2019)

Na pohľad príjemný historicko-romantický film, ktorý si zakladá hlavne na postavách a zaujímavom príbehu, ktorý bol plný intríg, hrdinských činov, súbojov a dokonca by sa tu našlo aj niečo málo z náboženského mystéria. Čo sa týka Karola Smelého, naozaj to bol vo svojej dobe výborný rytier, navyše vedel používať aj hlavu. Či mal aj v skutočnosti taký nízky charakter to neviem, no isté je, že Roger Hanin dokázal v tomto smere zo svojej postavy vyťažiť maximum. Samozrejme, ani Jean Marais nezaostával, ktorý už tradične mal v každom filme charizmy na rozdávanie, výnimkou nie je ani tento. Škoda, že si títo páni spolu nestrihli záverečný súboj. 75/100 (11.01.2017)

Bývaly časy, kdy jsem historické podívané s Jeanem Maraisem považovala za to nejlepší, co kdy bylo natočeno, a byla ochotná poprat se s kýmkoli, kdo se opovážil něco namítnout. Dvanáct mi už sice přinejmenším fyzicky není, ale obtíže dentistického rázu mě chvílemi nutí se k tomuto postoji vrátit, protože film schopný odvést mou nenávistnou pozornost od pětky vlevo nahoře prostě musí být třída. A i když tohle všechno vynechám, existuje snad lepší náplň deštivého listopadového večera než se s kocourem na klíně, psisky u nohou a punčem u ruky zabořit do křesla a přenést se do těch imaginárních časů soubojů, dobrodružství a romantiky? (04.11.2009)

Gotická Hunebelova adaptace sice šistí papírem o poznání víc než KAPITÁN; i tak si však uchovává svůj pel patinové dokonalosti žánru. Co však strhuje nejvíc, je pozoruhodná čistota výpravy, úcta až pietní, která charakterizuje důslednou snahu po postižení neopakovatelné krásy užských i ženských oděvů a interiérů skvělých francouzských gotických hradů a pozdějších zámků. Pieta, s jakou byly nastudovány a pro potřeby natáčení dotvořeny z dobových obrazových pramenů, je až dojemná. (26.12.2010)

Z tohoto filmového snímku nemám radost, a to i když je z roku 1961. Oplývá přílišnou nudou, nedokázal mě ani na určitý okamžik vytrhnout od namotávání klubíčka; vše jakoby se odehrávalo už s předem jesným vítězstvím (např. obsazování hradu). Číší z něj až přílišná sebejistota, která potírá jakékoliv sebemenší zpochybnění. Dále nemohu překousnout určitá hluchá místa v ději ( viz jak Marais zakotvil koně u křoviska ještě s jedním kumpánem a společně šli do hradu - určitý mezi děj - a hle najednou jsou v místnosti odkud vyslechnou závažný rozhovor: jak vědí kam maj jít a vůbec, jak mohli vědět, co se tam bude řešit?). Určité plus dle mého mínění mohou sklidit kulisy a rekvizity a potom též Jean - Louis Barrault, a to proto, že dle mého jako jediný nepůsobil uměle ve své roli. (09.03.2012)