Reklama

Reklama

Bídníci

  • Francie Les Misérables (více)
Francie / Východní Německo / Itálie, 1958, 217 min (Televizní verze: 88+97 min)

Hlavním hrdinou románu Victora Huga je Jean Valjean, který byl pro nepatrnou krádež chleba poslán na galeje, kde prožil devatenáct let svého života. Jako navždy poznamenaný člověk se vrací zpět do života. Setkání s monsignorem Myrielem, biskupem proslulým svou prostotou a nákloností k chudým, osudově poznamenává celý jeho život, další Valjeanovy činy, charakter se už nikdy nezpronevěří tomuto setkání s čistotou a dobrem. Jean Valjean, vězeň číslo 24601... Mezi nejznámější a nejoblíbenější díla francouzského básníka, spisovatele Victora Huga patří bezesporu román "Bídníci" z roku 1862. Jedním z nejúspěšnějších filmových Jeanů Valjeanů byl Jean Gabin, který ztvárnil tuto postavu v přepisu režiséra Jeana-Paula Le Chanoise z r. 1957. Po jeho boku se v roli nesmiřitelného Javerta objevil Bernard Blier, Bourvil, Serge Reggiani. (Česká televize)

(více)

Recenze (156)

ceskyhonza 

všechny recenze uživatele

I přes mnohá novější a nepochobně velmi dobrá zpracování, např. s Lino Venturou, jsou asi tyto přeci jen stále nejlepšími. Prvně jsem je viděl v kině, když mi bylo asi 7-8 let a od té doby pro mne patří k tomu nejlepšímu z filmové světové produkce a když mám možnost, koukám znovu. A znovu si užívám tu kvalitu i sílu příběhu. To je prostě zlatý filmový fond ve všech směrech. Pokud náhodou někdo neviděl a považuje se za náročnějšího diváka, tak rozhodně doporučuji. ()

Tigran 

všechny recenze uživatele

Tak si zase zaplavu proti proudu, protože se mi opravdu nepodařilo pochopit, proč je tato verze zde na ČSFD považována za nepřekonatelnou. Díky Gabinovi, který je takovou obrovskou modlou pro zdejší uživatele? Nebo díky podivnému způsobu vyprávění, který působí jakkoliv, jenom filmově moc ne? Nikomu nevadí, že jsou tady postavy zploštělé a že je Cosette totálně tupá? Beru v potaz rok vzniku filmu, ale víc než 50% ze sebe nevymáčknu. ()

Reklama

ekomo 

všechny recenze uživatele

Jedná se bezesporu o jedno z nejlepších zpracování knižní klasiky, zvláště výkony hlavních tvůrců, J.Gabina a Bourvila, staví snímek do nadčasové podoby. Nevšední je také mimořádná hudba a dobové kostýmy. Narozdíl od verze Roberta Hosseina, film nepůsobí vůbec temně a depresivně, spíše světle a výchovně, čehož dosahuje ukázkovým způsobem. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Mnohem, mnohem lepší, než verze s Venturou. Vlastně je to nejlepší verze Bídníků a těžko někdy najdu nějakou lepší, protože tohle se prostě překonat nedá. Jean Gabin je naprosto excelentní (co jiného od něj taky čekat, jeho Jean Valjean je opravdu postava, na kterou jen tak nezapomenete). Bernard Blier ve vážné roli (mám ho spojeného s Funésem) jako Javert je sice naprosto parádně zahraný (a úžasně nadabovaný Janem Přeučilem), ale tím největším záporákem je tu pro mě (opět překvapení, s Funésem spjatý) Bourvil. Jeho Thenardier je opravdu úlisný, zákeřný, geniální padouch, v jeho podání má ta postava určitě mnohem větší rozměr. Za něj bych snad dal ještě aspoň hvězdu navíc. opravdu si to zaslouží. Jinak, hudba je vynikající, atmosféra místy až sugestivní, herecké výkony strhující a omamné a první část je, opět jako v případě Ventury, o něco lepší než ta druhá. Působivé je to ale pořádně a fakt, že je to z padesátých let s tím filmem taky dělá mnohé. Nezapomenutelný herecký koncert, nezapomenutelné filmové drama. Pokud je něco dokonalé, tak právě tohle, opravdu na tom nevidím jedinou chybu, jak moc skvělé to je. Já ty Bídníky prostě žeru a tahle verze je strhující. 100%. A ten nápad s vypravěčem byl geniální, hodně tomu přidává a film je s ním ještě lepší. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Jean Gabin sice jako vždy hraje Gabina, ale v případě Valjeana jde o dokonalou symbiózu. Také všechny ostatní figury tu fungují mnohem lépe než třeba v Hosseinově, dle mého, nepříliš povedené verzi. Ať už je to Eponina, jejíž osud i tady zůstává tou nejsilnější a nejpůsobivější částí příběhu, Gavroche nebo úlisný Thenardier, kterého Bourvil podává tak dokonalým způsobem, že přehrává možná i Gabina a ty části filmu, ve kterých se objeví, si zcela po thénardierovsku krade pro sebe. Totéž co pro figury, platí i pro většinu důležitých scén. Ve své filmové zkratce jsou na rozdíl od Hosseinovy verze přehledné, emotivní, věrnější předloze a ve všech ohledech fungující. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • V USA měl film premiéru až v roce 1989 u příležitosti oslav dvoustého výročí Velké francouzské revoluce. (Terva)
  • Natáčení probíhalo v Německé demokratické republice. (Terva)

Reklama

Reklama