Muži, ženy a děti

Úsměvná deprese. Reitman nabízí pohled do dnešního reálného i virtuálního světa, ve kterém, ač si to sami vlastně ani neuvědomujeme, nefunguje prakticky nic tak, jak by mělo fungovat - ať už se jedná o rodinu, sex, nebo samotnou, prostou mezilidskou komunikaci. A člověk se nemusí ani moc zamýšlet, aby mu dal za pravdu. Reitman opět zabodoval. 85% (22.04.2015)

(...But by the time the first bombs fell, We were already bored, We were already, already bored, Sometimes I can't believe it I'm movin' past the feeling...) Takovýhle film se dá natočit mnoha způsoby. Můžete říct, že všichni jsou kreténi, a že by všichni kvůli těm internetům měli zhebnout. Anebo z toho uděláte Donnieho Darka facebookové éry a necháte každého se se svými chybami vypořádat po svém. Výborně gradovaný film, který je každou svou uběhnuvší minutou zajímavější a silnější. 9/10 (29.01.2015)

Jason Reitman, po kýčovité, ale výborné romanci "Prodloužený víkend", vypráví příběh o tom, jaký je v dnešní digitální době problém s komunikací a jak se v ní ztrácí soukromí. Není to tak poutavé, jako výborný "Disconnect" ale Reitman, je minimálně ve vyprávění expert a i díky tomu je film tak povedený, i když trochu utahaný. A Adam Sandler si po dlouhé době zase trochu vylepšil reputaci. (24.05.2015)

Jednou přivezl kamarád na chalupu takové různobarevné bonbóny (Jelly beans se ty vytahovače amalgánových výplní ze stoliček jmenovaly) a člověk měl hádat příchutě. Mezi standardními ovocnými příchutěmi  byl sem tam kousek extra pálivý, nebo s příchutí pukavec, smradlavý sýr nebo dokonce zvratky... Samozřejmě šlo o syntetické příchutě čistě jen pro pobavení (alespoň tedy doufám! :-). Uvědomil jsem si, že filmy kde účinkuje Adam Sandler jsou na tom tak nějak podobně. Nikdy nevíte co rozkousnete. Již dávno s ním nevyhledávám komedie, ale jelikož tahle měla dobré hodnocení rozhodl jsem se zkusit příchuť. Nástup je vskutku šokující. Sandler si bere krabičku papírových kapesníků a jde masturbovat k synovi do pokoje, protože sám má zavirovaný počítač a u dospívajícího syna běhá rychleji na netu porno. Flm si na nějaké stydění nehraje a tak může být pro nepřipraveného diváka i šokem. Ten záhy zjišťuje, že nekouká na komedii, ale na náš současný svět. A zatímco sonda Voyager kdesi v kosmu opouští Sluneční soustavu na své cestě s poselstvím, že někde tam za sebou je malá modrá planeta s lidstvem, mezitím na té planetě probíhají miliony  životů, zvratů, pádů, lásek, zrození nových životů, prožitků štěstí i smrtí...  Je docela možné, že na příbězích těch několika rodin každý najde nějaký ten bod co i jemu samotnému bude povědomý. Nepochopení syna pařícího online hry, ztráta rodičovských ideálů z toho že naše děti nechtějí jít cestou, kterou jsme jim ve svých hlavách určili, strachy aby dospívající dcery (beroucí v učitém věku panenství jako věc jíž je třeba se co nejrychleji zbavit) nepadly za oběť internetovým predátorům, všudypřítomné explicitní porno naprosto zabíjející sny, touhy, fantazie, i postupné manželské odcizení po dekádádch společného života, kdy chemie ze vztahů už dávno vyprchala a vše je jen nudná rutina bez jakéhokoliv zápalu. Intimní manželské soužití z toho nevyjímaje. Ale i když dnešní svět našich dospívajícíh dětí čím dál méně chápeme a o to více s ním bojujeme, tak nějak tušíme, že doba sama je už také tak trochu jinde než my. že se to valí kolem nás. Je to jako postavit se proti evoluci ve snaze zastavit nezastavitelné. Jsou v tom samozřejmě ty nejlepší pohnutky, láskou počínaje a strachem o ty naše malé děti, měnící se před očima v dospělé konče. A zároveň si u filmu člověk uvědomí, že v tom shonu a ochranářství i on sám jako mravokárce a poukazovatel na staré dobré pořádky má máslo na hlavě a místy hojně. V závěru film vygraduje do solidního drama, které bohužel má potřebu skončit hezky po americku. Ani mi to nevadilo, docela jsem si oddychl. Ale reálný život bývá mnohem drsnější a ne každému vždy vše dojde a ne každý procitne aby se závěr tak krásně pospojoval a uzavřel. Hezký komentář napsal Radek99. Dávám tedy za 4 fotky na internet. * * * * (04.01.2023)

Frustrace, deprivace, esemeskování osobě, která stojí vedle vás ... roztodivný virtuální svět to všechno zalepí, položí hlavu na rameno, obejme a štípne, abychom věděli, že jsme ještě živí, že vibrujem. Do košíku si k tomu můžete přidat Medianeras nebo Já, ty a všichni ostatní a zadělat si na trpce sladkou melancholii. (22.03.2015)