Nejdelší jízda

Scott Eastwood je pravým synem svého otce. Jen tak dál, Scotte, ukaž jaká krev ti koluje v žilách. Jablko nepadá daleko od stromu. Film má dvě příběhové linie a každá z nich může fungovat zcela samostatně. Může se zdát, jakoby ani jedna k druhé nepatřila. Vše se ale hezky protne. Obě mají jediné pojítko a tím je Alan Alda. Už je to hodně starý pán, ale pořád vypadá dobře a má chuť i hrát. Díky Bohu za to. Hlavně ho stále dabuje Pavel Travníček. To je velké plus. Dojemný a pravdivý film. Láska si žádá oběti. (23.09.2016)

Už od začátku jsou jasně rozdány karty, tuctová kostra příběhu slibuje nulové invence a jasný konec, a to taky dodrží. Bez jediné výhybky. Jako bonus je tu zbytečná linka s nezbytečným Alanem Aldou. Zhruba za půlkou jsem vypnul a když jsem se před koncem zrestartoval, bylo vše tak, jak jsem čekal. Nebrat. Pokud chcete Aldu, pusťte si MASH. Pokud Eastwooda, pusťe si Gran Torino, Dirty Harryho či cokoliv jiného s tatíkem tohodle ťutínka s přehršlem pleťových masek. (03.04.2017)

Bravurně roztahané, dvě hodiny vyčerpávajících srdíček, cukrkandlových pusinek, sluníček v duši. Za to já uděluji Pulitzerovo varle. Nicholas Sparks je nejotravnějším spisovatelem všech romantických dob! Medový hošan, který to tak ukrutně rád roztáčí na hřbetu býka v Balíkově, střetne cukrkandlové blond vyžle, které by tak ukrutně rád roztočil na svém pyji. Než se tak stane, vstoupí jim do cesty dědek, co se rozpomene na svoji lásku. Trojka je zamítnuta, dědek je potlučený po autonehodě, ovšem kecá mu to náramně. A tak skáčeme neustále ze současnosti až o nějakých sedmdesát let zpět, abychom se dozvěděli, jaký to měl ten děda náramně láskyplný vztah se ženou, co mu vydržela na celý život, a že nemohl chudák ani porovnávat s jinými ženami. A trvá to tak dlouho. Hned je zjevná paralela se Zápisníkem jedné lásky stejného autora. Scénář je nemožný. Je zde ovšem režie George Tillmana, která to scenáristické zvěrstvo krotí. Nepovedly se mu hlavně scény z rodea. Eastwood skákající na evidentním trenažéru býka působil až komicky. Scott Eastwood se i nadále drží v popředí hereckých antitalentů, vůbec mu nikdo nebere, že je sexy, ovšem mohl by se už trochu naučit hrát. Britt Robertson zase aspiruje na největší stydlivku, takže zase žádné kozy neukáže. Alan Alda celkem vypráví se zaujetím, ale mě to moc nebralo. Na zamilované filmy od mistra Pilcher Sparkse mě neužije. 5/10 (01.07.2018)

Byl jsme na pochybách, jestli dát 4* nebo 5*, ale nakonec jsem dal 5*. Rozmýšlel jsem se proto, že úplně nemusím romantické filmy. Naproti tomu mám rád Alana Aldu. A tenhle film mi trochu otevřel oči. To, že není nejmladší, vím. Ale nikdy mě nenapadlo, že to s ním jednou mohlo být takto vážné, byť snad v současnosti není. Proto jsem rád, že jsem si film kvůli němu užil, protože nových filmů s ním nemusí moc přibývat, ale pevně věřím, že jich ještě pár bude. Bylo by to určitě fajn. A pokud odhlídnu od Aldy, tak je tu jedna zajímavá paralela mladýho a starýho Eastwooda. Ten starší začínal jako cowboy, ten mladší tady docela podobně navázal. Prostě klobouky mají v rodině. Nejspíš se to dědí. (01.05.2017)

Chtěl jsem ten film z hloubi duše nenávidět, protože nabízel dvě zdánlivě oddělené romantické linky namísto jediné, kompaktnější. Vyprávění ze čtyřicátých let mě často vyloženě štvalo, rušilo a nezajímalo. Jenže pak se to všechno v poslední půlhoďce tak fikaně protne, že mi na rozdejchání nestačila ani kompletní domácí zásoba papírových kapesníčků. To je tak sprostý! Cítím se podveden. A užívám si to. (12.06.2016)