Osm hrozných

Zatímco brilantní Nespoutaný Django v sobě snoubil typickou "tarantinovku" i divácky líbivý film pro mainstream, Osm hrozných své nároky zvyšuje a přibližuje se spíše Gaunerům. Stopáž se prodlužuje, rozmanitost prostředí i dynamika události se snižuje, tzn. čeká nás hodně kecání převážně v jedné místnosti. Fanoušci Tarantina a/nebo kvalitního divadelního dramatu budou tedy nadšeni. Na poli 167 minut je bravurně rozplétán promyšlený podfuk, který měl jen jedinou chybu - nepočítal s negrem navíc... Nečekejte nový kult, Tarantino už natočil zajímavější filmy, ovšem pokud si chcete poslechnout úctyhodnou dávku jeho nezapomenutelných dialogů, nebudete zklamáni. 9/10 (28.12.2015)

Téměř detektivní Tarantino se skvělým obsazením v zádech posunuje žánr do zcela nových vod (teda zasněžených kopců) a zůstává svůj. Herecky poměrně vyrovnaná banda se Samuelem L. Jacksonem v čele předvádí mistrovské výkony podložené skvělými dialogy a hláškami. Nádherná kamera nabízí úchvatné scenérie - místy jako z jiného světa - a Morriconeho hudba ponurá a mrazivá jako už dlouho ne. Kvalitka. Už si to celé začínáte pěkně představovat, že jo? (29.12.2015)

Osmi hrozným dávám čtyři smířlivé. Čekal jsem neskutečný náklad, ale nakonec jsem byl rád, že jsme se prožvanili do konce. Během povídání došlo občas k extrémnímu zobrazení násilí, což bylo dosti kontrastní a právě tyto kontrasty mi přišly zábavný asi tak... no, chvíli. Ale jinak samozřejmě pěkná vyprávěnka. Tarantino má vskutku smysl pro detail a poctivý přístup ke klasické filmařině, to se musí nechat, ale pořád čekám, kdy nám teda jako rozkope mozky něčím lepším, než je PF, případně RG a eventuálně ještě KB 1 a 2. Šokovat ustřelenou palicí už dnes není úplné terno, zdá se. Ale stejně jako u IB čekám, že se mi HE víc zalíbí až u druhé sledovačky pěkně doma v klidu, než v kině, kde mi ty krávy zase kopaly do sedačky a chichotaly se pičovinám, nebo diskutovaly, odkud znají Tatuma a jak je ta ženská drsná a co je to vůbec za herečku... No, krávy, fakt. Být v našem provinčním kině málo diváků jako vždycky, demonstrativně odejdu na jiné sedadlo, ale... Nebudu to řešit. Příště vyrazím na něco svižnějšího, co je víc na tom hřadle zabaví. (09.01.2016)

Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena. Opravdu bych nevyčítal Samuelovi, že si tenhle film vzal na svá bedra, protože to mu vždycky moc sluší. Velký tahák pro mě byla hudba Ennia Morriconeho a jsem moc rád, že zas po dlouhé době vznikl velmi výrazný a odvážný soundtrack, který se nebojí kašlat na zaběhnuté principy. Možná je škoda, že všechna Enniova hudba není původní, na druhou stranu je dobře, že některé výrazné pecky se konečně dostaly do filmu a neskončily v zapomnění kvůli ignoranství John Carpentera. Přítomný gore je naštěstí hlavně prostředek, nikoliv cíl. Bohužel spousta diváků ho jako cíl vnímá a z toho je mi smutno. Velmi mě pobavil zcizující prvek ve formě vypravěče. Určitě to není Tarantinův nejlepší film, ale moc mě potěšil a spolu s Gaunery na mě působí nejsevřenějším dojmem. (05.01.2016)

Pre mňa rozhodne najlepší Tarantino. Pútavejšie než podobný "Django Unchained", silnejšie než preceňovaný "Pulp Fiction" a o kúsok zábavnejšie než môj doposiaľ najobľúbenejší "Death Proof". Excelentne spracované, luxusne odohraté, napínavé, vygradované, uspokojivé. Quentin si „požičal“ nielen zo svojej predchádzajúcej tvorby, ale čo ma vcelku potešilo - aj z Carpenterovej dokonalosti "The Thing" a vytvoril z toho grandiózny celok. (28.12.2015)