Nikde v Africe

Úprk do Keni před válkou znamená pro středostavovskou rodinu Židů další potíže, ovšem malá dívka si Afriku silně zamiluje. A divák leccos z autorského filmu Caroline Link zrovna tak. Výsledkem je poměrně zralý a komplexní film, který posbíral řadu prestižních cen (včetně nominace na Oscara). Není to slzopudné, sentimentálních scén se sice dočkáme, ale dá se to ustát. Přílišná idyličnost už ale naštvat může. Stejně jako délka. A navíc se přiznám, že emočně mě to příliš nezasáhlo. Přitom to je sakra důležité. Tři až čtyři. (14.06.2018)

Dobře vybudovaný film. Neuhýbá před pravdou a nelakuje na růžovo, nýbrž je vcelku naturalistický. Přiznám se ovšem, že mi především zpočátku rytmus vyprávění připadal až moc rychlý. Je to daň široce rozmáchlému vyprávění, které musí nejprve mnoho věcí vysvětlit, aby se nakonec mohlo soustředit na vlastní příběh. A rozhodně má co vyprávět. Příběh židů, kteří uprchli před Hitlerem do Afriky. Příběh o rozdílech mezi lidmi, ale taky o neschopnosti sdílet a budovat partnerský vztah. Příběh odehrávající se povětšinou uprostřed exotické krajiny, kterou však režisérka nevyužívá více než je zdrávo. Rozhodně dobrý film, který stojí za opakované shlédnutí. Samozřejmě má pár much. Osobně bych uvítal nějaký "director's cut", neboť hodně věcí jenom naznačil, ale nestihl doříci. To má ovšem i své výhody - člověk si musí domýšlet, doplňovat nedořečené, což mi osobně vyhovuje. Neříká víc, než musí, nepoučuje. Mimochodem, není to feministický film, ale ženský pohled v něm je a je to dobře. Ne, že by Jettel nebyla bez kazu, ale Walterova svéhlavost je vskutku "na zabití", a to přesto, že právě zmíněná svéhlavost byla na počátku záchranou z jisté smrti v některém z nacistických koncentračních táborů... Ještě malá poznámka k předloze. Knihu jsem četl, je napsaná obratně, ale není to žádný literární skvost. Ve filmu jsou některé věci pozměněné, z některých zůstaly pouze drobnosti, ale to je přirozené. Převádět do filmové podoby nějakých 300 stran textu vážně nejde. Pokud jde o změny, skoro vždycky byly ku prospěchu věci... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Matty, berg.12, gudaulin, kleopatra, Jossie, DaViD´82, maxi6, Altamir, dewy, Kubick, Damiel, Konvička (01.09.2008)

.........Film o přátelství, lásce, ztracené vlasti, toleranci a usmíření. Strhující děj o záchraně židovské rodiny cestou do Afriky vypráví jejich dcera Regina. Osudy lidí zavátých daleko od domova. Zjištuji, že hodně lidí všeobecně u německých filmů hodnotí opatrně, spíše ubere. Toto se však hodně vymýká ze stereotypní filmové německé tvorby. Caroline Link má svůj osobitý šmrnc a pohled na svět, což mimochodem úspěšně předvedla už i u jejího staršího filmu Za hranicí ticha. Zdařilá kamera Gernot Roll, působivá hudba a nadčasové téma, to vše vytvořilo autentickou atmosféru válečné doby v Evropě i v Africe............. (21.11.2004)

Nerada kazím zdejší vysoká hodnocení, ale mě tenhle snímek za srdce nechytil. Na vině může být pokročilá noční hodina, díky které jsem usnula někdy ve druhé třetině (třeba se to podstatné začalo dít až potom) - jenže pokud film prožívám a baví mě, pak obvykle neusnu. A to je celý problém: některé epizodky ze života "afrických židů" mě zaujaly - zvláště ty kolem Reginy, ovšem vztahy a problémy jejích rodičů mě příliš nebraly. Důvod je jednoduchý: samotné postavy mi nebyly sympatické, nezáleželo mi na nich, tím pádem u mě tohle německé drama selhalo po emoční stránce. Neupírám však filmu jiné kvality: skvělá výprava, hezká hudba, slušné herecké výkony. Snad to někdy dokoukám a zlepším si mínění, zatím lehounký nadprůměr - 59%. (21.04.2009)

Příběh židovské rodiny, která ve snaze zachránit si holý život musí v těžkém roce 1938 uniknout na poslední chvíli z nacistického německa, a hledat (snad jen dočasně) nový život v africké Keňi. Složitým vývojem zde projde - vzhledem k diametrálně odlišnému kulturnímu prostředí, spoustě času strávenému v tvrdých podmínkách na farmě a celé řadě krizových situací - nejen vztah mladého manželského páru, ale i jejich vlastní osobnosti a názory na svět každého z nich. Jen jejich dcera, jak je u malých dětí dobrým zvykem, se na nové prostředí bez větších problémů dokáže adaptovat, a příjme cizí zem i nové černé přátele, s dětskou lehkostí za své vlastní. Možná právě proto, že se jedná o evropský snímek, vyvaroval se film zbytečného přikrašlování a kýčovitosti, do které mohl velmi snadno sklouznout. Místo toho vznikl přesvědčivě autentický retropříběh, kterému lze věřit (jedná se o autobiografii), že se tehdá kdysi dávno takhle nějak opravdu mohl odehrát. (16.10.2004)