Všichni říkají: Miluji tě

Až legračně hvězdně obsazená pocta klasickým hollywoodským muzikálům trpí banálním dějem roztříštěným do epizod, které většinou nemají pointu. Allen utlumil svůj vtip a ironii, což je škoda, protože propojení jeho vidění světa a opulentního filmového pozlátka by mohlo fungovat velmi dobře (jak je vidět například ve scéně tancujícího personálu nemocnice a zejména při duchařském tanci zesnulého dědečka - ten sám o sobě by byl na 5 hvězdiček). Možná ho přece jen vlastní zadání, snad obdiv nebo znalost klasických snímků, spoutaly a utlumily jeho obvyklé neuroticko - ironické nápady. I tak se ale ve filmu objevují brilantní scény - sebevražedný monolog kvůli ztracené lásce ("Pojedu do Paříže a skočím z Eiffelovky. Jaký je tam časový posun?") nebo vznášející se milostná scéna s G. Hawn. /7. 11. 12./ (07.11.2012)

Nevšední muzikál, který jsem zatím ještě neviděla, tedy žádný podobný. Woody Allen vážně dokáže natočit všechno, co ho jen napadne a navíc když ve filmu hrají tak velké hollywoodské hvězdy. Jedna věc mě na filmu vážně hodně překvapila. Kdo by řekl, že Julia Roberts umí zpívat? Po tom, co jsem viděla Pretty Woman jsem měla silné mínění, že vážně zpívat neumí a tenhle film mi to naprosto vyvrátil :) (06.05.2014)

Filmeček od Woodyho Allena, není špatný, člověk se celkem i zasměje, ale působilo to na mě jen jako takový spletenec pár dobrý scén, které Allena během let napadly, a tak je dal prostě nějak dohromady, aby stihl i v roce 1996 natočit nějaký film. Námět je celkem zajímavý, celkově je všechno dost odlehčené, což není špatné, ale nesmí toho být příliš. Mohly chybět např. muzikálové scény, protože na muzikál jich je tam málo, a v komedii otravují. Navíc písničky taky nejsou nic extra, ale tohle bych Allenovi do očí asi neříkal. (13.07.2007)

Edward Nolan je sedmadvacetiletý ucho, který chodí v obrovským intoušským saku a vůbec nevypadá jako někdo, kdo by byl schopnej rozšlápnout někomu hlavu po tom, co ho donutí zakounout se do obrubníku (Kult hákového kříže /American History X/). Natalie Portman je patnáctiletá žába, která vedle Julie Roberts nepůsobí jako možná erotická alternativa (Na dotek /Closer/). Rok před Allenovým sňatkem s Soon-Yi Previn tady máme multikulturní film plný afroamerických komparzistů a komparzistů původem z Asie. Doporučuju všimnout si kolik ze znalostí psychologie Allen ve filmech (krom explicitních vyjádření v dialozích) jako by mimochodem využívá, např. freudovský chybný úkon: ve scéně kdy se Joe baví se Steffi o jejich společném milování, upustí Steffi doutník. Osobní poznámka: podívat se na pár filmů se zřetelem k těmto věcem. Jo a syn manželů Dandridgeových, Scott, je miláček, možná nejsympatičtější allenovská postava: "Welfare nefunguje. Je to stejný liberální svět fantazie, který nedovoluje kázání ve škole a hýčká zločince. Silná Amerika. Právo nosit zbraň." Zajímavé jsou také drobnosti, které Allen přejímá ze scénáře filmu Dont´t drink the water, jenž zfiloval o dva roky dříve (mladá dívka, z rodiny kterou sledujeme, ruší na poslední chvíli svou svatbu, kdykoliv je se svým nastávajícím dusí se budoucí nevěsta nějakou věcí [nebo se "dusí" myšlenkou na svatbu?] atp.). Formu muzikálu si Allen částečně vyzkoušel v Mocné Afrodité /Mighty Aphrodite/ na sboru zpěváků z klasického řeckého divadla, chóru. (17.02.2010)

Občas mám na filmy vysoké nároky, obžvláště na ty, ve kterých si hraje spousta herců na jednom písečku. To byla možná trošku chyba, protože každý z nich chtěl vyniknout a mě to prostě přišlo přeplácané. Příliš mnoho překřičených dialogů, otřesná scéna u řeky.. Jediná scéna, kterou si budu asi pamatovat, je ta s holčičkou převlečenou za banán.. Víc si z toho filmu asi nedokážu odnést. Možná ještě špatnou vzpomínku na moment, kdy Julia Roberts musela políbit o 32 let staršího muže. Dyť to bylo nevkusné a hrozné! (31.03.2013)