Století Miroslava Zikmunda

Pěkný životopisný dokument o životě neobyčejného cestovatele, kterého zná snad každý. Miroslav Zikmund a jeho parťák Jiří Hanzelka se dostali do zemí, do kterých se asi dnes jen tak nikdo nepodívá, zažili něco, co už se jen tak nezažije a přeci zůstali nezměnění a podle mě i skromní. I dnes si listuji jejich cestopisy a představuji si jejich cestu (01.04.2016)

Fakt pekny dokument o Miroslavu Zikmundovi. Jeho zivot je tak pestry a dlouhy, ze jen tezko udelat dokument, ktery by odpovedel na vetsinu otazek, ktere v divakovi zustanou i po konci filmu. Je zde ale spousta zajimavych vypovedi z jeho zivota a vyprav, kterych se rovnocenne ucastnil s Jirim Hanzelkou. Bohuzel, treba pasaz kolem zlinske divadelni hry je zbytecne dlouha a vuci zivotu tohoto cestovatele dost nepodstatna, stacila zminka. Kdo ma rad tuto cestovatelskou dvojici, ten bude mit rad i tento film. Zikmund si ve svem veku drzi obdivuhodnou formu a kondici. Skoda, ze na rozdil od jinych uzivatelu jsem presvedcen, ze tato dvojice je mezi nasi mladezi temer zapomenuta. Ze ve svych petatriceti letech budu treti nejmladsi v ostravskem kine Art, toho dukazem... (12.09.2014)

Na tenhle snímek jsem se šel podívat vlastně náhodou - a nelituji. O Hanzelkovi se Zikmundem jsem toho moc nevědel (až na obecné věci jakože s tatrovkou po válce procestovali svět a napsali pár knížek) Tento film a jeho zpracování mě ale přesvědčili, abych vytáhl knížky z období dětství mých rodičů. Krásná komentář od Enšpígla. (18.10.2015)

Momentky z exotických krajín, ako krátke scény a fotografie sú pre mňa najpríťažlivejšou pasážou filmu, pretože obsahujú určitý vintage štýl, ako zo starých hraných filmov nakrúcaných v exotických krajinách. Nasledujú sekvencie už nám dobre známe, zábery z rokov 68 a 89 sme už videli v mnohých dokumentoch. Poteší a dojme záver, kedy Zikmunda čakajú pred jeho domom desiatky obdivovateľov a pýtajú si od neho autogram. Aj do knihy Cez Kordillery, ktorú mám tiež doma a rád si ju v lete prečítam. (03.03.2021)

Jak to u dokumentů často bývá, ve výsledném hodnocení se odráží spíše zajímavost a informativnost zkoumaného tématu či osobnosti nežli zpracování samotné. Století Miroslava Zikmunda nepřináší vůbec nic nového, ale vyprávění hlavního protagonisty je natolik poutavé, že utáhne i jinak průměrnou kvalitu dokumentu. Tu sráží až zbytečně vysoké množství vypravěčů, které diváka mate (vyprávění samotného Zikmnuda a dalších postav, čtené pasáže ze Zikmundových knih, resp. deníků, archivní záběry s komentářem a osobní Horkého vzpomínky). (23.10.2015)