Sono Sartana, il vostro becchino

Druhy diel Sartanovej pentalogie uz netocil Parolini, a musel som si zvykat na rezisersky styl Dzuliana Karnimea /karamboly/, ktory mi je ako reziser dost ukradnuty. Ako rezisersky je to zrucna rutina, ale nic vynimocne sa nekona, len lahky nadpriemer. Gianni Garko ako Sartana je tu stale a je hlavnym tahunom filmu. Ako u Sartanu nechybaju westernove atributy, prestrelky - dejova linia je jednoducha, da sa povedta ze ide o jednoduchy nasilny dej, ale odsypa a hlavne divak sa nenudi a vie, ze je to stara poctiva filmarina bez CGI bordelu. Sal Borgese /Kdo najde pritele, najde poklad/ je aj tu, o nejakej gradacii napatia sa neda uvazovat ani omylom. Proste zas nieco pre klasickeho laika -nedouka a nieco, kde vystudovane filmove teoretiky - elitari budu trpiet. To je dobre, ba este budem taka svina, ze otvorene si z ich filmoveho utrpenia delam prdel, permanentne : 76 % (24.04.2018)

I po výměně režiséra je podobnost s prvním filmem značná. Vrací se Klaus Kinski, sice v úplně jiné roli ale i tak se to počítá. Mihne se tu i Gordon Mitchell, ale nejdůležitější je samozřejmě Gianni Garko jako Sartana. Ten ve své životní roli předvádí jistější a tím i lepší výkon než poprvé. Díky tomu je tohle pokračování o něco lepší než jednička. Stále ve filmu spatřuji určité neduhy, ale přiznávám se, že mě Sartana začíná bavit čím dál tím víc a jsem hodně zvědav, co ještě v dalších filmech předvede. (24.07.2023)

Změna na postu režiséra přináší srozumitelnější příběh, nikoliv však méně spletitý. Postav je znovu jak nasráno a o Sartanovi jsem se zase hovno dozvěděl. Vzhledem k tomu ale, že je to minimálně vynikajicí pistolník, výborný hráč pokeru, slušný vrhač nožů a asi i hrobař, zřejmě se poptám v Liptákově. S omluvou za mírně fekální komentář za čtyři. (30.08.2017)

Sartana, jeho jméno žilo v každém stanu, v každém pueblu, u každého táborového ohně… nebo snad ne? Po pravdě, Sartana je vlastně vyloženě městský typ hrdiny obdařeného nevšedními schopnostmi, střeleckým uměním, karbanickými dovednostmi, pozoruhodnými zbraněmi, elegantním oblečkem, nenapodobitelným stylem, humorem a hlavně charismatem jednoho z nejsympatičtějších pistolníků pod žhavým sluncem Divokého západu- Gianniho Garka. Celá série je kusem historie špaget, hrdina je sice typ vyrazím, prostřílím si cestu a vydělám si slušnou sumičku, ale jeho střízlivý náhled na problémy, humor a poznávací znamení celé série - zkorumpovanost strážců zákona a nejvýše postavených a samozřejmě nekonečný název ho dělají nenapodobitelným. Na Sartanu je zde přichystána dosti nehezká past - jeho jménem je totiž vykradena místní banka a postříleny stovky nevinných občanů (mrtvolami se obecně v Sartanovkách vůbec nešetří), tudíž se tento tajemný, ovšem poctivý chlápek, musí sám vydat po stopě zločinců a zároveň čelit stále se stupňujícímu nátlaku ze strany nájemných lovců odměn. Mezi nimi (krom Torrése či Mitchella) se nám vyskytne Klaus Kinski v jednoduše neodolatelné roli věčného smolaře a nepolepšitelného hazardního hráče se smyslem pro poměrně černý humor i spravedlnost (!), což nebývá u tohoto chlápka nejčastější. Tradičně přespříliš zamotaná zápletka a jistá rozpadlost děje (i z důvodu chronologického prohození několika scén) a trochu podezřelé otáčení kamerou nemůžou zkazit velké Gianniho sólo doplněné o zajímavou postavu váguse Franka Wolffa. Změna režiséra prospěšně patrná, z toho pramenící podivuhodné nápady, všeobecně dobrá zábava, vtipkující Gianni, skvělá hudba, hrací automaty a nesmírně důvěryhodný šerif Sala Borgese. Jen tak dál. (28.02.2013)

Pozor, Sartana tu má dvojníka. Hledá ho celý film, až na konci nevíte, kdo je s kým a proč. Aby se v tom vyznal detektiv Hercule Poirot. Při první přestřelce to dunělo jako při Stalingradu. Tucet chlapů střílí na jednoho, postupně klesají k zemi a tomu jednomu se nic nestane. Jak to ti hrdinové dělají, do Prčic. Nemyslíte, že to s těma kapesními hodinkami ve westernech už přehánějí? No, zdá se, že v té době to byla móda. Co jsem se naučil... Jak se dá mučit ruletou. V rámci žánru za 3. (01.06.2017)