La casa del fin de los tiempos

První a jediný venezuelský film, který jsem dosud viděl. Díval jsem se spíše se zájmem kulturně-historickým. Herci - mestici s výrazně indiánskými rysy, katolický kolorit. Příběh je dle mého názoru dost zamotaný, ke konci už mne přestával bavit. Zajímavé je, že strašlivý dům je zde podán jako dům zednáře, který si jej postavil v roce 1800. (18.04.2016)

Je to celkom dobrá mysteriózna dráma z venezuelskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o žene, ktorá je po prežití zvláštnych udalostí odsúdená na tridsať rokov za vraždu manžela a syna, ktorý sa ale nenašiel a tak skončí vo väzení. Po dlhých rokoch sa opäť vracia domov, ale čoskoro sa podivné javy opäť vrátia. A tak spolu s mladým farárom, ktorý si uvedomuje, že s domom skutočne nie je všetko v poriadku chcú odhaliť celú pravdu. Spracovanie je na tom dobre, po zaujímavom atmosfériskom úvode sa dej rozdelí na dve línie, súčasnú s hľadaním pravdy a minulú s udalosťami, ktoré tragickej udalosti predchádzali, kde síce tie pokojné rodinné scény vzhľadom na úvod možno trochu rušia, no aspoň sa dá vytvoriť vzťah k postavám. Ale následne sa to už začne rozbiehať, pribudne viacero zaujímavých prvkov, takže dej je dostatočne zaujímavý a aj napriek tomu, že sa odohráva hlavne v jednom dome si drží až prekvapivo dobré tempo. Ale najlepšia je aj tak posledná tretina, kedy sa už naplno odhalí celá pravda. Síce ma možno trochu mrzí, že jej časť sa dá predvídať už podstatne skoršie, ale keďže je celková pointa dosť prepracovaná, veď vlastne jej kompletné vysvetlenie sa deje počas celej tejto tretiny, tak to nakoniec vôbec neprekáža, prišlo mi to dosť zaujímavé a tvorcovia si na tom dali viditeľne záležať. Spokojný som aj po hororovej, mysterióznej stránke, je tu slušná atmosféra, niekedy funguje aj napätie, tých pár výrazných prvkov, ako tajomný starý muž tiež nesklamú, takže všetky zásadné scény mi prišli zvládnuté dostatočne kvalitne. Herecké obsadenie je na tom dobre, je tu prakticky len päť plnohodnotných postáv, ale všetky na čele s hlavnou hrdinkou mi prišli úplne ideálne. A čo sa týka réžie a technickej stránky, vizuál možno pôsobí občas trochu lacnejšie, než by bolo vhodné, ale ani takto to nie je zlé a hlavne, že všetko ostatné funguje viac než dobre. Takže som spokojný, tento typ mysterióznych filmov mám rád a House of the end times im určite hanbu nerobí, dobrý film, kde o hodnotení nemusím pochybovať. 73% (09.02.2014)

Hororový blockbuster z Venezuely. A dobrý. Profesionálně natočený, atmosféricky funkční. Příběh se zprvu zdá velmi tradiční, ale postupem času se zamotává a vyústění je poměrně zajímavé. Za mě spokojenost, byť úplně nejstrašidelnější je na tom filmu patrně ta hrůza, již maskéři vyvedli starší verzi hlavní hrdinky na ksichtě. (29.01.2014)

Nádherná subjektívna 2ka, presne ten typ zmäteného hororu, ktorý som rád, že mám za sebou. Spočiatku to vyzeralo vcelku inteligentne (hlavná hrdinka sa vracia po dlhých rokoch basy do domu odhaľovať minulosť), no v druhej polovici začalo prelínanie jednotlivých časových úsekov, a mne to začalo liezť pekne na nervy. Ženská vystupovala raz ako mladá, raz ako starena, mladší synáčik raz žil, potom bol mŕtvy, potom opäť ožil, lebo sme sa zase vrátili v čase, ďalší synáčik vystupoval rovno v dvojúlohách, ale nikto o nikom nevedel, maximálne všetci pobehovali po jednom dome. Naozaj jedno dokonalé WTF. Horor ani omylom, len mysteriózna rodinná dráma s nejakými dvoma ľakačkami. Záverečné minúty som už musel dať zrýchlene, lebo som to psychicky nezvládal. Absolútne mi to nesadlo. (26.12.2013)

Nakonec a za konec tomu slabé 4 hvězdičky dám, ačkoliv celou dobu je to hodně průměrně natočené a štvalo mne množství nakonec pro děj nepotřebných scén (především zdlouhavé hry i „hry“ dětí nebo rozhovor manželky s druhým manželem o tom, proč nepracuje, to sem nepatřilo nebo se stačilo krátce zmínit. Na druhou stranu i zoufalý otčím by měl dostat dostatečnou psychologickou pobídku, proč se chystá udělat, co se chystá udělat, jen ten dopis mi přišel v té chvíli málo. Ve filmu se objeví zajímavý motiv, k němuž ale ostatně odkazuje samotný název filmu, jenž se tedy tak stal sám sobě spoilerem (ačkoliv třeba Korejci s podobným motivem taky rádi pracují, mi teď došlo), a díky němu mi ten film přišel nakonec zajímavý, byť celkově ne až tak domyšlený. Jako – ono to celé do sebe zapadne naprosto skvěle, včetně různých detailů (třeba krev syna na jejím oblečení), víme, kdo je kdo, proč, kde a kdy, ale přece jen mi tam některé scény přišly nedodělané, dalo se na nich víc zapracovat a pracovat se dalo i s tou mytologií domu, která je opět jen naznačena jednou jedinou větou. Přitom podružnostem se film jinak věnuje až moc, ale to už jsem psal. Také mi přišlo divné, že by se věřící žena obrátila na věštkyni, a ne rovnou na kněze, nechápal jsem, proč si zamykají pokoje, nebo proč do těch sklepů nemají zavedenou elektřinu a musejí tam chodit s lampičkami a svíčkami (vlastně, ani na baterku asi neměli). A pobavilo mě, že ten druhý manžel vypadá jak můj strejda Giesel, ale to je takové moje soukromé guilty pleasure. Takže shrnutí - podstatné věci se řeknou často rychle, jednou větou, plků je oproti tomu víc, ale skládačka do sebe na konci zapadne dokonale (byť nezkoumám raději paradoxy) a konec je řekněme nakonec přece jen hřejivý (bez ironie). (17.09.2022)