Amores perros - Láska je kurva

První povídku považuji za ukázku dokonalého filmového řemesla a Ińárritu pro mě při jejím sledování byl génius, kterému bych s klidem svěřil jakýkoli námět, protože jeho vizuální nápady nebo střídání kontrastů jsou naprosto bez chyby. O to víc pak moje nadšení zvadlo po zbývajících dvou příbězích, které nejsou nějak špatné, jenom na rozdíl od první tolik neznepokojují a zároveň neuchvacují divákovy smysly a spíše se soustředí na postupný psychický vývoj postav. Bohužel většinu času až příliš postupný a téměř zdlouhavý. (04.08.2006)

Živočíšnosť juhoamerických filmov je fascinujúca. Páčilo sa mi asi všetko. Od vášnivých vzťahov v rodinách až po spôsob, ktorým režisér oznamuje čas v jednotlivých dejových líniach. Prepletenec troch osudov, ktoré sa vzájomne stretajú len okrajovo, spája hlavne výrazná tragika. Neviem posúdiť, či je život na tomto kontinente skutočne tak dramatický, alebo je to len ich spôsob vnímania skutočnosti. Rada sa však z kresla dívam a užívam si búrku pocitov. (06.08.2006)

Příběh jenž sleduje postupně všechny tři "hrdiny". Ukázka lásky v nejkrutější i nejkrásnější podobě. Láska v jednu chvíli štastná se během okamžiku může stát tou nejhorší věcí na světě. Láska je kurva... V tom má film pravdu a každý z daných příběhů se nás snaží přesvědčit. Sledování Octaviova "putování" za svou vysněnou láskou. Jeho cesta vede přes jiné láasky(ke psu, rodině, sám sobě). Toto se mu nakonec stane osudným. Druhý příběh o Valerině a Danielovi. Láska k druhému není někdy tak silná. Láska ke psu, v tomto případě spíše až posedlost, je větší. Poslední El Chivo, jenž zasvětil svůj život jiné lásce než je ta, kterou představují ostatní příběhy. Jeho láska není materiálního původu, ale čistě myšlenková. Jde o jeho vyznání a víru, která ho připravila o dceru, manželku i klidný život. Tyto 3 příběhy nám ukazují neštastnou a nepochopenou lásku, lásku ke zvířeti a lásku ke svým cílům, ideálům a tomu čemu věříme. Láska není vždycky to co by jsme měli chtít a věřit tomu. Prvotina Alejandra Gonzáleze Ińárrita je zklouběním skvělé filmařiny a výborného scénáře. Kamera skvěle zachycuje atmosféru a náladu Mexiko city.Hudba není špatná a skvěle se hodí do prostředí, ale někdy mi chyběli zajímavější motivy. Herci jsou naprsoto dokonalí co se týče věrohodnosti a hrají skvěle. Tento film je hodně drsný, agresivní a předkládá nám všechno chladně a suše. Osobně mě více usadil Iňárrituv jiný filma to 21 gramů, ale obojí je úžasná hra s dějovou - časovou a vyprávěcí linií příběhu. (08.01.2005)

Ińárritu je borec. Tenhle film je přímým opakem toho, co jsme zvyklí vídat v latinskoamerických novelách. V Esmeraldách atd. jsem svědky neuvěřitelně podprůměrných výkonů, ubohých dějů a černobílých postav. Člověk by si pomyslel, že tam ani nemají filmové školy, když jejich nejvíce viditelný produkt je tak žalostný. Sice je to jako srovnávat Trošku s Kubrickem, ale stejně si to neodpustím. Amores perros díky třem odlišným příběhů umě sestříhaných do filmečku utíká fofrem a člověk se ani nenaděje a už je konec. K tomu se člověk kochá silně nadprůměrnými hereckými výkony, poutavou kamerou a strhující story. Bravo. (14.02.2005)

Čekal jsem od toho hodně. Na začátku jsem se tetelil blahem, že jsem si zase jednou půjčil něco úžasnýho, ale to mi vydrželo asi třetinu filmu, pak začnou tempo a nápady opadat a opadat a opa... Jo tak to bohužel je. Rozvést ty psí zápasy na celý film, hmm to by asi byla jízda. Bohužel dohromady je to lehčí nadprůměr. Velká škoda. (05.09.2002)