Kráska a zvíře

Atmosferická rozprávka, s krasne spracovanými interiérmi a exteriérmi čarovného zámku. Smutná obluda putuje po prázdnych chodbách a ubára sa v žiali nad svojou ohavnosou. Každý jej krok sledujú nenápadní, mlčanlivý obyvatelia zámku. Tempo je možno miestami až príliš pomalé, no čaro sa tu skrýva obrovské. (8/10) (19.04.2010)

To je krása! Kdysi v osmdesátých letech jsem tento opus viděl díky rakouské televizi a byl to zážitek, který ani po letech nevyvanul. Nové shlédnutí jen potvrdilo a oživilo původní dojem. Výtvarně dokonalý film. Někdy to vypadá, že Cocteau se inspiroval barokem nejen v kostýmech, ale i ve světle. Obrazy filmu mi někdy připomínají svým světlem obrazy Vermeerovy. A ta nádherná snová nálada zámku. Herzovu horrorovější verzi mám moc rád, ale tato ji přec jen předstihuje. (03.01.2010)

Zde zmiňovaná Herzova verze Panna a netvor mi coby dítěti způsobila menší trauma, Cocteau mi způsobil trauma v dospívání - v pozitivním slova smyslu. Kráska a zvíře není film, je to báseň na stříbrném plátně a surrealistická malba vedená mistrovskou rukou, kde není nedůležitého detailu. Když si navíc uvědomíme podmínky, ve kterých film vznikal (filmový časopis Cinévie: "Jednoho z nejhezčích francouzských herců skryli pod strašlivou srst, která navíc stála sto padesát tisíc" - měli by vidět ceny za dnešní filmové triky), kdy se musel vyrovnávat s nedostatkem financí a materiálu, zraněním jedné z představitelek Krásčiných sester a vážným onemocněním scénáristy a režiséra v jedné osobě, tak nám nezbývá než smeknout, usednout do křesla a nechat se unášet nesmrtelným příběhem o nástrahách na lidskou duši, oděným do hávu romantické pohádky. (22.07.2007)

Tak toto je rozpravka, na ktoru som sa velmi tesil, lebo si pamätam, ako som sa v detstve bal pri Ceskoslovenskej verzii PANNA A NETVOR (1978) a viem si predstavit, ze pri tejto rozpravke by som sa bal bud rovnako, alebo este viac, pretoze "Zviera" v podani Jeana Maraisa bolo zamaskovane na 40-te roky velmi kvalitne a hrozivo, teda moze sa vyrovnat roznym vlkodlakom a podobnym. Avsak v tejto rozpravke mi vadilo par drobnosti na konci filmu a to nepotrestanie intriganskych sestier a ziadny zaber na ocakavane stretnutie s otcom. Proste koniec a hotovo. Vidim, ze Jean Marais asi rad hrava dvojulohy a v maskach, pretoze si podobnu rolu zahral aj vo FANTOMASOVI (1964)... 13.01.2009 ____ Josette Day - (Belle "Kráska") +++ Jean Marais - ("Zvire" / Princ) +++ Mila Parély - (Félicie) +++ Nane Germon - (Adélaide) +++ Hudba: Georges Auric +++ (13.01.2009)

Mistrovské dílo pohádkového žánru. Dojemnými obrázky vyprávěná "bajka" o prozření a víře, o věrnosti a sebeobětování je založena na pohádce madame Leprince de Beaumont z roku 1757. Film byl točen bezprostředně po skončení druhé světové války za nepředstavitelně těžkých podmínek. Chyběly peníze, osvětlení i samotný filmový materiál a Jean Marais byl svého času v Německu jako člen okupační armády. Firma Gaumont z projektu vycouvala a také její následovník André Paulvé datáhl projekt do konce jen díky dojetí své ženy, jež vyplynulo z její účasti na natáčení. (26.03.2005)