Podfukáři 2

To že je to úplně, ale úplně fakt strašně dementní (na konci jsem byl skutečně na hraně ustřelení vlastní hlavy) by v zásadě nevadilo, kdyby film využil potenciálu námětu, který je enormní. Postavy sice předvádějí rozličnou škálu efektních triků, ale ani by nás nenapadlo hádat, zdali herci skutečně zvládnou byť jeden z nich, tak strašně je to digitální. Sekvence důmyslných týmových fíglů, jejichž načasovanost a prostorové rozprostření by mohla akcentovat promyšlená jedozáběrovka jsou destruovány bezpočtem střihů a zpomalovaček ve stylu "Ten druhý zleva, nebo ten třetí zprava. Zkrátka ten v tom baloňáku. A já vám ho radši ukážu." Navíc co se týče dávkování informací film moc neví jak k divákovi vlastně přistupovat a stydlivé si osahává, kam ho chce až pustit, jakkoli ten už dávno ztratil zájem se v překombinovaném smrt-v-rodině-zlé-korporace- naše-soukromí-pomsta-mafie-blablabla ději hrabat. Všechna má láska však míří za Lizzy Caplan, která krade pro sebe jakoukoli scénu ve které se objeví a já... já...já ji prostě miluju. (07.10.2016)

Dobré pokračování blockbusteru má prý zopakovat všechny kvality prvního dílu a přihodit ještě něco navíc. A já mám dojem, že druzí Podfukáři to udělali tak, že vzali všechny neduhy prvního filmu a pro jistotu jich ještě pár přihodili, kdyby to náhodou nestačilo k pokažení dobrého dojmu pramenícího z charismatu postav a atraktivního prostředí. Mně by úplně stačilo vybírat si, koho z těch darebáků miluji víc, ale když oni se mě zase snaží ohromit zvraty, které mě vůbec nezajímají. Prostě se usmívejte a čarujte, nemusí být každý zamotaný ve všem. (07.02.2017)

Objevíme se, předvedeme dobře vypadající, ale fyzicky nemožné kousky, odhalíme prevíta a přitom se budeme snažit najít Oko. Nebylo už to tady náhodou? Ano, bylo. "Podfukáři 2" se motají v kruhu jedničky, vracejí do hry uzavřené postavy, a aby je okořenili, mění jim karmu a přidávají příbuzenské vztahy. Ach jo. Naprosto zbytečné pokračování naprosto zbytečného filmu, ve kterém je jediným pozitivem napůl šílený Radcliffe, kterého normálně vůbec nemusím. (22.05.2017)

Tak tedy, Podfukáři 2 celkem zklamání. To, na čem byla postavena jednička, gradace do vyvrcholení finále, byl pro mě jeden veliký Uau efekt. Dvojka, strašně vaří, nezačíná to špatně, snaží se porovnat k předešlému, ale čím více se film blíží ke konci, je to čím dál více ulítlé a dost přitroublé. Finále celého filmu je až tak moc okaté, že ho prohlédne i 10leté děcko. Trošku mi film připomněl Cimrmanouv hru ( Ty nejsi má teta, tetičko, Ne. Jsem tvoje vzdálená snacha, Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn ) Co se týče výkonů. Herci klasicky dobří, přiznám se, že mi tentokrát dost vadila dvojrole Woodyho, na můj vkus zbytečná onanie vůči jeho herectví. No a Daniel, to je pro mě stále takové nedomrle, které zkrátka na svůj film počká, až mu pořádně narostou fousy. Další díl, už bych nepáchal. Kouzelnické filmy mám rád, ale nic se nemá přehánět. Chtělo by to zkrátka nový a neotřelý nápad. Tak tedy zkouknout Podfukáře 2 a Vichr z hor. (12.11.2016)

I druhé kouzelnické dobrodůžo se povedlo. Díky vodopádu triků probíhajících ve zběsilém tempu člověk nemá čas pídit se po nesmyslech, opět jsem příjemně tápal co je záměr a co nabourané plány a povedl se i nápad obsadit Radcliffea, který se coby záporák postavil kouzelnické partičce. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak to byla sekvence s kartou ve střežené místnosti. Jo, asi to byla blbost na entou, ale mělo to grády. Do mírných rozpaků mě dostal až samotný závěr, který odhalil pozadí toho všeho, ale ta chatrně vystavěná konstrukce asi k podobným záležitostem patří. Bavil jsem se. 80% (19.03.2018)