Osmý smysl

Kupodivu po první sérii ne špatné, tedy od začátku sice tajemné, ale docela pomalé, posléze se to rozjede a jako správní Lost se to zasekne někde uprostřed - série končí tam, kde by měla končit tak maximálně jedna z prvních epizod. Na další sérii si klidně počkám (pokud vznikne a pokud si to budu stále pamatovat), ale bojím se, že se to zvrtne někam k Matrixovským pokračováním, tedy do holé nezajímavé nesmyslnosti. Samotný nápad ale zas tak špatný není a provedení jakbysmet - byť si bratr Lana procpalo do děje i "nezřetelnou" narážku na svůj osud :) (07.07.2015)

Jasný favorit na nejlepší seriálovou novinku roku. Sice jsem čekala, že jakmile Wachowští vkročí na seriálové pole, bude to jízda. Ale rozhodně jsem nečekala, že mě tohle dílo, které natočili ve spolupráci se Straczynskim a za přispění dalších jejich osvědčených spolupracovníků Toma Tykwera a Jamese McTeiguea, tolik dostane. Od prvního dílu jsem byla pohlcena příběhy osmi lidí z různých koutů světa, kteří vzájemně sdílí své pocity, vědomosti a schopnosti. Originální nápad, úžasná atmosféra a odvaha bořit všechna tabu bez ohledu na to, zda s tím omezení diváci budou mít problém... Při sledování si nelze nevzpomenout na jejich snímek Atlas mraků, kterému se seriál v mnohém podobá. Možná právě díky této podobnosti s mou srdeční filmovou záležitostí byl pro mě Sense8 tak nepopsatelným uměleckým zážitkem. A stejně jako v případě Atlasu mraků jej považuji za vizionářské dílo, které zkrátka nedokážou někteří omezenci ocenit. Teď už jen zbývá čekat, zda Netflix odklepne druhou řadu. 1. série - 100% (22.06.2015)

Na rozmluvení si dnes nejprve promrskáme několik smysluplných, roztomilých vět, vyprodukovaných výhradně za účelem toho, aby se náš milý HOMOcenzor kapku zavařil a kousl se do svých zajisté pečlivě depilovaných hýždí. Takže ehm, ehm: „Nedaleko kotví růžový člun, nad nímž supi často rádi krouží. Ve člunu je Batman. Na něj vinou rodičů rákoska už dávno nezabírá, neboť topič ustanovil svého nástupce.“ Tak, to by bylo a přistupme tedy k seriózní a nezávadné filmové publicistice pro bigotní portálky. ***Bratrosestři Wachovští kromě solidního Matrixu vyprodukovali už jen bandu pomatených, rádoby hlubokých transkravin, a i tato zoufale bučí transcendentní bolestí nad ztrátou pyje a odumíráním mozkových buněk zneužíváním laciných psychotropních látek a pooperačních hormonů. Je až zarážející, kolik se tu najde „hloubavých“ esoteriků, co jim ten sice krásně natočený, nicméně povrchní, nedotažený, nudný a hloupý komerční exkrement s olizováním se konzumuje. A tak tu máme další Atlas debility a sexuální dezorientace určený výhradně pro přihřáté, kvocientně mrtvé nebo hormonálně nestabilní publikum, jež má dokonalou schopnost zasytit se pestře obarveným žluklým popkornem a najít sysla i v králičí noře. (29.09.2015)

1. SÉRIE (60 %): Ach jo. Tohle šlo fakt úplně ukázkově z kopce - od 100 % snad až skoro k odpadu. Jako celek mi to vyšlo tak na 60 %, ale snad poprvé mě mrzí, že jsem nehodnotil každý díl zvlášť. Ze začátku jsem byl naprosto, ale naprosto nadšenej. Zhruba první půlka řady je fakt vysoce nadprůměrná. Absolutně jsem si zamiloval tu zvláštní atmosféru a krásně divnej pocit po skončení dílu. Líbilo se mi i celkem reálné chování postav a v příběhu jsem také viděl obrovský potenciál. Jenže jak šel seriál dál a dál, už jsem trochu cítil, že se to nikam neposouvá. Vaty a nudy okolo začalo přibývat - prostě pořád odnikud nikam. A co víc... když už se začalo něco dít, scénář šel doslova do ho.en. Pardón, ale směr seriálu začal být natolik debilní, že mě to jako celek naštvalo jako dlouho nic. Já osobně teda nejsem fanda akčního sci-fi. Ani přílišné kontroverze. Ale v Sense8 mi to do určitě míry dlouho nevadilo. Chápal jsem, že si prostě tvůrci hrají, chtějí být jiní a originální. Jenže oni tlačili na pilu pořád víc a víc až je pro mě první řada prostě jedna velká nezajímavá splácanina nesmyslů. Finále bylo vyloženě trapné a byla to naprosto krásná ukázka, proč jsem na ten seriál začal mít postupně averzi. Akční trapnosti alá všechno vychází po másle (Pane bože, kde je to reálné chování postav v prvních dílech?), směšná kontroverze v podobě porodu... Strašně se mi líbilo, jak si asi tvůrci mysleli, že je to brutálně napínavé epické finále, kde divák ani nebude dýchat a ještě snad bude obdivovat, jak je to cool. No, tak děkuju pěkně... Já nevím, ale prostě takhle zmařený potenciál jsem dlouho neviděl. Filmařsky samozřejmě skvostné a mohla to být fakt pecka roku, ovšem takhle ani nevím, jestli mám náladu zkusit druhou řadu, nějak už totiž ani nevěřím, že by se to mohlo vzpamatovat... (03.08.2017)

Seriál o emocích natočený opravdu velmi emotivně. Člověk musí zkousnout prvních pár dílů, kdy mu není ani pořádně vysvětleno, co se děje, a má akorát guláš ve sledování 8mi různých charakterů. Poté se začne hlavní dějová linka objevovat, ke konci i solidně rozjíždět, ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem vlastně spokojený se sledováním vedlejších příběhů postav. Ty jsou velmi různorodé (transsexuální lesba?, africký řidič autobusu, islandská djka,...) a pár z nich jsem si opravdu oblíbil. Also vizuální orgie. (29.12.2015)