Philomena

Říká se, že o tom, jak na vás film zapůsobí, rozhoduje prvních pět minut. Pravda, existují výjimky a tak jsem dal Philomeně velkorysou šanci a snažil jsem se s vyvinutím nemalého úsilí udržet pozornost do tří čtvrtin stopáže. Marně. Od první minuty až do neslavného konce mi byl příběh i samotný film zhola ukradený. Nerušilo mě dojímání, herecké výkony či cokoli jiného, zkrátka jsem si s filmem nesedl a šel mimo mě. To se někdy stává. Promiň, Judy, ale nebude to za víc než 40 % celkového dojmu. (16.03.2020)

Lidské vzpomínky dokážou být silnější než by si člověk představoval. A umět odpouštět nedokáže prostě každý. Judi Dench to dokázala, a to s takovou grácií, až to zabolelo. A v protikladu k jejímu filmovému parťákovi, jehož role tu nebyla pro odpouštění, je tohle malé komorní drama velice poutavým kouskem o hledání kusu svého já na všech frontách. (30.05.2014)

Věřím, že Coogan si tímhle filmem vyšlápl za scénáristickým Oscarem (BAFTu už má), protože s takovou lehkostí a vtipem a hlavně nevtíravě podat podobné téma, to se jen tak nevidí. Herecky samozřejmě dominuje Judi, podává svůj obvyklý vynikajcí výkon, ovšem nedá se říct, že by v rámci její kariéry nějak vyčníval, byť jim to pod Frearsovou taktovkou s Cooganem výborně klaplo. Takže za čtyři hvězdy, já jsem Philomenu vzala (i s tou slzou na krajíčku)... (01.03.2014)

-4* téměř taková roadmovie za nalezením svého syna, která přináší i překvapivá odhalení, jak už to taky bývá, pokud má film za něco stát. Tento hodně povyšuje na vyšší level Judi Dench ve své roli obyčejné ženy a matky, ale i ostatní herci jí dělají slušné křoví. Příběh podle skutečnosti je uvěřitelný a potěšilo, že se přehnaně netlačí na sentimentální strunu, i když asi slza ukápne většině ;-). Za mě teda dostane nekřesťanské 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (28.01.2018)

Jedna by si mohla hlavu ukroutit nad tím, co všechno se může stát a v tomto případě stalo, celé mi to připadalo jako ze zlého snu, něco nepochopitelného.. Každopádně příběh ženy, které v mládí násilně odebrali syna a dali ho k adopci, mě vtáhnul a Judi Denchová opět potvrdila, že je herečka první ligy.. Vnímala jsem jako zajímavý i střet dvou odlišných světů, tj. hlavních postav, prosté věřící ženy a cynického intelektuála, po pravdě oba mě bavili a lavírovala jsem mezi nimi.. Pochvalu zaslouží určitě i Steve Coogan, byl přesvědčivý a v závěrečné kolizi mi byl na okamžik bližší.. Žánrové propojení a pomalé tempo vyprávění mi vůbec nevadilo.. (18.04.2022)