Úkryt v zoo

Naprostá agónie....nesnáším filmy o krutých, vážných věcech, filmy z války, koncentračních táborů, ghet atd., které jsou natočeny ve stylu "navštívil jsem cukrárnu a někdo mi převrhl pohár"....bože, je to plný totálních blbostí, který takhle už z logického hlediska být prostě nemohli. Film podle skutečné události musí vypadat úplně jinak :-/ (10.07.2017)

Praha představuje Varšavu, Jessica Chastain manželku ředitele zoo, Daniel Brühl pak Hitlerova prominentního zoologa i nacistu, který by se rád Jessice dostal pod sukni. Varšavu obsadí německá vojska, rodinka prokáže odvahu, když pod záminkou zásobování farmy zajíždí do ghetta a vyváží Židy za lepším příštím. Všechno je lehce předvídatelné, málo napínavé a nijak zvlášť poutavé. Chybí atmosféra, chybí větší autenticita i emoce, celé je to zbytečně moc srozumitelné. Ano, námět je poměrně neotřelý, vadí ovšem to, že Němci či Poláci nemluví jednoduše německy nebo polsky, utrpení v ghettech se nedočkáme. A pod kůži se to nedostalo ani omylem. Kupříkladu jen první nálet byl dramatický asi jako příprava nedělního oběda. Novozélandská režisérka Niki Caro ztvárňující poměrně umně morální a vnitřní dilemata postav už jednoduše měla lepší filmová zastavení. Česká stopa pochopitelně potěší. (29.06.2017)

Povedené WWII drama někde na půl cesty mezi Anonymou - Ženou v Berlíně a Polanského Pianistou, jehož uměleckých ani percepčních kvalit sice nedosahuje, ovšem nezdařilé tedy rozhodně není. Z filmu je velmi cítit ženský pohled na celou událost (a není také divu při výčtu tvůrkyní), což odráží i upření rastru na dopady války na civilní obyvatelstvo a jakýsi soft přístup k zobrazenému násilí, respektive opomenutí čehokoliv drastického, i trochu komornější ráz filmového vyprávění (v opozitu proti výpravnému entrée s exotickými zvířaty) - a samozřejmě postava hlavní silné (ženské) hrdinky a focus na ženy/děti/zvířata. Ten ženský rastr mne také přivedl ke komparaci s Anonymou, motiv znásilnění a podrobení se okupační (mužské) síle. Co se týče režisérky Niki Caro, je skutečně impozantní sledovat, kam až na své umělecké pouti z Nového Zélandu dorazila - od lokálně usazeného a regionálně ukotveného Pána velryb přes proražení a umělecké i komerční uznání v USA až k bravurně provedené mezinárodní koprodukci...opravdu široký záběr. Nechápu jen jednu věc - proč tvůrci zobrazující Varšavské ghetto a hlavně Varšavské povstání opakovaně ignorují počínání Rudé armády a Stalinem záměrně nařízenou nečinnost a nepřispěchání na pomoc a fakt, že Stalin záměrně nechal Němce povstání krvavě rozdrtit a srovnat Varšavu se zemí...zřejmě se to nehodí do uměleckých licencí jednotlivých tvůrců...tady se to třeba odbylo jednou jedinou větou v závěrečných titulcích... (30.06.2017)

Jakkoliv bych chtěla filmu nadržovat za to, že nabídl možnost démonického Brühla, tak musím bohužel ve finále naznat, že je prostě takový nemastný a neslaný. Ačkoliv náznaky ostrých hran tu byly, možná by to šlo vyřešit jinou než jaksi uhlazenou a přehnaně "pietní" (jestli já náhodou nejsem to monstrum) hudbou Harryho Gregson-Williamse. Konflikt zájmů také nastává v tom, že veškeré dění v ghettu je zajímavější (i zajímavěji natočené) než to, co se děje v zoo. (26.05.2019)

Je mi to vlastně líto, ale lépe hodnotit nemohu. Podivně zkratkovitě vystavěný film s nepřesvědčivým jednáním postav ztrácí zejména (ale za to kardinálně) směšně hraným přízvukem všech, v originálním příběhu polsky mluvících, postav. Řada scén je proto hlavně k smíchu než k čemukoliv jinému. Chastain sice dokázala hezky vykreslit fragilní Antoninu Zabinski, ale musela se natolik soustředit na polský přízvuk, že si toho skoro ani nevšimneme. Tohle je jednoznačně chyba režie, a to mě to více mrzí, jelikož Niki Caro fandím už od Pána velryb. Povedené jsou lokace a technická stránka filmu, i ty digitální efekty nevypadají až tak blbě. Hudba je průměrná, ale poměrně dobře využívaná jako doprovod bez vlivu na děj. (17.07.2017)