Režie:
Niki CaroScénář:
Angela WorkmanKamera:
Andrij ParekhHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Jessica Chastain, Johan Heldenbergh, Daniel Brühl, Iddo Goldberg, Shira Haas, Michael McElhatton, Val Maloku, Martha Issová, Daniel Ratimorský, Goran Kostič (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Antonina Zabinská (Jessica Chastain) práci v manželem řízené zoologické zahradě ve Varšavě přímo zbožňuje. Se zvířaty si rozumí mnohem víc než s lidmi, nebojí se vlézt mezi neklidné slony do výběhu, je to vlastně ona, kdo svou energií a rozhodností celou zahradu vede. Ani ona však není schopná čelit valícím se dějinám. Když 1. září 1939 napadne Německo Polsko, pocítí to zahrada prakticky okamžitě. Bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Zabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a své odborné znalosti můžou Antonina a její muž Jan (Johan Heldenbergh) využívat jen k chovu prasat. Právě tady ale leží začátek cesty k jejich odvážnému plánu. Prasata totiž krmí zbytky, které vyprodukují obyvatelé varšavského ghetta. A pro ně jezdí Jan pravidelně s náklaďákem. Ale zpátky neodváží jenom ty zbytky, ale také lidi, které pak ukrývají ve sklepních prostorách pod zahradou. Riskantní operace je o to složitější, že kolem zahrady neustále krouží nacistický pohlavár Lutz Heck (Daniel Brühl), prominentní zoolog, který má pro Antoninu nejen profesionální slabost. (Cinemart)
(více)Videa (15)
Recenze (234)
Kdysi jsem chodila pravidelně se školou na sovětskou filmovou ságu Osvobození. Píšu o tom proto, že v posledním díle, který vypráví o bitvě o Berlín, je úžasná scéna z berlínské zoo. Takže pokud jde o záchranu vzácných zvířat, tak to se fakt nepovedlo. Pokud jde o záchranu lidí z gheta, tak to je jiná. Ale trochu mi vadilo, že to bylo celé takové neuvěřitelné a nepravděpodobně snadné. Nejde však vůbec o film špatný, nemá sice naléhavost Pianisty, ale scény z gheta jsou natočené dobře a citlivě. ()
Povedené WWII drama někde na půl cesty mezi Anonymou - Ženou v Berlíně a Polanského Pianistou, jehož uměleckých ani percepčních kvalit sice nedosahuje, ovšem nezdařilé tedy rozhodně není. Z filmu je velmi cítit ženský pohled na celou událost (a není také divu při výčtu tvůrkyní), což odráží i upření rastru na dopady války na civilní obyvatelstvo a jakýsi soft přístup k zobrazenému násilí, respektive opomenutí čehokoliv drastického, i trochu komornější ráz filmového vyprávění (v opozitu proti výpravnému entrée s exotickými zvířaty) - a samozřejmě postava hlavní silné (ženské) hrdinky a focus na ženy/děti/zvířata. Ten ženský rastr mne také přivedl ke komparaci s Anonymou, motiv znásilnění a podrobení se okupační (mužské) síle. Co se týče režisérky Niki Caro, je skutečně impozantní sledovat, kam až na své umělecké pouti z Nového Zélandu dorazila - od lokálně usazeného a regionálně ukotveného Pána velryb přes proražení a umělecké i komerční uznání v USA až k bravurně provedené mezinárodní koprodukci...opravdu široký záběr. Nechápu jen jednu věc - proč tvůrci zobrazující Varšavské ghetto a hlavně Varšavské povstání opakovaně ignorují počínání Rudé armády a Stalinem záměrně nařízenou nečinnost a nepřispěchání na pomoc a fakt, že Stalin záměrně nechal Němce povstání krvavě rozdrtit a srovnat Varšavu se zemí...zřejmě se to nehodí do uměleckých licencí jednotlivých tvůrců...tady se to třeba odbylo jednou jedinou větou v závěrečných titulcích... ()
“VYVEĎ JE. PŘIVEĎ JICH, KOLIK TO PŮJDE!“... /// Úvodem blitzkrieg z pohledu zvířátek (i lidí samozřejmě) a pak příběh, příběh a zase příběh o hrdinství (převážně) manželů Zabinských, kteří pomáhaj a chráněj. Taková „schovková“ klasika, která nenechává člověka v klidu. Obrázky z ghetta, riziko prozrazení… zvlášť, když znáte to pořekadlo vo tom džbánu, vodě a studni. Soucítím s lidma (páč pak už to není vo zvířatech – vlastně je, ale…). Aby to nebylo tak jednotvárný, máme tady Varšavský povstání – takže jde de facto o válečnou historii Varšavy (a jedný Zoo). Životopisný drama, jehož natáčení bylo rozhodně zážitkem pro „X“ českých herců, a který víc než na utrpení sází na pomoc bližnímu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2007 napsala Diane Ackerman, neznám. 2.) Zjistím, že je lepší mít rád zvířata než lidi. 3.) Thx za titule „espectro“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
S výsledkom som nakoniec spokojný. Opäť sme sa dozvedeli z histórie trošku viac. Posledné roky vzniká filmov z obdobia 40-tych rokov veľmi veľa, takže chce to veľa, aby sa dokázali v niečom odlíšiť. Tento rozpráva príbeh, ktorý som asi ešte nepočul povedaný. A sú tu veľmi dobre vizuály (najmä v úvodných častiach filmu) a dostali sa sem aj dobrí herci, ktorí to vedia správne potiahnuť. Jessica Chastain je veľmi dobrá a rovnako je tu skvelý aj jej manžel. Je tu fajn vidieť aj známe tváre mimo USA a Británie a film tým dostáva lepší nádych. Aspoň pre mňa. Som rád, že tu bola Martha Issová a opäť toho moc nenahovorí. Daniel Bruhl je síce schopný na to, aby ukázal svoje padoušské ja, a súčasne aj niektoré dobré stránky. No ako zloduch filmu toho moc nespraví a pôsobí tu len ako prekážka vo filme, než ako reálny zloduch. Moc ma momentky s ním nebrali a pôsobí dosť nevyužito. Čo sa ostatného týka, tak film rozhodne svoje momentky má. A dokonca v ňom viem aj nasať atmosféru zlikvidovanej Varšavy. Ak máte radi filmy z obdobia druhej svetovej vojny, myslím, že by ste ho mohli oceniť. Ja som mu svoj čas rád venoval. Hodnotenie: B+ ()
U mnoha scén jsem si říkal, že už jsem je někde viděl (a byly lepší), a osudy lidských postav mě na rozdíl od těch zvířecích moc nezajímaly. Útěk v zoo je ambiciózní film, ovšem ve výsledku takovým tím málem až (českým) televizním způsobem nepovedený - těšíte se na něj, díváte se na něj i přes to, že s ním moc spokojení nejste, a na závěr si řeknete, že to nebylo špatné, ale mohlo to být lepší. Ani Jessica Chastain mě tentokrát příliš neoslovila. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (9)
- K postavě Urszuly (Shira Haas) nejsou žádné historické doklady. Její existence se ale nedá kompletně vyloučit, protože manželé Zabinski si z pochopitelných důvodů nevedli záznamy o lidech, které ukrývali. V každém případě je velmi pravděpodobné, že mezi těmi stovkami lidí byla dívka s podobným příběhem. (imanicornyt)
- Současná Varšavská zoo otevřela 11. 3. 1928, nicméně její kořeny lze dosledovat již do 17. století, kdy zde byli soukromé zvěřince. (BadCat)
- Natáčelo se v pevnosti Josefov v Jaroměři, které se proměnilo ve varšavské ghetto a na náměstí v Žatci, které představovalo Varšavu. Replika varšavské ZOO byla vystavěna v Praze na Výstavišti. (Petrasuvicka)
Reklama