Popelka

Ocenil bych hlavně to barevné, výpravné, pozitivní balení bez nějakých příšer a temnoty, které by odlákaly i ty nejmenší, zatím zábavním průmyslem nezkažené děti. A stejně oceňuju Branaghovu odvahu pouštět se do nejrůznějších projektů. Vesměs to vždy nějak klapne, i když žádný z jeho (jím režírovaných) filmů u mě neplatí za skutečnou pecku. Naposledy kývl Disneymu a natočil další verzi Popelky, která se osmiletým holčičkám musí líbit. I jejím starším sestrám. Rodičům už méně. Příběh o tom, jak to má blonďatá chuděra po smrti milovaného otce těžké, velmi dobře známe. Hraný disneyovský standard (hlavně momentálně komerci podřízený Burton) je v posledních letech zejména nabubřelý a sterilní, naopak Kenneth Branagh je sice konzervativnější, ale jistý a vlastně i milý. Digitální myšák, který nakonec svůj kus sýra odhodí, je fajn, Lily James jakbysmet, navrch laskavá a krásná, Helena Bonham Carter se pár let opakuje, ale vtipnost jí nechybí, s Cate Blanchett v roli macechy je to horší. Může se tvářit sebechladněji, s mizernými replikami toho však příliš nezmůže. Lehce vzrušivé, solidně natočené, ale i tak někde na půli cesty. (27.06.2015)

Inu, 5* nedám pravděpodobně jen proto, abych odlišil kouzlo Třech oříšků pro Popelku a staré černobílé Popelky od tohoto nového zpracování, které přece jenom o něco zaostává za výše zmíněnými klasikami. Přesto se však jedná o velmi zdařilou podívanou, kterou jsem sledoval se zájmem a velice rád jsem se nechal vtáhnout do děje a prostředí se všemi kouzly a triky, které si pro nás Kenneth Branagh nachystal. Richard Madden jakožto princ sice nemá šmrnc Pavla Trávníčka a Lily James mladičkou nevinnost Libuše Šafránkové, avšak konkrétně ona se mi na roli Popelky hodila, podobně jako Cate Blanchett potěšila svým podáním macechy. Tato verze známé pohádky příjemně kombinuje krásnou vizuální stránku s audiální a dobrými hereckými výkony. (19.08.2015)

Disney = továrna na pohádky. Ke cti toho studia je třeba zmínit, že najmulo Kennnetha Branagha aby pro něj natočil jeden z nejznámějších pohádkových příběhů Popelku. Volba Lily James je bravůrní, škoda že to samé se nedá napsat o Richardu Maddenovi. Prakticky všechny ostatní vedlejší role jsou obsazeny více než slušně, takže zbývá triková stránka, která nezklame. Například úprk z plesu bych označil za nejvíce nervydrásající scénu. Když se budou tímhle stylem (živí herci, smysluplný příběh a dialogy, kvalitní triky) točit i jiné pohádky rozhodně se zlobit nebudu. 70% (20.07.2015)

Omamující a přiznaně kýčovitá Popelka plná jásavých barev a jasného vizuálního zpodobnění dobra a zla. Popelka - téměř vždy v jednobarevných pastelových šatech. Nevlastní sestry v přeplácaném nevkusu. Macecha v dramatických róbách výrazné barevnosti, které působí jako vykřičník. ____ Stokrát slyšený, přesto stále půvabný, příběh o dobru, které se prosadí navzdory všemu protivenství, má několik dobrých důvodů, proč se podívat i na tuhle verzi Popelky. Jedním z nich je roztomilá scéna s kouzlením kmotřičky víly, když z nabídky "co dům a zahrada dá" vyčaruje Popelčin plesový průvod. A potom také macecha Cate Blanchett, která není zlá prostě jen tak z rozmaru, ale ze zlomeného, zklamaného srdce, kvůli nezáměrným, přesto bolestným, urážkám, kterých se jí v novém manželství dostane, když její nový muž dá několikrát najevo, že pro něj jedinou láskou byla první žena. (03.03.2016)

Chcete-li dívčino lůno výtažkem svým potřísnit, vezměte ji do biografu na komerční sračku! Tak tímto bájným rodinným moudrem starých Evženovičů jsem se řídil zrovna nedávno a vzal svoji potenciální oběť nekvalitního šuku do kina na vskutku překrásný a dojemný příběh o Popelce a jejím princi Popelníkovi, který byl zvariován již tolikrát, že Popoluška, ako by povedali bratia Slováci, stihla mít za dobu své existence všechny barvy kůže, všechny přízvuky, oči zkosený do všech úhlů, byla v knížkách, ve filmech, v muzikálech, na dětských besídkách a dokonce si zahrála i ve dvouhodinovém celovečerním pornu! Proč si to teda nedat po tisící znovu, že ano. Výprava to byla vskutku velkolepá, poněvadž můj nový úlovek okouzlen a především nesportovně obalamucen vznešeností mého literárního slohu - "půjdeme spolu za třeskotu kastanět ruku v ruce vstříc večerním červánkům, s lehkostí a malicherností papírové lodičky, houpavě se kymácejíce v louži všedních zítřků" - nebyla žádná tradiční laciná štětka z baru, které táhne z držky jak ze spermabanky a která má IQ pěti průměrných fanoušků Rytmuse, ale toto byla děvčice na úrovni, kultivovaná, vzdělaná a naprosto přesně věděla, jaké i/y se píše ve slově piča, tedy jsem se musel dokonale připravit! Smyl jsem si zkrabatělý tvaroh zpod ráfku, nehty na nohou zakrátil cirkulárkou, vysrkal ze zubů poslední zbytky lasagní z minulého týdne, hodil na sebe nedělní tričko jen se třemi mastnými fleky od Big Macu a trochu se navoněl záchodovým osvěžovačem. No co si budeme povídat, byl ze mě hotový Popelník! Takto vybaven společenským šarmem jsem onu šťastnou dívku vyzvedl u ní před domem a jeli jsme do místa biografu plně vybavenou a klimatizovanou tramvají. Abych zapůsobil na plné čáře, dokonce jsem si u pokladny před ní ani neusral, ačkoliv mi to tlačilo na bránu fakt festovně! Zážitky z filmu vám však nepovím, neb jsem se místo na něj neúměrně dlouho soustředil na slečniny gigantické nalejváky, které se draly ven z neadekvátně velké krajkové bardotky a prosily strýčka Ištvána o pomoc. Takže tomu dávám průměrné dvě a jednu hvězdu navíc přidávám k dobru, anžto jsem jim o jeden film, tři panáky a sedm koktejlů později ven skutečně pomohl! ♥ (26.03.2015)