Méďa 2

Moment překvapení je pryč, kupa humorných tref zůstává. Druhý Méďa je víceméně stejný jako ten první, protože opakuje úspěchy i chyby prvního dílu. Ze začátku tedy přichází kanonáda výborného humoru, který je buď nápaditý nebo alespoň tak drzý, že bez okolků funguje. S přibývajícím časem se ale dere do popředí příběh, se kterým to už tak slavné není. Méďa tentokrát bojuje o své lidství a je to přesně tak povrchní a zkratkovité, jak se čekalo. Což je škoda, protože je vidět, že se mířilo o trochu výš. MacFarlane to ale neumí moc prodat, a tak Méďovo trýznění akorát nazdařbůh prokládá hrubozrnnými nebo vyloženě divnými scénami. Občas to zabírá nádherně, občas je z toho trapná křeč. V konečném součtu ale převažuje to první a rozhodně je tu kupa scén, které budete s chutí líčit kamarádům. Takže mise splněna. (7/10) (05.07.2015)

„POZORNOST CELÉ ZEMĚ UPOUTAL SOUDNÍ SPOR O ROZŠÍŘENÍ PŮSOBNOSTI OBČANSKÝCH PRÁV…“ /// Honění, lízání šedivky, píchání mrdavejch vočí… Ted a jeho sexy paní stojej před problémem. Kupodivu to není neplodnost, ale boj o občanský práva! Všichni jsou nabušení nechutnejma kecama, což je fór jako prase. Jestli je to někomu málo, ještě maj v záloze chování „jako debil“. Navíc natáhnout komedii o vulgárním plyšákovi na hodinu padesát mi taky nepřijde jako vrchol inteligence. A přitom mně na začátku vůbec nebylo jedno, jestli je medvěd osoba nebo věc. Věřil jsem, že důležitý bude, jestli ve mně dokáže vzbudit lásku (nečum debile, teď ti má ukápnou dojetím slza!). Uznávám, že trošičku se mu to podařilo… (ty vohrnutej čuráku!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju se vyrovnat s faktem, že můj plyšák nemůže mít děti. 2.) Základem našeho manželství je hulení. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (02.12.2015)

S příchodem druhého dílu se zcela rozpadá nejen pomyslné vyjadřovací embargo a sprostý humor plný buranských sexuálních narážek už pozbyl jakékoli potřebné sebekontroly, ale také chvílemi přestává fungovat samotný příběh, který sice především v první polovině nápaditě a vtipně postihuje množství politických i morálních trendů dneška, ale v závěru mu evidentně dochází baterky a McFarlane se jako tradičně začíná spoléhat pouze na kupu odkazů směrem k populárním a v rámci zaoceánské kultury důležitým filmům, z nichž některé jsou pravda geniální (Jurský park), ale jen na nich se plnohodnotný filmový příběh vystavět nedá. Přesto jsem se ale náramně pobavil, ostřejší dialogy a situace za hranou únosnosti mi většinou nevadily a trojice hlavních hrdinů mi opět na dvě hodiny přirostla pevně k srdci, protože, co si budeme nalhávat, vynechat hulení a drogy, rozuměl bych si s takovým plyšákem úplně stejně jako velký Marky Mark - a fakt se za to nestydím... 80% (14.07.2015)

"Co je kód 317? - Někdo zase zkoušel ukrást Tomovi Bradymu mrdku." Má-li něčí semeno stanovený policejní kód, tak je to super. Skvělý je rovněž vyhledávač Google s neustále vyskakujícími černými péry, modelka Glum, dva diverzanti na Comic-Conu a samozřejmě Flash Gordon - taky si asi svou poslední spermii schovám pro případ, kdyby mi na moři došly proteiny. Méďův a spol. humor mne prostě bavil, ale boj plyšáka za lidská práva mi to celé trošku kazil a brzdil zábavu. (14.03.2016)

// ...tady už je to ale horší. Co se mi tak líbilo na prvním dílu, tedy jednoduchost, hlášky, odkazování a především momenty absolutního překvapení, druhý díl bezezbytku postrádá. Jasně, potěší vás tu pár cameo roliček, několik lepších vtípků ale celé je to ukryto pod tunou nudnejch, nezáživnejch a co hůř, nevtipnejch krávovin, které dohromady rozbíjí celý tenhle skorofilm. Skorofilm, protože si nejsem jistý, že se tohle vůbec dá považovat za skutečné filmové vyprávění, když jsem v kuse vytahován z děje. Ne, nesedlo mi to, nelíbilo se mi to, Seth MacFarlene to trefil jednou ale od té doby samej úlet. Potřebuje nad sebou pevnou ruku, tohle zkrátka nefunguje. 5/10 (01.09.2015)