Velké ticho

No tvl-normální psycho.. Celou dobu se to tváří jako hezký zasněžený western, ale časem se to přehoupne do něčeho co nekompromisně vyráží dech. Víc psát o ději nebudu, protože tohle je asi jeden z těch filmů o kterých je lepší před projekcí vědět málo. Kinski si to zase střihnul parádně-tentokrát do toho dal něco trošku jiného než je u něj-u takových rolí-zvykem+Nevtíravá, ale krásná Morriconeho hudba. Plnou palbu asi nedám-i když vlastně pořádně nevím proč..Možná časem až to ve mě dorezonuje a celé se to usadí. Pravověrní milovníci špageťáren mají jako povinnou výbavu ke sledování jedny pampersky, protože si 100% ustříknou :D (04.08.2013)

Sergio Corbucci nebyl žádný patlal těžící pouze z popularity žánru a Morriconeho geniální hudby. Stejně tak ani jeho Velké ticho není pouhopouhým béčkem s litry krve a přehrávajícími herci - má totiž neskutečnou ATMOSFÉRU. Zatímco ostatní spaghetti westerny se topily v potu a slunci, tenhle se topí ve sněhu a bahně. Hlavní, bezejmenný hrdina nepromluví jediné slovo, zato Klausi Kinskému jede huba na plné obrátky. Dobro versus zlo, pomsta za zastřelené rodiče versus střílení chudáků za pár šupů. Kdo asi zvítězí? Jenom abyste nebyli na konci překvapení, závěr totiž přesně odpovídá průběhu celého filmu - krev, sníh a pocit, že jste viděli něco výjimečného. (16.10.2010)

Zasněžený western. Drsná krajina tu hraje velkou roli a krásně se na ní kouká. Je tu všechno, co má dobrý western mít. Málomluvný (zde němý :) hrdina, co nikdy nemine cíl, krásná žena a démonický padouch. A k tomu všemu ultra dávka naturalismu. Na konec jsem fakt koukal s otevřenou pusou a v duchu si říkal "wow." Tohle jsem tedy opravdu nečekal! Jako třešnička na dortu je k poslechu servírován Ennio Morricone. K dokonalosti chybí snad jen o něco charismatičtější hlavní hrdina (ne že by tenhle byl špatný). (05.10.2009)

Na divokom západe to mali už v 19. storočí pekne kapitalisticky rozbehnuté. Vrahov hľadali lovci odmien, ktorí ich vraždili, tých potom vraždili tí, ktorých si najali rodiny, ktorým zabili lovci odmien príbuzných. Tento western nie je obzvlášť dobre nakrútený, pôsobí celý čas akýmsi veľmi divným dojmom a stále som rozmýšľal, aká by to bola pecka v rukách Leoneových, alebo Mannových. Ale po čase si človek na Corbucciho štýl chtiac nechtiac zvykne a potom príde záver, ktorý nás úplne odrovná svojou šokantnosťou a nepredvídateľnosťou. Riešia sa tu stále zranené ruky, Trintignant sa tu viac podobá na Eastwooda, ako na seba, ale je nemý a tak pôsobí stále tajomným dojmom. Kinski a Moriconneho hudba sú opäť stopercentí. (24.11.2015)

Pozor spoiler! Klasika žánru, která se může směle postavit do řady k největším dílům Sergia Leoneho. Ostatně jeden společný prvek tyto díla mají, Ennia Morriconeho. Co však dělá film naprosto jedinečným, je závěr filmu, kde je dobro na hlavu poraženo zlem, které si s gustem střihnul největší záporák filmové historie Klaus Kinski. Především jeho výkon dělá film nezapomenutelným, ale co vám to vůbec povídám, to se musí vidět, a ne číst! (24.01.2011)