Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (95)

Gwilwen 

všechny recenze uživatele

Film podle románu Marion Zimmer Bradley nás zavádí do dob krále Artuše. Nejde však o klasické pojetí této legendy, neboť do popředí se nám kupodivu dostávají ženy - kněžky z bájného Avalonu. Morgiana zde není zobrazena jako zlá čarodějnice, ale jako žena, která souhrou nešťastných náhod skončí v náručí vlastního bratra a počne s tím toho, kdo nakonec krále Artuše zničí. Natáčeno i v českých luzích a hájích. Velmi povedené! ()

Scaevola 

všechny recenze uživatele

Nečetl jsem knižní předlohu, ale vyprávění s pohledu tradiční čarodějnice a záporné postavy mne zaujalo. Triky, výprava a scénář odpovídají televizní produkci, i herecké výkony ujdou (až na Artuše; kdy už konečně někdo překoná výkon S. Conneryho?). Každopádně největší lahůdkou je pohrávání si s náboženskými symboly a podařené ztvárnění prolínání dvou odlišných kultur. ()

Reklama

Ruadek 

všechny recenze uživatele

Na televizní film hodně nadprůměrná výprava, kulisy, hudba a vlastně celkové pojetí. Pokud se tu někdo pozastavuje nad tím, jak si film vykládá tuto známou legendu, měl také vědět, že je to zfilmované dílo feministického bestselleru Marion Zimmer Bradley. Tímto se není až tak čemu divit - pak už nejde až tak o hodnocení filmu jako o hodnocení této předlohy, kterou tu ovšem skoro nikdo nezná. Příběh je tu totiž to zásadní, o co kráčí a pokud se vám nezalíbí jeho zcela nové převyprávění, máte smůlu. Co se týká filmu, je to na televizní počin překvapivě velkolepé a líbivé. Herecké výkony výborné ( nevím, kdo by co chtěl ještě víc ), hudba dokonce velmi dobrá. Toto dílo vyšlo v roce Společenství Prstenu a je škoda, že se hodně schovalo v jeho stínu. Rozhodně za to stojí. **** 12.4.2011 ()

panfilmu 

všechny recenze uživatele

Tak tento snímek jsem viděl opravdu před mnoha lety a stále jsem ho nevytěsnil z hlavy, vždy, když ho dávají, tak promptně přepínám tv, tak asi takto na mě zapůsobil. Příběh z ŽENSKÉHO pohledu na legendu kolem Artuše, konkrétně z pohledu jeho sestry MORGANY. Ano, to je ta, která porodí svému bratrovi MORDREDA a udělá z něj parchanta incestního a následně jde vše do kopru. Jenž tady né, tady je Morgana hodná, krásná, milá, přející a hlavně super ženská do nepohody, prostě úplnej opak původní DOBRÉ předlohy. Měl jsem u tohoto skvostu podobné pocity, jako u XENY, kde se každá hystorická událost, buď bez Xeny neobešla, nebo byla Xena právě tou hybnou silou událostí dějin. Tady historie, dějiny a i báje a pověsti dostali pořádně na prdel !!!! Mlhy avalonu, byl snímek natočený velmi VAGINÁLNÍM způsobem. Jakoby celý štáb a produkce zrovna ovulovaly, nebo měli periodu. Zbytečné dílo. ()

Mr.Nobody 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv to nemám běžně ve zvyku, dokázal jsem se na tento film dívat "jako na pohádku." Artušovské legendy dostaly zase jednou pěkně na fraky, ale alespoň to mělo nějakou úroveň. Rozhodně oceňuji způsob, jakým byl příběh "vyprávěn." Velmi zajímavé bylo také to, jak byly prezentovány mystické síly. Jejich prezentace byla jednoduchá a efektní, i bez zbytečné monstróznosti. Filmu rovněž prospělo i zapojení určité přírodní složky do mystiky, jako přestrojení za jelena atp. I stylizace byla velmi zajímavá, kdy ženy nebyly zmalované, jak předloňské omalovánky, a působily velmi přirozeně pěkně. Mužské postyvy pak působily taky, velmi přirozeně, a to s využitím přirozené dávky jemné obhroublosti, která jim přidávala na důvěryhodnosti. Celkový umělecký dojem tak byl se vším všudy velmi dobrý. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (7)

  • Herci i herečky se museli učit jezdit na koni a šermovat. (Lynette)
  • Tento film se natáčel na různých místech České republiky. (Lynette)
  • Snímek je zfilmován podle novely "The Mists Of Avalon" spisovatelky Marion Zimmer Bradley. (Lynette)

Reklama

Reklama