Tenshi no tamago

Tak tohle bylo opravdu parádní. Neskutečně zajímavé, umělecká bašta. Není to standartní anime a věřím, že hodně lidem se to asi nepozdává. Žádní velcí hrdinové ani epické bitvy, jen malá holka s vejcem a její podivný společník. Celé to má takový zvláštní nádech něčeho cizího, jiného, nepochopitelného. A asi právě ta mysterióznost tohoto snímku bylo asi to co mě tolik uchvátilo. (04.11.2013)

Slovem těžko uchopitelná 70ti minutová metafora, těžící z neuvěřitelně "vodní" hudby a (na rok 85) krásné animace. Každý toto anime o vajíčku pochopí asi jinak:)). Prostě Oshîho láska k temné neutěšené atmosféře, pocit podchlazení a existenciální snová onanie "Am I dreaming of a butterfly or am I the butterfly's dream?" (03.12.2006)

Podle mě není tak těžké to dešifrovat - SPOILERY Ona je anděl, už od pohledu (malá holčička, dlouhé bílé vlasy) a on je jedním z posledních přeživších (s vizáží nějakého hrdiny z mangy, nebo jak se těm japonským komiksům říká) vzdálené budoucnosti, ve které postupně začali lidé ztrácet víru v Boha a naději na spasení, až o ni přišli úplně a k Bohu se obrátili zády (s čímž souvisí připomínka velké potopy z Bible). Ona s sebou neustále nosí vejce a on se neustále ptá, co v něm je, což mu ona nechce říct. Jedné noci však on jí vejce sebere a rozbije ho, což byla fatální chyba. Uvnitř vejce se totiž skrývala naděje, která by mohla zachránit lidskou populaci (s tím zase souvisí odkaz na Noemovu archu), jenže on ji zničil, tím pádem odsoudil i ten poslední zbytek lidstva k záhubě. A ona se šla "zabít" - čímž vytvořila vejce, ze kterých se později vylíhnou ptáci - nový obyvatelé a "vládci" Země. A on si jen mlčky uvědomuje, jaký průser (pro něj) jeho zvědavost způsobila... KONEC SPOILERŮ. Čímž z toho vyplývá, že to je pěkná depka a odpovídá tomu i atmosféra filmu, která nabídne pár zajímavých scén. Ale i když to má poměrně dobře vymyšlený příběh, do jisté míry slušnou animaci (na rok vzniku) a pár atmosférických scén (btw, tyhle divné filmy mám jinak strašně rád), jenže celý ten film se strašně opájí svojí animací a vytvářením atmosféry, že se kvůli tomu neskutečně a naprosto bezdůvodně vleče a kdyby se to prostříhalo na 25 minut, vůbec nic by se nestalo a snad by to i líp fungovalo. Schválně si zkuste dát rychlost přehrávání na trojku a bude to vypadat, jako by celý film jel normální rychlostí. 3* (30.08.2020)

Z potemnelej samoty prastarých mestských uličiek, plíživého lynchovského šerosvitu, hrozivej grotesknosti Tetsua, prekonanej postindustriálnej spoločnosti, nočných môr, preludov a biblických výjavov tká Mamoru Ošii existencionálne podobenstvo. Využíva svoje tradičné trademarky. Pohľad na ruky, skúmajúci vlastnú identitu. Úderná atmosférická audiovizuálna stránka, ktorá prehovára každým detailom viac, než všetky slová. Symbolické obrazy, naťahujúce sa pre interpretačný výklad hlboko do náboženských a filozofických spisov. O to viac, že tentoraz je slov málo, no o to viac sa v obrazoch skrýva... ////////// Nasledujúca časť obsahuje SPOILERy a pokúšam sa v nej stručne interpretovať základnú osnovu deja. Za podivného šelestu stien a hrozivých zvukov vydávajú sa cudzinec a dievča na krížovú cestu po krajine zničenej apokalypsou. Obchádzajú tvory dávnych dôb, sochy bez života. Kdesi vysoko na múroch nad nimi nehybne stojí Archa, skamenelá a prázdna. Z oblohy zostupujú anjeli a zaznievajú nebeské chorály. Vajce padá do vody a započína život v troskách zničenej civilizácie. Nevinné dievča sa mení v ženu a dostáva sa jej nanebovziatia. Cudzinec zostáva na zemi a ďalej nesie svoj kríž... Kto je to dievča? Kto je ten cudzinec? Myslím, že má zelvopyr pravdu. Sme to my, tí, ktorí sa prebúdzame zo sna a uvedomujeme si pravdu. A kto sú tí kamenní rybári, ženúci sa za nehmotnými tieňmi, preludmi, bielymi veľrybami? To sú tí, ktorí v sne pretrvávajú, i umierajú... ////////// Mám pocit, že týmto dielom, ktoré akoby prichádzalo z iných časov, iných svetov, mi povedal Ošii viac, než oboma dielmi Ghost in the Shell. Je to azda preto, v skutočnosti obsahuje menej a preto som sa hneď na prvý raz dostal do omnoho väčšej hĺbky. Mnoho scén vo mne zanechalo nezabudnuteľný dojem, mnoho ráz som hľadel ako zhypnotizovaný a sledoval sugestívne výjavy, ktoré sa predo mnou rozprestierali. Brilantné spojenie zvuku a obrazu, pohrávanie sa s postsynchrónmi, špirálovitý zostup do útrob veľkého mystéria, to je Tenshi no tamago. Až je mi ľúto, že muselo prísť vytriezvenie... Veľmi rád sa stávam cestovateľom medzi Ošiiho fikčnými svetmi, na tej tenkej línii medzi alternáciami reality a naším svetom. Niekedy by som sa do nich najradšej ponoril natrvalo... 100% (13.01.2015)

Překrásný animovaný sen. Nádherná, jemná a procítěná animace a hudba dávají tomuto snímku neopakovatelnou atmosféru. A také svět, který se povedlo Oshiimu vytvořit. Místa, která jsou pro malou osamělou holčičku, pečující o stejně osamělé vejce, domovem, jako bych znal ze svých snů. Je to krásný pocit, procházet se prázdným, zchátralým městem, na kterém jde vidět jeho zašlá monumentální sláva. Nechápu japonskou schopnost vnést do animovaných filmů tu správnou atmosféru, jak dokáží vytvořit ta úžasná města a prapodivná místa, která si sám v hlavě ostře nevybavím, avšak díky těmto filmům je mohu navštěvovat i během bdění. Film sám nemá žádný zásadní děj, jde spíše o sled snových momentů, které však trpělivého diváka vtáhnou a nepustí. Tenshi no tamago zavede do světa, na který se nezapomíná. (01.10.2009)