Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Na úvod bych rád uvedl, že rozhodně nepatřím do žádného anime fanklubu. Je celkem zřejmé, kde Matrix čerpal inspiraci. Moc se mi líbila myšlenka snímku a všechny možné nápady spojené s umělou inteligencí. Nechce se ani moc věřit, že snímek pochází z roku 1995. Scénář byl opravdu velmi vizionářský. Velmi mě překvapil poměrně hezký vizuál a obrovské množství detailů. Bohužel cítím jakýsi nenaplněný potenciál ohledně děje. Jednotlivé scény nebyly nijaj zvlášť zajímavé a mnohdy vyznívaly trošku do ztracena. Děj je hodně překombinovaný a těžký na vstřebání. Celkové dojmy jsou tedy hodně rozpolcené. [50 %] ()
Z tohohle filmu jsem si já osobně odnesla pár zajímavých poznatků (které ovšem spousta lepších znalců kinematografie, než jsem já, nejspíš už dávno ví). Matrix není zas tak originální, jak jsem si myslela. Animovaný film může být hodně nevhodný pro děti, obrovsky akční a s náznaky hlubších myšlenek. Přestože mě styl (kyberpunk), děj ani "filozofie" tohohle filmu nenadchla tolik, jako většinu diváků, musím mu přiznat velkou originalitu, krásnou atmosféru, poetičnost (i všechny akční scény jsou zajímavým způsobem melancholické) a pěknou hudbu. ()
Určite najlepšie sci-fi anime. Dej je náročný a na prvý raz dosť ťažko uchopiteľný, rovnako ako filozofia a posolstvo tohto snímku. Myslím, že koncom deväťdesiatych ešte neznámi Wachovski Bros nerobili nič iné, len sedeli pred počítačom a pozerali na GITS, pretože Matrix je taká vykrádačka tohto filmu (hlavne vizuálne), že som si spočiatku myslel, že sledujem niečo ako anime verziu Matrixu. Film pre všetkých ktorí si myslia že Matrix je originálny a že anime sú Pokémoni a Digimoni. 10/10 ()
GitS není přímo nestravitelný, jako spíš obtížně pochopitelný, svůj kybernetický svět nikterak nepředstavuje ani nevysvětluje, nýbrž do něj diváka od první minuty nemilosrdně vhodí a poper se s tím jak chceš. Je to však nedílná součást kouzla a atmosféry GitS - nechat chvíli diváka cítit se zmateně, nechat ho jen fascinovaně pozorovat okolí a možná ho i trochu opít rohlíkem. Ne, nechci popírat jistý filozofický podtext, který film nepochybně obsahuje, ale nevím, zda by dokázal všechno tak komplexně vysvětlit jako Matrix. Každopádně mě to zanechalo chladným, upřímně, ani bych nestál o dodatečné vysvětlování, emoce byly na nule a mimochodem animovaná akce nikdy nebude tak efektivní jako akce opravdová (to jen abych si rýpnul). 6/10 ()
S každou přibývající minutou mě to vcucávalo víc a víc. Nejvíce se mi líbil samotný příběh se spoustou zajímavých pasáží. Vůbec netuším, jestli existuje nějaká předloha, ale velice bych rád držel knižní vydání Ghost in the Shell jako pořádně tlustou bichly, kterou bych s chutí louskal celý měsíc. A na druhém místě bych rád vypíchl hudební podkres, který GITS dodal nezaměnitelnou atmosféru. ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
Reklama