Americký sniper

To zase bude křiku - americký voják trpí zarytým vlastenectvím, žije ve skvělé zemi (pro kterou by umřel) a trestá irácké extremisty, protože nepochybně PATOS, ROPA a KONSPIRACE. Kdo ví, odpoví. Americký sniper je ovšem nezvykle komorním válečným filmem, jehož účelem není něco propagovat či ospravedlňovat, nýbrž poukázat na vývoj jedince. Chris Kyle měl svou zemi rád a věřil, že jde do boje s terorem, přestože s každým dalším měsícem na bitevním place přicházel o šanci zařadit se zpět do normálního života. Přímočará Clintova režie, výborně zahrané role a dostatečně ozvláštňující scénář pozvedají zážitek vysoko, nicméně sniperský duel a megapřestřelka v bouři určitě šly nahradit něčím méně okoukaným (příběh skutečného Chrise nabízel podnětů dost). Film roku z toho nebude. Body navíc za milou nekorektnost - ve filmu se zabíjejí a drasticky mučí děti a výsledný efekt je pořád především ten, že válka může udělat trosku i z vítěze. (19.01.2015)

Životopis legendárního texaského odstřelovače Chrise Kylea, který měl na pažbě okolo 150ti zářezů. Z Eastwooda je na stará kolena hitmaker (za víkend 90 milionů!) a velmi umírněný válečný režisér. Killů jako takových není moc, jsou úsporné, realistické a sám Kyle je ani nepočítá (to je ale frajer). Asi díky tomu, že už všichni víme jaký byl Irák fraška se tady nikdo nepitvá v politice. Prostě klasická naháněčka hadrových hlav s decentním duelem v pozadí. Snímek se na oko tváří, že samotné odstřelování nehraje hlavní roli, ale je to právě konflikt s Mustafou a nahánění Řezníka, které pomáhají divákovi v orientaci v jednotlivých turnusech. Za něco takového Eastwoodovi velké díky, protože klasický vývoj NAVY SEALa už tu byl nespočetně-krát a podaný zábavnější formou. Přeměnu z člověka na robota a zase zpátky zvládá Cooper velmi přesvědčivě, v klíčových momentech nepůsobí jako hrdina, ale jako psychopat. V těch jeho chladných modrých kukadlech je vidět mrtvá duše (proto má Kyle skoro pořád sluneční brýle). Takový HURT LOCKER tohle nemá, proto asi funguje mnohem lépe. Emoce působí uměle, na druhou stranu finále působí velice dobře, smutně, i když trochu rozostřuje hlavní ponaučení. P.S: Sám jsem velkým fandou Punishera a vážně jsem si užíval scénku o "grafické novele". Zbroj a zásobníky s nasprejovanou lebkou vypadali zatraceně dobře. Hooyah! (19.01.2015)

Americký sniper nepojednává o fyzickém utrpení uprostřed bitevní zóny, nýbrž spíše o diametrálně odlišných pohledech, kterým je válka v Iráku vystavována jednak ze strany nic netušících amerických občanů v zámoří, jednak z pozice přímých aktérů krvavých bojů, a také o pochybných motivacích, které vedou řadu mladých Američanů vstříc vysněné "službě vlasti". Eastwood sice pracuje s velmi obecnou filmovou rovnicí, když jeho hlavní hrdina přichází do války pln nadšení a vlasteneckých přísah a nakonec odchází coby zlomený muž, který ztratil iluze o cti i existenci dobra, avšak film vyzdvihuje nad průměr neskrývaná nechuť k vlastenectví, které je chabou náplastí na konání či snad oplácení zla, přirozená civilnost emocí, díky níž válečná i psychologická rovina filmu krásně splývá, a samozřejmě Clintův formální génius, který ho ani po osmdesátce neopouští. Vzhledem k tolika oscarovým nominacím se možná vnucuje myšlenka, že Američané mají pro Eastwooda zkrátka slabost, ale já si při sledování Snipera, stejně jako u Gran Torina nebo Million Dollar Baby, uvědomoval, že on si tu oblibu prostě zaslouží... 80% (14.02.2015)

Příjemně nezaujatý melancholický pohled na člověka, který sice nebyl žádný velký myslitel, ale myslel to dobře. Americký sniper Chrise Kyla neglorifikuje, spíše z něj dělá smutnou oběť kruté války i vlastní šlechetné potřeby pomáhat druhým. Upřímně přiznávám, že jsem se bál, aby se nejednalo o druhého Kazatele Kalašnikova, ze kterého mi onehdy bylo velmi nevolno, nicméně bál jsem se naštěstí zbytečně. Clint Eastwood dokázal většinu nebezpečných klišé, která číhala za rohem, za tím rohem také udržet a příběh natočil se svým obvyklým chladně nezaujatým naturalismem. Mrzí mě jedině, že film jel podle mnohokrát viděné šablony a že zpracováním není trochu výjimečnější. Konec jsem ale nečekal (protože jsem o skutečném osudu hlavního hrdiny nevěděl nic) a opravdu se mě dotkl. (29.05.2016)

Tenhle film by nepůsobil divně tak před deseti lety. Ale hádám, že Clintovi už na nějaké té dekádě nesejde. Sejít mu už mohlo na tom šíleně špatném střihu, který film ve všech ohledech znepřehledňuje (a nechoďte na mě se záměry). Každopádně produkt starého republikána bez smyslu pro nadhled jak ze škatulky. (28.01.2015)