Mimoni

Mila Kunis ve filmu Kamarád taky rád to vystihla zcela přesně: No relationship, no emotions, just s... žvatlání! Ano, přesně tak! K Mimoňům jako k celovečeráku jsem si nenašel žádný vztah a necítil téměř žádné emoce. V Já, padouch fungují jejich gagy a výstupy perfektně, protože jsou dávkovány střídmě, jakmile tyhle žvatlající bonbóny melou více než tři minuty v kuse, začíná to zavánět ukrutnou nuuudouuu. Ten samý osud potká imho i veverčáka Scrata, pokud dostane celý film. Pár momentů vtipných je, závěr hezky propojuje s prvním Padouchem, ale víc nic. Skoro všechny best gagy byly vyzrazeny v traileru, naplno tak rozesměje max. imitace objímačky. Zřejmě to ale vydělá raketu, vůbec nechápu ten humbuk kolem, když dospělí lidé chodí do kin v tričkách Mimoňů a kupují si kelímky s postavičkami. Teď už jen chybí, aby si po představeních vyměňovali ty, které mají dvakrát za ty, které jim ještě chybí. No OMG! (08.07.2015)

Asi nejvíce komerční animák, který jsem viděl a je to až bolestivé. V hlavní sérii měli své momenty, které mohly pobavit starší, přestože působili hlavně jako atrakce pro malé (a víceméně okopírovaní Raving Rabbids ze série her Raymana, jen ochuzení o záchvaty vzteku a jejich "charisma", možná zkřížení se Servboty z Megamana) a jejich vybudovaný kult jsem nečekal a občas mě trochu děsil. Možná proto, že jsem původně čekal, že Megamind bude úspěšnější (neznamená to, že nutně lepší, byl kritiky taky docela přeceňovamý) a Despicable Me upadne do zapomnění. Holt se tak nestalo a svět se nezbořil. Tento spin-off po půl hodině (stylové intro a cesta na ten villain-con - nebo co to bylo - byla celkem fajn) nemá co nabídnout, není to zrovna dvakrát hravé narozdíl od Tučňáků, působí to jako neskutečně natáhnutá groteska třeba Toma a Jerryho (ale nevtipná) a poslouchat pořád dokola "la crona" je na zabití. Totéž antagonistka. Hlavní trojice nemluví, jen žvatlá a není to vtipné. Cameo anti-hrdiny hlavní série tu hrůzu nezachrání. Animace fajn, ale časy, kdy jsme tomu tleskali, jsou již minimálně dekádu za námi. Hezké "kulisy" Londýna 60. let též dobrý film neudělají. Z mého dojmu jen pro publikum stanice Minimax nebo JimJam, pro starší vyloženě utrpení a ne, odkazy a popkulturní narážky to opravdu neomlouvají (jsou navíc vyloženě stereotypní a ne moc vtipné). Ale většina to asi cítí jinak. Druhý nejvýdělečnější animák historie, uff... Kdyby tyto komické figurky neměly tak vybudovaný kult mezi diváky, tento produkčně pozlacený naviják na diváky a peníze by táhl do... (04.09.2017)

Předem jsem věděl, že nebude snadné vytvořit celovečerní snímek s Mimoni. Humor není špatný, ale časem už moc nebaví, přesto je pár scén vynikajících. Příběh typický, pro malé děti zážitek, pro dospělé menší. Radši si pustím krátkometrážní video s Mimoni než celovečerní. Na druhou stranu jde o stravitelný animák a určitě neurazí .. 6/10 = 62% (26.10.2015)

Celkem zbytečný prequel, neboť Mimoni coby hlavní postavy jsou jen sotva z poloviny tak vtipní, než tomu bylo v případě, kdy sehrávali dřívější role padouchovských postav vedlejších. A sázka na popkulturní odkazy opravdu stěží zachrání absenci jakéhokoliv nosnějšího příběhu. Formát grotesky stopáž celovečerního filmu zjevně neunese... Téměř naprosto promrhaný potenciál! (19.07.2015)

"A tak se potloukali od padoucha k padouchovi, ale toho pravého ne a ne najít." Cesta za největším padouchem všech dob byla lemována sympaticky žlutým žvatláním, fantastickým ping-pongem a fotbalem zmrzlých Mimoňů, placením zlatou cihlou, pólem na psech či legračním věšením hrdinů na šibenici. Pro mne by to byla klasická tříhvězdová zábava, kdyby Mimoni kromě sportovní stránky nepotěšili i rockovou část mého srdce. To činili jednak hrou na "super mega ukulele" a hlavně poslechem Doors, Who, Beatles nebo Kinks. Tyto šedesátkové pecky mi zkrátka zvedly náladu až ke čtvrté hvězdě. (20.04.2016)