E.A. Poe: Podivný experiment

Když točíte o blázinci s podivným tajemstvím, tak a) donuťte scénáristu nadopovat děj funkčními postavami, nebo b) producentům napovězte, že hlavní hrdinka popotáhne peníze z peněženek, ale to její urputné protěžování v ději zabije krom kompaktnosti i věrohodnost; závěrečnou pointu, kdy se chytřejší třetina diváků začala úlevně smát, beru jako Andersonův vztyčený prostředníček (všem). 3 a ½. (27.07.2015)

To, že je E.A.Poe geniálny spisovateľ vie alebo tuší asi takmer každý, o kvalitách režiséra Brada Andersona som sa presvedčil už pri sledovaní Session 9 a že je Ben Kingsley fenomenálny herec, to je skrátka nepriestrelný fakt. Film som si tak vychutnal do poslednej minúty. Spoločensko-etické otázky, ktoré film nastoľuje sú, žiaľ, aktuálne aj dnes. Koniec koncov, všetci ľudia sú svojim spôsobom blázni. Mimochodom, jedným z producentov je Mel Gibson. (18.01.2015)

Takže tu máme tradičně výborného Kingsleyho (Cainea oproti tomu skoro nevidíme), slušně udělané prostředí a sem tam atmosféru. Přitom tvůrci až příliš střídají polohy mezi thrillerem, moralizováním a romantikou a zároveň chtějí diváka překvapovat novými zvraty a ne moc dobře to funguje. Ten závěrečný sice trochu vysvětlí, proč je hrdina ze začátku takový trouba, na druhou stranu se nehodí ke zbytku. Především toho film moc nenabídne v pohroužení se do lidské mysli, do schopnosti rozpoznat realitu a co ji člověku bere, jako je to v takovém Shutter Island a i dokonce v melodramatické Čisté duši. Nakonec jsem dospěl k názoru, že by se mi víc líbilo, kdyby se autoři vykašlali na zvraty, na thrillerovou stránku i na romantiku a postavili to čistě na dramatu pacient-doktor, realita a blud. Ale šlo to. Update: Jenom poznámka k tomu, co tu vidím v komentářích. Lidi, s Poem to nemá společného prakticky nic. Snad už jste trochu poučení diváci, abyste věděli, že známé jméno je v Hollywoodských adaptacích obvykle jen značka. Poeova povídka Metoda doktora Téra a profesora Péra má asi deset stran a je to mnohem víc komediální/satirický příběh než co jiného. (23.01.2015)

Anderson vrací úder aneb vítej zpátky v psychiatrický léčebně! Elizu jsem měl dost možná jako nejočekávanější film roku, ovšem po traileru, který šel jedním okem dovnitř a druhým ven, natěšenost spadla na bod mrazu. Po dlouhé době konečně uniká ven (v pěkném předstihu!) a nervy byly na pochodu. Bude to fakt tak hrozný, mám se připravit na zklamání? Už první minuty ale nervozitu naprosto smetly. Parádní. Navození atmosféry funguje doslova od úvodní scény a první záběr na v mlze zahalenou, rozlehlou léčebnu vysoko v horách prostě sebere dech. Srovnání s Prokletým ostrovem se nedá ubránit jak už kvůli začátku, tak především kvůli Kingsleymu, ale koho to zajímá - husinu navozují oba stejně. Jenže pak to je jak na klouzačce. První půlhodinovka je naprostá žánrová lahůdka, člověka plně vtáhne mezi zdi plné šíleností a magorů, ovšem posléze příběh začíná po vyjevení první pointy upadat, aby vyústil v závěr, který se začátkem vytváří kontrast, na který divák může udělat jen - "E?". Upřednostnění milostné roviny před hlavní vyloženě kazí celý dojem a retro závěr ala bílo skvostný muzikál člověka opravdu zamrzí. To ovšem zcela nic nemění na tom, že když nad tím spiklenecky přimhouříme oči, film jako celek funguje efektivně, má spád a svou roli thrilleru z psychiatrické léčebny splňuje na jedničku. A to i díky fenomenálnímu Kingsleymu, který i když umí z obličeje vyškrbatět maximálně dva tři výrazy, veškerou pozornost strhává vždy na sebe. Někdo to má zkrátka v krvi. Středem pozornosti je ovšem, hehe, pouze když na scéně zrovna není uhrančivá Kate. A že mě film sebral jsem si uvědomil, když jsem si během bálu přitrouble notoval do rytmu. Jo, je to bláznivý, divný a v dnešní době vůbec zvláštní film, ale když člověku sedne, stojí to za to. Alespoň to prubnout. Spoilerové P.S. Osobně si myslím, že když by tvůrci zanechali diváka v nejistotě, jak se to s tou vzpourou má doopravdy a jestli mu jen Caine nevěší bulíky na nos, mohlo by z toho být něco víc. Ale to je jen hnidopišskej rejp, kterej si jako spokojenec velmi rád odpustím. Nejlepší soundtrack z filmu: Danse Macabre. 80 % (28.10.2014)

Podivný Exkrement pana Poea mi připravil opravdu velice příjemné překvapení. Možná bych to lehce přirovnal k Shutter Island od mistra Skorseseho, ale ten byl podstatně více hororovější a náročnější. Eliza Graves je dle mého názoru jednodušší a přímočarejší, to ovšem není vůbec na škodu, když herecké výkony jsou naprosto fantastické (převážně Ben Kingsley to skvěle táhne), atmosféra domova lunatiků je úžasná a zvraty v ději jsou opravdu taky luxusní. Neustále jsem hodně truhlil, že tady takovýto film nebyl od onoho Prokletého Ostrova a nyní již netruhlím. (21.11.2014)