Díra u Hanušovic

I o tom, že chcíp pes, lze natočit dobrej film. Krobot je dobrým pozorovatelem malovesnického dění, postavy ale všechny do jedné hovoří jeho jazykem a to je špatně. Souhlasím s těmi, již tvrdí, že nářečí se tu fakt nepovedlo aklimatizovat. Některé herce beru, jiné obcházím obloukem. Škoda, že tam není víc letní atmosféra, ty dlouhé nehybné záběry si o to přímo říkají. (28.11.2014)

Takový částečně o ničem. Autoři se tu snaží dělat humor z toho, že si berou různé situace z venkova a sází jednu za druhou. Takže humor na účet té naší malosti. Je plesnivý chleba? Tak si z něho tu plíseň seškrab. Nebo kdo se sprchuje v poledne (plýtvání vodou)? Atd. Sice je to trošku přehnaný, ale jako proč ne. Doplnit to s nějakým příběhem, který by měl nějakou pořádnější zápletku a vyvrcholení, tak bych hodnotil lépe. Ale tohle tu chybělo. Šlo spíš jen o takový monotónní dějový popis. Párkrát jsem se zasmál, ale do paměti se mi to nevyryje. (15.01.2015)

Je to spíš portrét jedné zapadlé vesnice než příběh s dějem. Režisér nechává kameru zbytečně dlouho statovat na záběrech na krajinu nebo na lidi – ano, chápu, ti lidi jedí, ta krajina je hezká – to ale pochopím už na první kouknutí, nemusely se snad ty záběry natahovat do nekonečné délky. Zúčastnění hrají dobře, ale chybí jim k tomu ten příběh. Ještě i koncem filmu se najednou objeví nové postavy, o kterých nic nevíme a ani se nedozvíme. SHRNUTÍ: Dva týpci si rozbijou společnou sexuální hračku, ve filmu, který měl trvat nejméně o půl hodiny míň. (27.02.2019)

Nejpřesněji zachycený obraz soudobého českého filmu, který mimo naše končiny nikdo nepochopí a bude si ťukat na hlavu. Letmo načrtnuté charaktery, absurdní humor a nulový příběh vystavěný z několika desítek za sebe naskládaných scének. V tom nejlepším slova smyslu "zbytečný" film a velmi úderná facka české kinematografii. (26.08.2014)

Jak tvrdí sám Krobot, je tento až mystický kus zasazen do podhůří Jeseníků, dramatického a fotogenického to prostředí, protože diváka tuze láká a Krobota to zřejmě lákalo taky. Bohužel musím konstatovat, že vzletné vyprávění ve stylu Bohouše Hrabala nepřichází a Krobot si obrazně sere do vlastního hnízda. Nejenže poslouchat nucený dialekt, který cedí pražští herci přes pysky, je jak házení skla do popelnice, ale příběh má co do smysluplnosti a zábavnosti asi tolik, jako mistrovství v žehlení kapesníků na přesnost. Nedá vám to naprosto nic. Jen nicneříkající vzorek bezcenného života neznámých nesympatických lidí z nějaké prdele, která by mohla být prakticky kdekoliv, nejen na Jesenicku. A tak z původně zamýšleného regionálního dramatu vzniká jen tupá komedie o buranech z vesnice. 30% (08.11.2021)