Díra u Hanušovic

Zase jsem o něco "pyšnější" na to, že jsem čech a jsem součástí národa, který tvoří i lidé podobný postávám v tomto filmu. Já jsem film rozhodně nevnímal jako komedii u který bych se měl hihňat, nevnímal jsem ho ani jako nějakou tragedii, bral jsem ho jako ukázku života určitého typu lidí, kterému posloužila k filmovému vyprávění nějaká prdel u Hanušovic, ale globálně podobný lidi žijou i v Praze a všude jinde. Je to docela smutnej pohled na prázdnost životů, žádná radost, žádný emoce, prostě jen existence. Herecky je ďuzna zahraná skvěle. Největší prostor dostává ve filmu Tatiana, která mě přesvědčila, že s přirozenosti hereckýho projevu nemá nejmenší problém. Mirek Krobot si pro svůj debut nevybral úplně jednoduchej náměť, protože natočit nadžánrovou lidskou existenci českých človíčků je jak jít hlavou proti zdi. Vadil mně až příliš velký důraz na ospalou atmosféru, např záběr na krajinu trval až přílši dlouho a několikrát se ten samej záběr opakoval, ale to je asi jediná zásadnější vyčítka kterou k filmu mám. (10.08.2014)

Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. (11.12.2020)

Nechť Krobotizace českého filmu započne. Krobota mám sice jako herce hodně rád, ale rád ho před kamerou oželím a mnohem raděj bych od něj viděl další film (což má společného se Sokolem, díky jeho Krásnu). A pak další. A další. Kdybych měl napsat, co je na celém filmu absolutně nejlepší, použil bych magické umění ctrl + c a ctl + v, neboť bych zkopíroval kompletní hereckou sestavu, bez výjimky, všichni totiž hrají výtečně a jako bonus mají někteří naprosto skvostné kostýmy, které podporují jak herecké výkony velikosti K2, tak scénář, plný tak nádherných absurdit a zhovadilostí (to všechno platí v největší míře u tria Čermák, Babčáková, Novotný). Nádherná ukázka poněkud bizarního, černého tance mezi komedií a dramatem´v podobě řemeslně brilantně ztvárněného filmu plného podvraťáckých a veskrze divných, absurdních a poněkud přihlouplých postaviček .... I když, tak mě napadá, že moje babička pocházela kousek od Hanušovic.... A kurňik... PS: takhle narvaný sál v multikině víc jak týden po premiéře jsem snad ještě neviděl a to počítám i Avataří megalománii. Výtečně (04.08.2014)

Snímek o lidech, kteří začínají stavět dům od krbové římsy - humorný i lidský náhled do života osob na Jesenicku, oblasti, kde se s lahváčem Šeráku vstává i chodí spát, zelená se pije ve velkém a každý se se svým osudem snaží vypořádat, jak to jen jde. Skrze jednotlivé příběhy místních hrdinů se Krobot skvěle přibližuje mentalitě celé této oblasti a s nádechem poezie tuto mlhavou a krutou vysočinu přenáší k divákovi. Když sedím v jedné z hanušovických či okolních hospod, v oblasti, která vás okamžitě vtáhne do sebe, přemýšlím o okolosedících štamgastech, jak asi jejich život probíhá. Tento film mé myšlenky a představy vystihl naprosto přesně. (09.07.2014)

Mít ve filmu Ivana Trojana je v Česku totéž, jako mít v USA ve filmu Johny Deppa a nevyužít ho je opravdu na pováženou.Krobot natočil něco mezi Slunce seno a Václavem, problém je v tom, že scénář nemá žádný příběh, žádný smysl a jen scénu od scény bez většího smyslu ukazuje hromadu šíleně debilních vesnických postaviček, které jsou až moc přetažené za vlasy.Strávil sem na vesnici hafo let jako dítě a znám mraky lidí z prdelákovů a nikdy jsem ještě neviděl tolik debilů jako v Krobotově Díře.Film se vůbec nikam nedopracuje a jediná vtipná hláška he Trojanovo odfrklé ''čurák'' to ale ať se pan Krobot nezlobí, ale herci nemají vůbec co hrát a mohl tam z fleku nechat hrát úplně druhořadé herce z malého vesnického divadélka.Jediná emotivní scéna, která vyžadovala herecký výkon je Vilhelmové (která jediná opravdu hraje) hádka s matkou, jinak herci jen tupě sedí a čumí a nemají co hrát, takový David Novotný je ve filmu úplně na piču, to sem tam mohl plesnivej chleba žrát já a pít u toho to hnusný pivo a pane Krobot udělal bych to bez nároků na honořář.Zfilmované nic, ani nevim proč ty 2*, že sem neusnul? (19.01.2015)