Pianistka

Na tomto námětu by se mohli psychologové a psychiatři pěkně vyřádit. Nepolezu jim do řemesla a nebudu tu rozebírat všemožné příčiny, následky a kvality ztvárněných úchylek. Každopádně matka neměla na Eriku příliš dobrý vliv. :) Pianistka je opravdu z těch náročnějších filmů, které nutně musejí v divákovi zanechat jistou stopu. (19.10.2010)

Smekám před Isabelle Huppert, protože ta je právem jednou z nejuznávanějších evropských hereček. A opět dokazuje proč. Je ve své roli tak uvěřitelná, že od teď pokaždé, když se někdo zmíní o nějaké té sexuální obsesi, tak si vzpomenu na ni. A už nikdy, nikdy, nebudu moct s klidným svědomím "sedět" v autokině a "koukat" na film... ;o) Snaha šokovat je evidentní, ale tohle všechno si tvůrci nevycucali z prstu - probuďte se - tohle je skutečnost. A je snad někdo šokován skutečností? Šokován tím, co je v některých z nás? Pokud ano, pak je jen dobře, že jsou tady filmy jako je tento, aby mu otevřeli oči. Sice jsem celou dobu jen chválil a filmu se zastával, ale hodnocení tomu odpovídat nebude. Proč? Děláte si srandu? Myslíte, že jsem se u filmu bavil? Že ho budu chtít vidět znova? Děkuji, zaplatím. Jedna pořádná deka mi stačila... [duben 2006] (09.04.2006)

Tahle filmová adaptace knihy rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek je tak kontroverzní, že z ní autorka literární předlohy jistě měla nepokrytou radost. Vytratil se z ní sice feministický podtext, tak typický pro dílo rakouské literární aktivistky, ale zůstalo nezměrné úsilí šokovat (a musím napsat, že se mi právě u tohoto díla příznačně a příslovečně zdá, že šokovat za každou cenu). Jak lze smysl tohoto snímku interpretovat? Jde o popis zvláštní sexuální deviace hlavní hrdinky? Či je to spíše psychologická umělecká studie na pozadí oné úchylky? Nebo je to nějaký vyšší umělecký symbol zvrácenosti doby? Právě rakouští výtvarní umělci s oblibou podřezávají na scéně před diváky živé sele a jeho teplou krví kreslí na plátna obrazy symbolizující prý podivnost téhle dekády. Mně se podivný zdá spíše jejich umělecký záměr jakož i tenhle mnohasečný film. Rozhodně je zajímavý, rozhodně je zvrácený (i když Francouzi umí o zvrácenosti točit ještě silnější filmy, viz třeba bizarní snímek se signifikantním názvem Zvrácený), rozhodně je těžko uchopitelný a rozhodně není pro slabé nátury... Ale možná je to píchnutí do vosího hnízda, kdo ví... Každopádně Michael Haneke potvrzuje, jak mimořádný solitér evropské režie to je... (10.03.2007)

Tak to dopadne, keď sa to s chtíčom (nemusí byť nutne sexuálny) preháňa, navyše je viac ako isté, že i jeho prípadne naplnenie ešte neznamená aj uspokojenie... Z pohľadu réžie ma Pianistka zaujala svojim civilným poňatím s veľkým dôrazom na samotných hercov (všetci traja boli vynikajúci). Tiež sa mi páčilo ako sa vo filme striedala vážna hudba s obyčajným ruchom z ulice, ten kontrast bol veľmi zaujímavý a prispieval tak k jedinečnej atmosfére. Na druhú stranu mi trocha vadilo, že sa Haneke všetko snažil vsadiť na to, aby diváka šokoval, hlavne niektorými explicitnými násilnými a sexuálnymi scénami, miesto toho aby sa trocha viac pohral s psychológiou jednotlivých postáv a trocha hlbšie sa ponoril do vzťahov medzi nimi. Napr. vzťah matky s dcérou mohol byť veľmi zaujímavý. V tomto smere tu bola iba slabo načrtnutá frustrácia hlavnej hrdinky, jej závislosť na matke a všeobecný citový a sexuálny chlad. Vzhľadom na námet a zámer však tu toho z tohto pohľadu bolo málo.To je rozdiel medzi Pianistkou a napr. takými Bergmanovými Šepotmi a výkrikmi, z ktorých, aspoň mne sa tak zdá, si Haneke zobral pár nápadov, no pritom ale na ceste k divákovi vsadil na inú kartu. Či urobil dobre tak to nech si každý posúdi sám. Pre mňa ale aj tak rozhodne pozoruhodný film. 80/100 (10.10.2016)

Jeden z nejlepších filmů (a jistě můj nejoblíbenější) jednadvacátého století. Křišťálově čistá režie, funkční kamera, nepostřehnutelný střih, mnohem více než uvěřitelné výkony, nádherná hudba, otevřenost na svém místě - vrchol perfekcionismu (i přes to, že v jedné scéně ze stropu čouhá zvukařovo nářadí). (15.09.2006)