Funny Games

Ano, jako umělecký snímek to oceňuji, byť jako "normální" film mě to zklamalo. Proto také změna hodnocení poté, co ve mně film uležel a já už nejsem na něj tak naštvaný za to, jak mě nudil. Ona ta nuda totiž přišla právě v moment, když ze scény zmizeli oni dva hošani v bílém. Je to chytře vystavěno tak, aby po smrti Džoržíka už divák neměl komu fandit, totiž snad krom oněch dvou magorů. Rodiče mne zklamali - nedokázali ochránit své dítě, vzepřít se byť jedinému přání trýznitelů. Jejich bezmoc a ubohost se mi hnusí, protože zrcadlí moje vlastní (možné) chování - chování, které je normální, jediné rozumné, ale také bez špetky hrdinství a inovace. Bez podmínek příjmají svůj úděl a jejich pasivita je pro mě tím, co znervózňuje nejvíc. Chci, aby už mě s tím neotravovali a rychle zdechli, zatímco nedotknutelné zlo ať si dál klidně řádí, nakonec je to jen ve filmu. Tohle není Divoká řeka ani jiný dobrodružný příběh, kdy se obyčejný člověk dokáže vzepřít svému osudu a porazit silnější reprezentaci zla. Prostě jen čumíme na to jak obyčejní lidé dostávají psychicky i fyzicky přes hubu a když už se zdá, že by z toho mohli vyváznout živí přeju si, aby aspoň za svou obyčejnost zdechli rukou těch stvůr. Když nemůžete žít jako hrdinové, tak chcípněte jako zbabělci. (23.08.2008)

O filmu jsem nikde nic nečetl, nevím tedy, jak to Haneke vlastně myslel. Moje interpretace - nejsou to pouze 2 brutální mladíci, ale v režisérovi mají třetího do party. Celý film je paralelou k moci, jakou má režisér nad divákem. Je pouze na režisérovi, jestli vás na konci film zdrtí nebo potěší. Režisér je šéf těch dvou a ve své podstatě je mnohem horší než ten nejsadističtější vrah. (28.03.2013)

Originální thriller, který vám zasadí nejednou úder do břicha, přidá k tomu říznutí nožem do stehenní tepny a dodělá vás střelou z brokovnice přímo do místa, kterému jste dříve říkali obličej. Michael Haneke, autor později natočené Pianistky, přichází s velmi šíleným filmem, který vám sám ukradne ovladač a vrátí kus svého příběhu, aby jste si ho lépe užili. Realisticky a velmi děsivě natočené "přepadení" rodiny, po kterém se stává rodina rukojmími, v nelidské hře jejich únosců, kteří je baví sadistickými hrami a sázkami o tom, kdo z rodinky se dožije rána... Vše je dokonale padnoucí do schématu, který vás překvapí a pravděpodobně vás uzemní první pohled únosce do kamery, který k vám pronese pár slov. Během několika podobných okamžiků si uvědomíte, o co v tomhle šílené působivém filmu jde a zamrazí vás při každém další dotyku ovladače televizního přijímače. Myslíte, že tohle je opravdu film? Co když je to něco víc? Zkuste a uvidíte, nejde o jednohubku pro každého, ale o experiment, který předčí očekávání. Škoda, že první půlka je natolik geniální, že druhá mohla být (a je ) pouze o něco slabší. (20.08.2007)

Tento rakúsky hororový thriller považujem za akéhosi prechodcu súčasnej vlny drsných európskych hororov. Aj keď priameho zobrazenia násilia sa tu divák vlastne nedočká... Čaro tejto snímky je v niečom inom - v jej drzosti, opovážlivosti a mrazivosti. Aj keď sa vo Funny Games vyskytli isté prvky, ktoré nemám rád, na stredoeurópske filmové pomery ide naozaj o skvost. (27.05.2010)

Dva mladíci se zálibou v metafyzice vypadají na první pohled slušně a nevinně. Do svého letního sídla byste je ovšem zřejmě nepozvali. Přesto je radost se na jejich ne nevinné kousky dívat. Ovšem nutno podotknout, že pokud zrovna šibalsky nemrkají do kamery a vůbec nejsou zrovna v záběru, trošlu to ztrácí ten pel cynismu. A ten já ráda. (05.10.2009)