Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Carlo MontuoriHudba:
Alessandro CicogniniHrají:
Lamberto Maggiorani, Enzo Staiola, Lianella Carell, Gino Saltamerenda, Vittorio Antonucci, Giulio Chiari, Carlo Jachino, Emma Druetti, Nando Bruno (více)Obsahy(1)
Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.
Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (225)
Vskutku banální zápletka, která se postupně mění pro hlavní hrdiny nepříjemnou a pro diváky příjemnou procházku po Římě. Italský neorealismus asi nikdy nebude můj šálek kávy, ale Zloději kol mají jednoznačně největší sílu v jednoduchosti a díky tomu jsou pro mě přístupnější než většina ostatních italských filmů této doby. 7/10 ()
Prvé stretnutie s Talianskym neorealizmom dopadlo lepšie než som čakal. A keďže sa po internetoch na viacerých miestach uvádza Zlodeji bicyklov ako šablónovitá vzorka tejto vlny, neváhal som. Snímka zachytáva nevšedným spôsobom všedné problémy obyvateľov povojnového Talianska. Však realizmus nie? Zobrazuje chudobu, núdzu o prácu, starosť o rodinu a vďaka tomu aj pohľad na zločin z iného uhla ako právneho. Morálneho, no neprikláňa sa na žiadnu stranu. To čo tu tvorca zachytil platí do dnes. Zúfalý človek robí zúfalé činy. ()
V okruhu neorealistických klenotů jasný král, jenž splňuje všechny charakteristiky svého žánru, oplývá všemi přednostmi a spolehlivě dokáže beze stopy sentimentu navodit tu pravou atmosféru poválečné Itálie se sociálními problémy i bariérami. Podivuhodná je samozřejmě též nebývalá autentičnost, kdy se takřka vše točilo na volném vzduchu uprostřed opravdového ruchu velkoměsta. Všimněte si představitele malého Bruna ke konci filmu, kdy je dvakrát takřka sražen autem - to nebylo ve scénáři!!! To bylo přirozeným důsledkem živého natáčení v plném provozu. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $334,293║Tržby Celosvetovo $-║ Z jednoduchého námetu(ukradnutie bicykla) je vyťažené možné maximum, dvojica otec a syn pátrajú po zlodejovi, čo im ukradol bicykel aby nakoniec pre nedostatočné dôkazy pri dolapení zlodeja, zničený otec upadá v mysli a sám v zúfalstve sa pokúsi o krádež... Po hereckej stránke brilantná práca, čo samým záverom vyústi silný emociálny dojem, kde je cítiť zúfalstvo a beznádej. "Niekedy bola aj v jednoduchosti sila!" Práve na takýchto filmoch je vidieť, že aj na prvý pohľad jednoduchý námet pokiaľ je srdcom zahraný, dokáže svojou nosnou témou upútať a priniesť ponaučenie. /80%/ ()
devadesátiminutová nuda, kterou zachraňuje cca poslední čtvrthodinka... psychologicky celkem dobře vykreslená téměř bezvýchodná situace hlavního hrdiny bohužel naráží na absenci něčeho víc, jakýchkoli postranních linií, které by udržely divákovu pozornost. přímočará záležitost "jednou a dost"... 60% ()
Galerie (85)
Photo © The Criterion Collection
Zajímavosti (24)
- Vittorio De Sica prohlašoval, že představitele pro role Bruna (Enzo Staiola) a Antonia (Lamberto Maggiorani) si vybral kvůli jejich způsobu chůze. (džanik)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Luigiho Bartoliniho. (Hans.)
- Ve filmu je scéna, ve které je Bruno (Enzo Staiola) při přecházení silnice málem dvakrát přejet autem. Bylo to zcela náhodné – místem natáčení projela dvě auta. (džanik)
Reklama