Chraň nás od zlého

Eric Bana vs. Démoni vs. The Doors:) Scotta Derricksona považuju za výborného hororového režiséra a až na uklouznutí v podobě Hellraiser: Inferno, na mě všechny filmy, které jsem od něj zatím zhlédla, silně zapůsobily. Od démonického V moci ďábla, po němž se mi opravdu lehce neusínalo, přes kritiky i diváky strhaný remake Den, kdy se zastavila Země, který mi nepřišel tak špatný, až právě po Deliver Us From Evil. "Exorcist, Possession Movies" miluju a tento snímek svému žánru ostudu rozhodně nedělá. Výborně budovaná hustá atmosféra, děsivé výjevy, nějaké ty tradiční lekačky (ze kterých jsem já vždycky po*raná:), úžasná hudba, Erica Banu skvěle doplňující Joel McHale a naprosto dokonalá, mrazivá scéna vymítání, která nemá ve filmovém světě konkurenci. Vymítání nebohého člověka za doprovodu kultovního songu Break On Through (To the Other Side) nemá chybu a povznáší už tak strhující scénu na novou úroveň. Vůbec by mi nevadilo, kdyby písničku nechali dohrát až do konce. Chraň nás od zlého je poctivá žánrovka, která sice pracuje s osvědčenými postupy i schématy, ale snímku to na kvalitě a děsivosti nic neubírá. (06.04.2015)

_-_SPOILERS_-_Tak v Iráku se dá chytnout leccos, že áno? Ňákej ten ajc, písek v uších nebo pekelný žbreberky. Škoda, že film je zaměřený na Ralpha, protože mě by zajímala postava Santina, zvlášť po duchovní sprše na konci filmu - co cítil? Lítost? Úlevu? Vztek? Bohužel se úplně vypařil, přitom jeho příběh by byl zajímavější než triviální rodinné drama (byť dodávalo hlavnímu hrdinovi další rozměr). Tím výtky končí, protože jinak je to špičkově natočený hororec se vším všudy. Oproti Děsivému dědictví, které jsem viděl nedávno, je to úplně jiná liga. Tajemný a postupně se rozplétajíc děj, žádné samoúčelné polekačky, vše má své místo. A děj korunovaný závěrem, který tomu všemu dal hloubku a smysl (myslím tím akci s hlavním záporákem). Navíc sympatický důraz na křesťanství a Ramirézův kněz je super. Největší pochavala ale míří k Seanovi Harrisovi, jehož postava byla naprosto odporně démonická, na konci však předvedl takové procitnutí, které mě odrovnalo. Smekám. Takhle dobrý horůrek jsem dlouho neviděl. (17.06.2019)

Chraň nás od Wacoslava1 až zase uvidí podobnou ptákovinu. Nebo teda nebudu až tak příkrej vyložená blbost to nebyla, ale povedenej film taky ne. Jasně příběh není k zahození šlape to docela solidně. Oba dva hlavní herečtí představitelé byli v pohodě, tak v čem je problém? No především v tom, že tohle prostě není horor. Respektive nevyvolává ty správné dojmy co by měl horor vyvolávat. Nebál jsem se totiž ani náhodou. Atmosféra na nule, lekačky na mě absolutně nepůsobili tím spíš, že byli předvídatelný a tak opravdu jediný co relativně funguje je příběh kterej mě aspoň jakž takž vtáhnul do děje a tudíž mi nebylo úplně ukradený o čem to je. Ten konec s tím vymítáním není špatnej, ale taky mě to extra neoslovilo. Navíc netuším proč se to musí dneska cpát do každýho filmu. Takže jako thriller to celkem funguje jako horor ani náhodou. Zkrátka od loňskýho Conjuringu tu dobrej horor v kinech nebyl. Tohle je určitě lepší než např Oculus nebo Insidious 2, ale pořád nic moc.45% (04.07.2014)

Scott Derrickson vie. Vie v čom je silný a presne to isté, čo nám ponúkol v Sinister-ovi, zabalil teraz znova, len do iného príbehu. Deliver Us from Evil dokáže pripútať nielen napätím, ale aj slušný príbehom. Celý film šliape ako hodinky, skvelý, herci, zaujímavý príbeh, no zo záveru som nadšený nebol. Prišlo mi to ako keby Derrickson použil trošku inakšie korenie ako by chcel a celkový dojem a chuť je podobný ako pri jedle. Síce vás to nasýtilo, ale chuťovo to mohlo byt lepšie, takže si oblizovať pery po tomto nemôžte. Eric Bana sa konečne po dlhom čase, tiež ukázal v lepšom svetle. 80% - 4* (15.03.2015)

W lcome to the Bronx aneb démon Jungler se skrz natěrače snaží probít na druhou stranu a v těchto divných dnech se musí divoké dítě detektiv Sarchie postarat o to, aby nenastal konec.. Koukám na komentáře a musím říct, že lidé jsou divní. Sice lze vytknout zkratkovitost děje či zbytečnou doslovnost a Derrickson už není neznámý voják, na jehož díla by se mělo pohlížet s rezervou, nicméně opět prokázal, že budování atmosféry (zvuk!) má v druhém prstu napravo od prostředníčku a vcelku lehce zapálil můj oheň hororové potěchy. Asi jste z komentáře poznali, že tolik kritizované propojení s The Doors mi vůbec nevadilo.. (16.07.2014)