Pompeje

Tak co, klucí? Tesilky škrtily při tom zhodnocování tupé gladiátorské vyvražďovačky? Špatně se při tom hloubalo nad předsókratovskými principy dialektiky Zénóna z Eleje? Že prý Pompeje nenabízí obhajobu Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu? No kurva! Žehrovali jste na nedostatek epikurejského axiomu, že strachu z bohů netřeba jakožto i ze smrti? I vy klucí jedni! Nebylo vám po chuti trochu lásky a potu na pozadí epické přírodní katastrofy, že jste tu tím tak ostentativně pohrdli? Existencialismus vás úplně zkazil, vy ch*y*t*r*o*l*í*n*i. Pompeje snad poprvé ukazují příběh, který zaujme i bez zpomalujících záběrů a zcela dokonale hraje hru na kočku a na myš, kdy se mírné otřesy neustále připomínají a nenápadně útočí a hlavně oznamují: "Vaše starosti bychom chtěly mít." Načež v situaci nejkritičtější sopka vychrlí své smrtící magma, které se nám zprvu může jevit jako osvobozující. Přísahám, že se ještě nikomu nepovedlo vytvořit takovou symbiózu mezi živlem a osudem člověka. A že tu takových pokusů bylo, že pane Emerichu? (30.05.2014)

Proč šijí ty nákladné kostýmy, leští meče nebo trénují choreografie soubojů, když pak přijde někdo s jalovým scénářem a natočí předvídatelné, nevzrušivé a nezajímavé vyprávění o tom, jak kluk přijde o rodinu rukou Římanů (senátor Kiefer Sutherland mezitím vůbec nezestárl), dostane se do otroctví, zamiluje se do pompejské aristokratky (viktoriánsky půvabné) Emily Browning, ona pochopitelně do něj, i když je to upocený otrok a bez tak to schytá hned při dalších gladiátorských zápasech, ale přeci je tak laskavý ke koním? Do Pompejí navíc míří i onen chamtivý senátor. Chová se jak idiot, chce se Emily dostat pod šaty a stihne pronášet neuvěřitelné věty. Ostatně jako zbytek osazenstva pod doutnajícím kráterem Vesuvu. Ten se samozřejmě také náležitě ozve a o svištění balvanů žhoucí lávy nebude nouze (pochopitelně když bude chtít někdo na plátně říct něco osudového, dají si smrtící šutry pauzu). Věčný rutinér Paul W. S. Anderson stihne okopírovat Barbara Conana nebo Gladiátora, ze svého béčkového výplachu, který se tváří zatraceně vážně (rodiče hlavní hrdinky bych předhodil lvům), nevymáčkne ani špetku napětí, emocí, případně něčeho, na co bychom si o pár dní později vzpomněli. Jo, vlastně mně v hlavě nějakou dobu určitě zůstane postava šlechetného Afričana, který břišními svaly a zřejmě stejně odolnými střevy láme čepele. Jako fakt!! A hlavní hrdina? Ten mdlý Kit Harington s vlásky za ouškem? O tom snad raději někdy příště. (08.05.2014)

Pompeje jsou přesně tím filmem, kterej než vyšel, tak už jsem četl celou kupu názorů od samozvaných odborníků, že ten film vlastně bude stát uplně za hovno. Točí to totiž Anderson a ten nikdy nenatočil dobrej film. Zdejší písálci a všeznalí odborníci měli názor jasnej ještě předtím, než film vůbec viděli. Co bych taky čekal jinýho. Já pro změnu držel hubu a čekal, až se na film podívám sám. A musím říct, že jsem byl překvapenej slušnou filmařinou, která ale byla zasazena ne do antického Říma, ale do antického Říma upraveného Američany. Ale já to překousnu. Líbili se mi herci, líbil se mi příběh a hlavně se mně líbila druhá půlka filmu, která z prostředí udělá totální peklo. Ve svém oboru tak Andersenovi nemůžu nic vytknout, tohle je prostě přesně to, co jsem od něj čekal a co jsem si také parádně užil. (11.05.2014)

Rozhodně vůbec ne tak špatné, jak jsem případně očekávala. A dokonce i ten scénář se mi líbil a netahal mě za uši. K samotnému ničení Pompejí dojde zhruba půlhodinku před koncem a jedná se o velmi efektní podívanou. Gladiátorské prostředí, aréna a mocní říše mi připomínaly famózní seriál Spartacus. Ovšem digitální krev zde vzduchem nešplíchá, otroky neztvárňují pohlední Australani statné postavy a silné muskulatury a nekonají se zde ani žádné orgie. Najde se i inspirace "největším příběhem lásky všech dob" Romea a Julie a jejich zakázané lásky, a rovněž nelze přehlédnout odkaz na "nepotopitelnou" lásku Jacka a Rose, z nichž každý patřil do jiné třídy a společensky byl jejich vztah absolutně nepřijatelný. Alespoň, že tady má hlavní hrdinka Cassia rozumné a milující rodiče, kteří si jen přejí, aby byla šťastná. A při monumentálním závěru, kdy Kiefer ujíždí před probuzenou sopkou chrlící prach a popel, jsem si vzpomněla na 2012, kdy se Johnu Cusackovi a jeho rodince vždy podařilo uniknout o vlásek propadající se půdě či padajícím šutrům. Všichni ostatní samozřejmě takové štěstí neměli, ale hlavní postavy prostě musí uniknout. Co na tom, že je to krajně nepravděpodobné, když je to tak dynamické a vizuálně působivé, že:) Obsazení této velkolepé podívané je vskutku pestré. Sešli se nám tu Jack Bauer, Trinity, profesor Moriarty, hvězda ze Sucker Punch a týpek z Hry o trůny. Obsazení povedené, snad až na Kita Haringtona. Myslím, že i takový Edward Cullen je schopen přimět svůj obličej udělat více výrazů, než on:) Kit je jeden z těch mála britských herců, kteří mi přijdou poněkud nezajímaví a prkenní. Jinak se mi také líbila hudba. Takže, shrnuto: Pompeje docela překvapily, především po obsahové a scénáristické stránce mi to nepřišlo vůbec prázdné, slabé a už vůbec ne mizerné. Myslím, že na takový blockbuster, od něhož každý očekává hlavně porci akce a velkolepých triků si vedl velmi dobře. (01.06.2014)

Tak na tenhle spektákl jsem šel s tím, že přesně vím co od něj čekat a víceméně jsem to i dostal. Očekával jsem bezmozkovej vejplach z nějakými těmi souboji a smrští gigantických digitálních efektů. Tak nějak to dopadlo nebylo to špatný, ale mohlo to bejt lepší a teď zkusím rozvinout proč. Takže v první řadě zapomeňte na jakoukoliv originalitu příběh je jedná velká hromada klišé který už tu byli asi tak 50x hlavní hrdina kterýmu jako dítěti zmasakrovali lid on přežil stal se bojovníkem potažmo gladiátorem a musel bojovat za svoji svobodu (tenhle námět se velmi úspěšně recykluje od dob Conana je asi tak zhruba v každým druhým filmu) Netradiční je tu určitě taková žánrová rozpolcenost kdy film kombinuje klasickou historicky dobrodružnou zábavu z katastrofickým filmem a po pravdě moc to nefunguje. Jasně, že příběh je tu takovej jakej je jenom proto, že tu prostě aspoň něco jako příběh musí být. Jenomže já doufal, že příběh který je opravdu podle očekávání neskutečně stupidní tu bude jenom na pozadí té katastrofy a ono je to spíš obráceně. Samotné katastrofě se film věnuje spíš jenom okrajově v poslední půlhodině aby si tvůrci zablbli z totální destrukcí za pomoci fantastických efektů, což je škoda, protože ta destrukce je famózní. Už v traileru ty efekty vypadali fakt vymazleně a musím se přiznat, že se mi fakt líbili akorát, že film prostě působí dojmem, že je to hlavně story o hrdiném otrokovi co náhodou najde člověka co mu vyvraždil lid, který je náhodou vysoce postaveným politikem. No a náhodou se zamiluje do na první pohled nedostižný ženský, která se do něj náhodou zamiluje taky jo a jenom tak mimochodem tam vybouchne nějaká sopka aby všechno a všechny doslova pohřbila. Sorry, ale takhle to na mě prostě působilo. Jinak co se technické stránky týče, tak v první půlce je hodně soubojů ve kterých se sice stříhá jako o život, ale aspoň se neklepe kamera a tvůrci si odpustili i ty dementní zpomalovačky kvůli použití 3D efektů který mě maximálně nasrali v posledním Herkulesovi. Vůbec 3D je tu (díkybohu) využitý hodně málo. Na druhou stranu pak člověk přemejšlí proč by si měl připlácet na vstupným, aby viděl pár bortících se sloupů létajících ohnivých balvanů a občas něco vystřelí do kamery a tím to hasne takže 3D opět naprosto k prdu. Takže abych to zrekapituloval tak Pompeje jsou lehce nadprůměrnej no brain vejplach kterej rozhodně neurazí když od něj čekáte, že bude přesně tímhle, tady nejde o logiku, originalitu, ani o historickou pravdu. Tady jde o nenáročnou zábavu, kde mě však jak ještě musím uvést příjemně překvapil konec. Na to jak je film nacpanej různými klišé od začátku až do konce tak na úplném konci jsem čekal klišé největší a ono nepřišlo. Konec mě fakt potěšil ve zkratce MEGA SPOILER : Nikdo nepřežije! Všichni chcípnou a hotovo! KONEC SPOILERU to se mi zamlouvalo a beru to. Takže v konečným výsledku mám tak nějak smíšený pocity, ale nakonec to docela ušlo a moje hodnocení je 60% (24.03.2014)