Zahrada slov

Pri scéne kde ten chlapec škriekal po tej ženskej, tak som myslela, že schmatnem notebook a vyhodím ho von oknom aby som to nemusela počúvať. Ale kedže na nový notebúk nemám tak miesto toho som to teda stíšila na minimum. Mňa osobne to nezaujalo, a popis " o niečo staršia" je akoby mal on 15 a ona 19. A nie on 15 a ona 27. Daždivé scény pekné, aj všeobecne pekná animácia ale dej ma moc nenadchol a častokrát som sa nudila. No a dojímavá scéna, ktorá bola skôr odpudzujúca to celé pokazila. Tá tam radšej byť nemusela a zabodovalo by to u mňa určite viac. (30.09.2013)

Vizuálně neskutečně nádherné, mistr animace se pozná. Hudebně nenápadné, obsahově vcelku prosté, ovšem nesmírně křehké, melancholické, poetické a romantické. Viděno podruhé na promítání v JICC Praha 1 s anglickými titulky, a že Shinkai táhne bylo vidět na účasti (20-25 lidí), dokonce dorazili i japonští diváci :-) (18.04.2018)

Přesně tak, jak zde všichni přispívají, animace byla (trefně k tomuto pomalému příběhu) dokonalá, pětihvězdičková. Avšak celý film se musí hodnotit i dle jiných kritérií. Jako černá k bílé, zakončení příběhu byla opakující se pěst do oka od boxera Ippa. A ty bolí dost. 30 minut se děj rozvíjí naprosto dokonale, pomalá tendence a déšť k tomu jen přispívala. Ovšem prakticky z minuty na minutu po nás film chce, abychom sebrali nastřádanou půl hodinku pocitů a propadly v pláč a brek, chce po nás, abychom ronili slzy jako silný tajfun? Bohužel. Ono zakončení mi dalo přímo facku a já jen tupě hleděl, jestli to myslí vážně a prakticky mi to pokazilo velmi dobrý dojem, který se v průběhu 3/4 filmu nesl. Kotonoha no niwa by potřebovala minimálně další půlhodinu a neuspěchat tak povedený start. Pokud bych hodnotil prvních 30 minut » 85%. Celý film však: 55% (13.06.2013)

This is too creepy. 15 a 27 rokov...Ako vážne? Mimo to, vizuálna stránka a schopnosť pracovať s príbehom cez obraz a strih je dôležitá a vždy zlepšuje dané dielo, ale potrebuje to mať aj hlbší scenár, väčšina anime by toto zvládla asi za jednu epizódu (resp. doslova polovičnú stopáž). Toto je moje prvé stretnutie s Makotom Šinkaiom, pretože si jeho produkciu podľa veľmi dobrých ohlasov šetrím na čas, keď to bude naprosto nezabudnuteľné. Ale možno som trochu všetko precenil. Dozvieme sa. (02.03.2018)

Zbožňuju déšť... Tady ho Makoto nadělil tolik, jako jinde naděluje vlaků... Krom toho přidává tři čtvrtě hodinovou stopáž, kterou tolik tvůrců (kdo by se jim mohl divit) ignoruje, ale dle mého, je pro příběh jako tenhle, tahle doba stvořená a jak makoto několikrát ukázal, jemu jde k duhu obzvlášť (konec napodobování Ghiburi? Klatě, skvěle!). Celé je to takové usedlejší, poklidnější a méně osudové, než třebas Makotovo 5 centimetrů za sekundu (možná i vizuálně méně nápadité), tohle má v sobě navíc i mnohem větší dávku naděje. Výtvarně je to zas a znovu naprostí audiovizuální orgasmus způsobující jihnutí nejvyššího stupně (zdalipak dělal hudbu opět Tenmon.?) O povaze příběhu psát nehodlám, jednak by to byla nuda, druhak mám pro tuhle melancholii zvláštní pochopení Ale... Kde sou sakra vlaky? Tady na ně byli tak dva záběry (O=´ ps: viděno s anglánskejma titulkama, tudíž mi možná něco uniklo, nebo jsem úplně překopal význam, čert ví (03.06.2013)