Briliantová ruka

Milé, ale když mě film stihne za 100 minut i nudit, je něco špatně. Tady to bylo především v nedostatečném počtu humorných situací ale i v pro mě poněkud nezajímavém příběhu. Jinak ale jako jednorázová komedie, která do jisté míry odráží dobu a zajímavě vykresluje, jak se v sovětských dobách cestovalo, poslouží velmi dobře. Lepší 3*. (24.09.2013)

Dva moji milí ruští herci, které zrovna nemusím v jednom filmu - z Nikulina se mi zvedal žaludek už v Podařených kvítkách a Mironov s modrou maskarou taky nepatří mezi můj top (ale s líčením je na tom líp než Člověk obojživelník). Co si počít? Jasně, je to krásný ruský boršč, kde jsou ingredience známé, značně provařené a ozkoušené ... ale furt to má dobrou chuť (kosti propagandy vytáhnout ven, aby neuvízly v krku). "Voloďo, máš mě rád?" "Ano." "Tak já tě kousnu." "Si kousni." "..." "Hej, lidi na nás koukají." O jednu láhev vodky lepší než Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku. A o pár lahví (ehm, sudíček) horší než Ivan Vasiljevič mění povolání (a všechny filmy o Šurikovi) - stále Gajdaj, ďyť známe se. (18.01.2009)

1/10 Úřednícký "podpantofel" je shodou nešťastných náhod v průběhu dovolenkové návštěvy orientálních krajů proti své vůli zatažen do podniku zlotřilých pašeráků zlata a diamantů. Do sádry kolem jeho zhmožděné ruky je uschováno velké množství cenností, které chce banda po jejich převezení do Sovětského svazu získat zpět. Protože hlavní hrdina je moula (ostatně jako téměř všichni, co se objeví před kamerou - včetně milicionářů a padouchů) otevírá se celá plejáda plánů a situací, které by některé z diváků snad mohly pobízet do smíchu, což mně ve většině případů obcházelo - i když našlo se pár momentů - titulkování herců: hrají, dále, hrají, také hrají, v neposlední řadě - mezititulky: konec prvního dílu, československá tatra 603 jako exotické orientální auto, chůze po vodě. Hlášky: Viděl jsi Lorenovou? Pil jsi Colu? Jak chutná? Možná tento druh prvoplánového humoru oslovil italské tvůrce a byl předobrazem Fantozziho - mě to nesedlo. Když někde stačí k výbuchu smíchu pitvořící se obličej hlavního hrdiny, strejda nikdy nesundávající rádiovku nebo kopnutí do nejchoulostivějších mužských partií...to že vyhrálo na konci 90. let titul nejlepší ruské komedie století? Mám strach vidět ty méně úspěšné - tady byla aspoň polonahá slečna (17.05.2008)

Nechal jsem se navnadit - v Rusku vyhlášená nejlepší komedie století, osmdesát miliónů diváků v kinech, slibný, byť neoriginální námět, říkal jsem si, nebude to špatný. Ale buď jsem nebyl správně naladěnej nebo je špatně něco jinýho, ale mnoho jsem se nebavil. Ano, usmál jsem se u hlášky: "Tady nejste v Londýně, tady není přítelem člověka pes, tady je nejlepším přítelem člověka domovní správa.", zaujal mě i nevšedně použitý simultánní překlad v jedné z úvodních scén, kdy minutový výlev nasranosti překladatelka završila lakonickým "Drž hubu":-) Nakonec musím uznat i to, že sovětská kinematografie mi není příliš blízká a nedokážu asi správně ohodnotit herce, které jsem viděl poprvé. Ovšem je-li toto nejlepší komedie století... (09.10.2011)

Kolega argenson vystihl vše důležité, je to skvělý zdroj informací. Já bych jen dodal, že hůř napsaný scénář jsem dlouho neviděl a tuhle šlamastyku nezachrání ani původní dabing neoposlouchaných hlasů, ani krátké vsuvky rychlodabingu místo dnes běžných titulků, když tvůrci nechtějí sjednotit více použitých jazyků. Koukal jsem se přes 90 minut a doteď nevím, o čem to bylo. (16.04.2016)