Star Wars: Vzestup Skywalkera

Horská dráha. Našlapaná jízda od začátku do konce. Abrams už se nebojí jít svou cestou, ale má kurevsky málo času a jen jeden film na odvyprávění všech nápadů. A tak je tam sází jako Baťa cvičky. Akční scény jsou skvělé, pointa dost zajímavá, ale to sprintování a hodně zbytečného fanservisu to malinko sráží. (27.12.2019)

// ...and I... have seen this somewhere? Když jsem si pouštěl sedmou epizodu Mandaloriana a říkal si u toho, že horší už to být nemůže, že víc už moji milovanou ságu odfláknout nejde, to jsem ještě nevěděl, že Abrams o dvě hodiny později v kině rozjede jeden z nejumělejších a nejpředvídatelnějších blockbusterů za poslední roky. Ani jeden šok, ani jeden zvrat, na který by moje fandovské srdíčko nebylo připravené. Prostě fanservice par excellence s výborným řemeslem a pár zajímavými scénami, který ale zoufale dojíždí na to, že jsem si k hlavním postavám nemohl vytvořit žádný vztah, protože každý film z nové trilogie pokaždé změnil, jak k nim vlastně mám přistupovat. U Last Jedi se to ještě dalo brát, fajn, hurá vstříc novým obzorům, kdo ví, co přijde dál, jisté není vůbec nic. Jenom aby se o dva roky později vrátil ke kormidlu Abrams a zase se to všechno vrátilo na začátek. Protože reasons. Na konci se tak už střídaly jen lol momenty s prostou vypočítavostí, na kterou jsem po těch dvou hodinách už jednoduše odmítl přistoupit. Takovej konec si to nezasloužilo. A přesto takovej konec máme. Tak snad teď někdo aspoň hezky adaptuje ty Knights of the Old Republic, ať je rovnováha Síly v galaxii za pár let opět nastolena a tyhle dark times konečně skončí. 6/10 (18.12.2019)

SPOILER: Dost mě překvapilo, že v tu samou vteřinu, kdy Reylo oficiálně vešlo do kánonu, naskočily závěrečné titulky podbarvené Careless Whisper od George Michaela a jakýmsi zpoceným pleskáním. Přišlo mi to jako trochu divný posun v tónu a ladění, ale na druhou stranu to mohlo dopadnout mnohem hůř. Taky mohl J.J. Abrams přijít s něčím, co by zneplatnilo oba předchozí filmy, které už tak zneplatňovaly jeden druhý, vytřelo si prdel s posledními drobky charakterových oblouků, jež oba protagonisti měli, vysralo se na již stěží existující worldbuilding, zničilo odkaz i témata ságy jako takové a rozdmýchalo úvahy, o čem vlastně celá sequelová trilogie byla a proč musela mermomocí vzniknout, pomineme-li nepopiratelnou nutnost utržit rozpočet jedné menší země za merch. Zaplať pánbůh, že se to nestalo, to by byl fakt trapas. (29.12.2019)

Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil. (22.12.2019)