Kosti a skalp

Ačkoliv se to táhne jako sopl přežraného houmlesáka v podchodu, nikomu to nevadí. Jeden si hned zvykne na ospalý vypravěčský styl, který si vlastně jen připravuje půdu pro jakési obrázkové bonmoty na konci každé etudy. Nakonec sice každého potěší, že se to pomalu doplazilo do konce, ale nemyslím si, že by někdo litoval prosraných dvou hodin života. Bone tomahawk je zábavný jako Vánoce na sněhu. Člověk je rád, ale je mu to vcelku vlastně jedno, pořád to jsou Vánoce i kdyby se nechumelilo, že ano. Film se asi nestane oblíbeným spektáklem všech dob, ale i tak zaujme a zůstane dlouho v hlavě. (29.12.2015)

Bone Tomahawk je bezpochyby jedním z těch hororů, které si již podruhé nepustíte a to především kvůli zcela přestřelené stopáži. Než se totiž chromý Arthur O'Dwyer se svou skupinou doplahočí na území divokých Troglodytů, tak hrozí, že divák během jejich nepříliš záživného putování tvrdě usne. Režisér Zahler absolutně neumí pracovat s atmosférou. Neví nic o jejím budování, nezná zřejmě ani efekt adekvátního hudebního dokreslení dané situace. Nelze se tedy divit, že jeho 133-minutový snímek obsahuje četná hluchá místa. Velká škoda, jelikož od setkání s Troglodyty nese Bone Tomahawk znaky opravdu kvalitního hororu, kterému nechybí naprosto nic. Troglodyté působí skutečně děsivě ve všech myslitelných aspektech - počínaje způsobem jejich komunikace, přes jejich vzezření až po jejich stolovací návyky. Jenže Bone Tomahawk je nutno hodnotit jako celek a jakožto hororový expert tak musím konstatovat, že průměrné hodnocení je maximem, kterého může tento westernový horor dosáhnout. Určitě bych však Zahlera úplně nezatracoval, když zapracuje na svých nedostatcích, tak tam vidím dokonce slušný potenciál pro další tvorbu. (22.05.2016)

Všechny odporné nechutnosti v tomto komentáři má na svědomí osmnáctiletá slečna Monika, kterou náš HOMOpokrytec nemůže ani vypípat, ani smazat, protože tu nemá účet! Hahahahahahaha! *** Bonsoir neboli dobchy večech. Je suis Monique, ans 18, a ja byt student la Polytechnique à l'Université de Monpellier. Jsem sde v République Tchèque na fýměná jasykova pobyt avec monsieur Vechbal, který pcho nas studentki starma pošada Societé pédofilique z belgickécho Charleroi. Monsieur Vechbal je momentalně dole absorbé anebo jak vy šíkate sanepchasdněn pchvní lekci fchancouštiny, a taxem tady ja, abych vam něco šekla o film Tamahawk d'os. … „Non, non, non, monsieur Vechbal, tam slušne difki na pchvnim randez-vous choschodně nikdy jazykem neoslofujeme, to pšijde na žadu až v lesson troix, tak vazi, vazi kousek nahochu a pěkně kchoušifými pochibi, jaksem fam to vysfětlovala!“ … Ale spět k filmu! Tamahawk d'os je vskutku affaire putasser, neboli jak by šekl monsieur Vechbal – pěkně zkuchvená saležitost. Téměch 90 minutes se tam totiž merdé děje. Oui, seigneur Russel je sice felmi charismatique a určitě s nim nezkuchvite šádná film a seigneur Willson hchaje slomenou nocha tak dokonale, še vas u toho totalement boli choleň, ale … „Arrêter, arrêter, stop, monsieur Vechbal!!! Co ja vám džíve šíkala o tom fašem pchst?! Ten pšijit aš sa chvili, nemůžete cho tam chnet ladovat au sec – nasucho! Satím jen jazykem kchoušíme a pomalinku zchychlujeme, ja pak šeknu, bon?“… Takše, … choleň, ale celou tu dobu se tam odehchavá napchoste chovno. Nachle fšak, kdyš uš se to chystate cela zchnusena vypnout, napechou do vas posledních trente minutes natolik intensif et suggestif massacre gastronomique, še na tu pchedchasejici nuda absolument sapomenete a ještě dlouchá doba po tom nebudete mít fůbec appétit na šísek! … „Oui, oui, monsieur Vechbal, magnifique, uš mušete ten pchst a jazykem pchitlačime s duchasem na koncovku! Oui?“ … Alors, pokud tedy budete suffisamment tchpěliví jako moi a monsieur Vechbal, stane se Tamahawk d'os assurément jednim z vašich nejchnusnějších filmova sážitku sa poslední doba! … „Bon, bon, bon, monsieur Vechbal, dépêchez vous, dépêchez vous. oui, oui, oui, ouiiiiiiiiiiiiiiiiiiii! Faše fýslovnost být fantastique, monsieur Vechbal! Teď žada na pilovat moje čeština, já akochat musím podifat se do mon slofnik, co pchesně snamenat to jak vy šíkala „lisat koule“.“ ... (24.10.2015)

Zaujímavá záchranná výprava v prostredí stretu dvoch odlišných svetov, ktorých spája jedine postupné a nevyhnuteľné umieranie - súmrak Divokého západu (posledné desaťročie 19. storočia) vs. tradičné šamanstvo s prvkami kanibalizmu niektorých indiánskych kmeňov. Jeden svet čaká vízia niečoho nového, ten druhý čaká iba definitívny koniec - symbolicky vo filme ako aj v skutočnosti. Smutná nostalgia za tým starým sa tiahne vlastne celým filmom, ktorý aj napriek tomu, že disponuje pomalším tempom, ani chvíľu nenudí a v závere aj príjemne krvavo prekvapí. Navyše je film zručne natočený a výpravne dobovo presne zladený. Príjemné prekvapenie, môžem len odporúčať (bojazlivcov nech nevystraší nálepka horor). 80/100 (04.11.2015)

Drsný šerif, jeho přestárlá pravá ruka, honák, který pajdá o berli, a ostřílený sebevědomý střelec, který má na kontě přes stovku mrtvých indiánů. Společně se vydávají na záchrannou misi unesené ženy a zástupce šerifa. Uprostřed ničeho musejí jednat rychle a chladně, jinak zemřou kulkou zlodějů, nebo hůř, skončí v žaludcích kanibalských indiánů, kteří lidská těla bourají bez skrupulí. Tvůrci na to jdou velmi pozvolna, máme čas se se čtveřicí dostatečně dobře seznámit, občas to mezi nimi zajiskří a zaskřípe, ale pořád jsou to čtyři kovbojové, kteří vědí, kdy přitlačit, i kdy přijít s omluvou. I přesto, že je tempo nesmírně pomalé, na nudu nezbývá čas. Stačí solidní atmosféra nebo jeden dva svištící šípy, a divák hned zbystří. Tenhle trpělivý western napsal a jako svůj debut zrežíroval S. Craig Zahler, získal velmi slušnou hereckou sestavu, která pomáhá tomu, jak soustředěný kus se před námi vypráví. Závěr je úderný, padají skalpy, prsty i hlavy, samoúčelné to nicméně není. Po prvních deseti minutách bych to asi nečekal, ale nakonec moc fajn debut. Navíc za ty prachy.. (11.11.2015)