Star Wars: Poslední z Jediů

Johnson naplňuje předpoklad, pro který jej u Dineyho najali, a bombarduje ságu ze všech stran, přičemž si nechává nabíjet z bohaté historie i moderních hi-tech udělátek. Hned na začátku v monstrózní akci nastolí svůj řád, kde se odvrátí od Abramsovy rozpustilé geekoviny, aby skoro dvě hodiny nechal hrdiny spíše vykecávat, a šponuje nitky osudovosti na hranici snesitelnosti. A když si postavy dostatečně povodí (Rey je tajemnější a Ben ještě víc emočně nestálejší), vypuknou akční orgie, kvůli kterým má pořád smysl chodit do kina na velké hollywoodské blockbustery. Tohle produkční ošetření je dalece za tím, o čem si mohou mraky jiných franšíz nechat jenom zdát. Už to není prvoplánová pastva pro oko jako posledně, ale Johnson s Yedlinem jsou vizuálně skromnější proto, aby pak sázeli vizuální highlighty přesně tehdy, kdy si to jejich příběh a hlavně hrdinové žádají. Tichá destrukce i rudá sůl jsou vesmírné symfonie obrazu, které naposled přinesl Interstellar. K úplné dokonalosti mi tak vlastně chybí jenom ty původní 3 hodiny stopáže. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že tam pár momentů zbytečně klouže mezi prsty. Ale stejně, rozjely se závěrečné titulky a já cítil opravdové fyzické vyčerpání. Fest emoční prožitek, jak z festivalového indie soc-dramatu. PS: V následujících dnech nebude nic zábavnějšího, než číst štkaní konzervativců 30+ nad novou generací hrdinů a stýskáním si nad starými dobrými časy. (15.12.2017)

Ze všech dílů Star Wars první, který je skutečně o Síle. A také o souboji nových výzev a ikonických momentů s povinností zavděčit se úplně všem. Fanouškovský hate pochopit dokážu, já si ale v tichosti přál, aby tvůrci a producenti našli odvahu jít dále méně známým směrem. Tohle je Impérium nové trilogie. Po kterém ovšem následuje stejný sešup jako v té první. (18.12.2017)

Předchozí ´Rogue One´ mě nadchlo, protože učinilo odvážnou odbočku, vykašlalo se na Sílu a ukázalo válku jako něco, co zatraceně bolí. ´Last of Jedi´ naopak zase vrací Star Wars ke kořenům, k odkazu páté episody. Ať jde o lokace (bílá planeta) ,Síla je tu hmatatelná (na rozdíl od Abramsova filmu), rozvržení Síly dobra a Síly zla se překrývá (hlavní postavy o sobě a významu Síly pochybují) a vůbec jde o nesrovnatelné zlepšení oproti sedmé episodě. Ať jde o zacházení s postavami (Kylo Ren je konečně charismatický badass a ne puberťácký spratek z Bradavic, který vypadal v Abramsově filmu, jako by mu právě ukradli kouzelnou hůlku), o scénář , který je spletitý a zajímavý, že se těšíte na každou další scénu (výcvik Rey a její hledání sebe sama na opuštěném ostrově s Lukem považuji vůbec za to nejlepší, co tahle série nabídla) a konečně také přišel humor, který tak zdobil stařičkou trilogii. Takhle to má vypadat! Takže abych to uzavřel – pro mě jde po ´Impériu vrací úder´ o jasně nejlepší zářez do Star Wars univerza. (20.12.2017)

Tranquill mi píše z duše. Film potřebuje zkrátit alespoň o pětinu, ale jsem rád, že v hlavní dějové lince Hvězdných válek vidím moderní režii v příběhu se smysluplnými postavami (Driver, Ridley) a stále svěží hudbou Johna Williamse. Humor snad poprvé nebyl infantilní. Bude devátá epizoda vyvrcholením, nebo jen reklamním háčkem pro další trilogii? Toť věčná otázka sváru umění versus obchod. Nechme se překvapit. (11.06.2018)

No konečně. Dobré ráno, Sílo.. Po patnácti letech zase rozlepila oči a stojí za tím alarm clock Riana Johnsona. Ten Abramsův byl sice plný úcty, nostalgie a fanboyství, ovšem to nejdůležitější kolečko do strojku nebyl J.J. schopen dodat. Nevím, jestli to byl přímo Hamill a linie o relativitě Síly, obratnější práce s emocemi, některé ikonické momenty či Williamsem laskané podvědomí, ale The Last Jedi zatím ze všech nových bratříčků nejistěji sáhlo po Lucasově drahokamy vykládaném žezlu. Za schopnost probudit spícího obra jsem byl ochoten tolerovat 130letého Edu Harrise, mladýho Sola (hromadné znečištění spodků z výkonu Drivera jde zcela mimo mě) i celou linii Finna a jeho asijské údržbářky (jaká škoda, že nevyšlo i druhé taranování) a ač „štkavý konzervativec 30+“, odcházel jsem z kina se spokojeným úsměvem na rtech. The greatest teacher, failure is. Máš to teď ve svých rukou, Abramsi. Nepokaz to.. (20.12.2017)