Black Panther

Nuda k nepřežití. Zapomněl jsem, jak unylé byly vlastně MCU originy první fáze - Panter je jejich ozvěnou svou mechanickou čitelností (plus divadelní načasovaností scénáře). A dokonce zatím nejvíc ze všech Marvel filmů tomu chybí i náznak rukopisu. A když se budeme bavit o přesahu, tak je to film o bílém světě (Wakanda je paralelní víc než k jakékoliv zemi k USA), mluvící k bílému publiku (check your privilege) řešící bílé otázky (přijímání uprchlíků, pozici privilegované kultury) - černo je tu jen na povrchu, skoro jako by to bylo připsáno na poslední chvíli, a za vším tím afričaněním nevidím sebemenší snahu reflektovat realitu - naopak se jí co nejvíc vzdálit. Vykreslení Wakandy a interakce postav nejsou reflexí černochů, ale opět jen bělochů jakoby překrytích exotickou barvou (viz už zmíněné nesmyslné uchovávání kmenových tradic u takto vyspělého národa, které je očividně jen copypastou, ne budováním funkčního světa). Další věc je, že vypjatě se vyhýbat klišé není totéž jako něco aktivně tvořit. V důsledku by Black Panther nemohl být vanilkovější, což ale nepočítám do hodnocení, jen podotýkám na okraj. Mně prostě jen vadí, že to je klišé nuda - nějakým řečem o progresivitě a odvaze se fakt z vysoka směju. (13.02.2018)

Další sólová marvelovka s relativně novou postavou krále T’Chally se rozhodně řadí mezi ty vydařenější kousky a i přes několik ztrát zavedeného tempa, nevyužitého potenciálu hudby a překvapivě i občasným slabším efektům při více osvětlené akci v okolí džungle, se rozhodně nemá za co stydět. Studio opět přineslo nový závan do svého univerza, kde se využívá mnohem komplexnější a divácky zajímavější linka, než klasická kostra s neurputným superhrdinou předvádějícím své nejlepší kousky a bojujícím s neoblomným záporákem s minulostí na dva řádky. Pro fanoušky MCU a černošskou komunitu povinnost, pro ženy tip jak oplatit drahému protějšku utrpení při sledování posledních odstínů. [75%] | Kino (17.02.2018)

Doufám, že nebudu označen za rasistu, když vyjádřím spokojenost nad filmem, ve kterém jsou bílí pouze dva Hobiti ;). Vážnější a světové problémy komentující styl Panterovi sedí, je poznat že jeho kořeny jsou v Občanské válce, které se dočkáme i zde. Coogler dokáže zaujmout to správné stanovisko a těží z něj právě Killmonger Michaela Jordana v zajímavé variaci na antihrdinu. Boseman jen upevňuje svou pozici po skvělém nástupu ve třetím Kapitánovi a jeho T’Challa sbírá trumfy v rodinném zázemí (skvělá linka se sestrou). Civilnější rozjezd s výbornou honičkou v Jižní Koreji hravě překonává opulentní bitku ve finále, která jede možná až zbytečně na jistotu. Rozhodně neurazí - spíš jen nepřekvapí. Vizuál je fantastický. Wakanda je fantastická a už se nemůžu dočkat až se do ní znovu podíváme. Kapitolou samou o sobě je hudba od Ludwiga Göranssonona ze které prýští africké etnikum a bije se moderními černošskými rytmy. Rapovací skladby jsou naštěstí na minimu a většinou neruší. WAKANDA FOREVER! (15.02.2018)

Dobré, ale už prosím.... dosť. Black Panther sa veľmi dlho snaží kráčať v šľapajach Winter Soldiera. Je vážnejší, ambicióznejší a má túžbu aj niečo povedať o fungovaní súčasného sveta. Táto snaha však dostáva na frak od tradičných trademarkov štúdia, ktoré nie sú rozosiate počas celej stopáže, ale koncentrované do veľkolepého vyvrcholenia. 7/10 (13.02.2018)

I vzhledem k společenským náladám byl vznik Black Panthera nevyhnutelný a o to víc pak překvapuje, s jak zjednodušující a ve své podstatě na hlavu postavenou ideologií se vytasil (černí chtějí být bílí, bílí se mají stydět). Černé komunitě, která není primárním cílem Hollywoodu, to ale prý posiluje identitu a zároveň narušuje osvojené negativní stereotypy o etnických skupinách. Fajn, ale co ta skupina, co unesla v úvodu dívky a nutila je nosit hidžáb? Nenamočili jsme se zase trochu do islamofobie? Cpát politiku do komerčních komiksových adaptací je nevděčný úkol.. Potěší pošahaný gauner Serkis, drobné krádeže z bondovek (pusanské kasino nápadně připomínalo to v Macau ve Skyfallu) i skutečnost, že tentokrát žádný mocipán z vesmíru nedemoluje metropole za účelem pokleknutí lidstva, ale jinak se jedná o klasický marvelovský produkt (infantilní vtipy, chvílemi mazlavá nuda), jehož poslední akční pětina se zmítá v obligátním digi-sajrajtu. A někdy během něho, pokud vám tedy není dvanáct a méně, začnete Thanosovi vyčítat polovičatost jeho řešení. Myšlenky Isaacha De Bankolého, jehož jediný úkol byl mít celou dobu v hubě zelený popelník, se dle mého také stáčely tímhle směrem.. (16.07.2018)