V oku tornáda

Into the Storm je jen dalším nepochopitelně podhodnoceným katastrofickým snímkem, přitom nabízí něco víc, než tradiční filmy s podobnou tématikou. Předně nám násilně necpe rodinné drama, neztrácíme hodinu drahocenného času sledováním poklidného života vzorku populace před bouřkou, jak to právě bývá zvykem. Ačkoliv tedy o rodinu nakonec jde, je to, abych tak řekl, přijatelné, nenásilné a vlastně i logické. Přirozené začlenění rodiny do pohromy mě naopak potěšilo. Dalším plusem jsou samozřejmě tzv. autentické záběry. Sice mě nejdřív iritovala přílišná snaha o tu autenticitu, ale později jsem ji už nevnímal a byl díky ní do toho vtažen jako silou zobrazeného tornáda. Díky tomu, co jsem právě vypíchl, to bylo opravdu nervydrásající drama plné neskutečné destrukce. Můžeme sice spekulovat o tom, zda je to či ono reálné, ale je to film, který má "unášet" a to se děje a bez zbytečného patosu a slz nad mrtvými. Za top scénu považuji tu (SPOILER), kde nám tvůrci přiblížili oko tornáda, o které vlastně celou dobu šlo, senzačními záběry přímo z pohledu řidiče vozu, jenž byl vírem vržen právě do jeho ohniska. Takový záběr by měl vstoupit do dějin. (15.11.2014)

Slušnou expozici a téměř dechberoucí kombinaci špičkových efektů a dunivého zvuku nabourává scénář, ve kterém se střetává jedno klišé za druhým (chyběl jen pes v ohrožení a dvě letadla letící naslepo proti sobě). Naštěstí to má nadhled a v sále s dobrým zvukem jsou některé pasáže skutečně ohromující. Doma bych tomu dal 50%, v kině to je za "přimhouřím obě oči" 70%. (14.08.2014)

Být to více ambicióznější, tak skáču momentálně radosti. Celkem mi zde chyběla Americká vláda, meteorologové a všichni, co by se tuhle problematiku snažili globálně vyřešit, ono se to bohužel soustřeďuje jen na hrstku postav, což mi vadilo. Efekty jsou super, ale film se taktéž rozjíždí pomalu a než se příjde na věc, skončí film dříve než řeknu švec. 60% (02.11.2014)

Vtahující zvuk v perfektním Atmos ozvučení jsou největšími klady filmu. Člověk má pocit, že mu fučí u ucha a mrskají ho kroupy do obličeje. Kazí to však ospalí herci (Armitageův charismatický bas to nespasí) a naprostá nevyváženost seriózních a humorných scén. V jednu chvíli tak sledujete trikově velice zdařilou scénu masivní destrukce doprovázenou celkem věrohodnými emotivními reakcemi prchajících a následuje rádoby vtipná scéna s dvěma ožralými debílky. [Kino, Dolby Atmos] (06.08.2014)

Když jsem ze začátku viděl v ruce kdejakého hovada v tom městě ruční kameru, tak mě naskočila husí kůže a v přípravě na třaslavou kameru jsem začal po kapsách hledat kinedryl, to jsem ale ještě netušil, že tenhle film je právě o kameře, ale v tom nejlepším slova smyslu. Jasně třeba scény ožralů jsou točený výhradně nepřehledně, jenže o ty ve filmu jde pramálo. Tenhle film je totiž v manželským svazku s tornádem a moc dobře ví jak z diváka udělat svýho milence. Pohledy na blížící se tornáda, znázornění jejich síly (letadlo ) a ničivosti (celkové kompozičně skvěle sdělný nadhledy), záběry z neskutečně geniálních úhlů a ještě geniálnějšího střihu, kdy se nám poměrně rychle prostřídává záběr na celek se záběrem na detail mě totálně dostaly. Filmu docela lehce odpouštím někdy typicky americké proslovy, zdlouhavější začátek, protože když dojde na přírodní akci, tak jsem díky obrazu a zvuku (Dolby Atmos se tady vyplatí víc než kdykoli jindy) zapomínal na bezvětrnou atmosféru kinosálu a intuitivně sebou pocukával při každé tornádí destrukci. Jóóó,to je tak, když člověk čeká digitální sračku a dostane obrazovýho mazlíka. (06.08.2014)